Mámo, dostal jsem povolávací rozkaz do Libye
Mám příbuznou. Její táta a máma s ní utekli přes kukuřičné pole u Mariboru z “tábora míru a socializmu“ do NSR. Byla ještě v zavinovačce. Čas běžel a je z ní máma dcerky ve věku, kdy ona emigrovala. Nedávno zde byla na narozeniny babičky. Bez manžela. Je jako voják Bundeswehru na misi v Afghánistánu. Dost se o něj bojí.
Vzpomněl jsem si na to, když jsem si přečetl zprávu o vyhlášení bezletové zóny nad Libyí. Letadla převážně států NATO, Francie a Austrálie budou bránit Kadaffího vojskům v užívání leteckých sil v boji proti povstalcům.
Chtě nechtě mne napadá otázka, jaký to má smysl? Má to být jakýsi akt spravedlnosti, aby obě strany bojovaly srovnatelnými prostředky, jako když rozhodčí zváží dva borce jdoucí do ringu, zda jsou oba stejné váhové kategorie? Má to být podpora povstalců? Má to být příležitost, jak nabídnout hezké záběry bojů z ptačí perspektivy, tak nějak pohled z nadhledu? Má to být ouvertura pro pozemní angažmá?
Nevím, neznám a nechápu smysl tohoto opatření.
Ale kladu si otázku, proč severoatlantické kulturní společenství, do něhož Českou republiku také počítám, se snaží vykonávat po celém světě roli globálního četníka, který nastoluje svůj pořádek na celé zeměkouli? Co mu dává oprávnění či povinnost nastolovat svoji vůli celému světu? Kuwait, Afghánistán, Irák, nyní Libye. Z předpokládaných rychlých akcí se staly vleklé mise s malým efektem, zaplaceným ohromnými finančními i materiálními vklady a nepředpokládanými ztrátami na životech a zdraví.
Je potřeba si uvědomit, že v těchto oblastech nestojí o naší kulturu. Stojí jen o momentální materiální a silovou podporu v místních klanových a rodových půtkách.. Dříve, či později se „naši spojenci“ stanou našimi nepřáteli. Pokud není cílem našeho zásahu silové dobytí moci a nastolení silou udržované kolonie, pak je naše angažmá v těchto zemích nesmyslné.
Vím, že zde konkrétně jde o ropu. Jsme na ni závislí. Proto tančíme v porcelánu mezi jednotlivými potenciálními dodavateli. Ale tento tanec je nekonečný, vysilující a ponižující.
Myslím, že náklady vynaložené na nastolování a udržování „přátelských režimů“ mimo náš kulturní okruh, byvše věnované na získání náhradních energetických zdrojů,by nám rozvázaly ruce a vymanily by nás z pozice energetických rukojmích.
Myslím, že bychom se měli soustředit na obranu zájmů našeho kulturního severoatlantického společenství a soustředit se na hledání cesty energetické nezávislosti, jako osvobozujícího faktoru.. Myslím, že např. atom je méně nebezpečný, než expanze cizorodých kulturních a náboženských vlivů.
Nemyslím si, že máme povinnost řešit kmenové půtky v exotických zemích. Dokonce si myslím, že nemáme ani právo. Mně osobně by vadilo, kdyby eventuální strkanice mezi příznivci „pravdy a lásky“ a „lži a nenávisti“ řešily modré barety z Kamerunu, Bangladéše a Bolivie.
Jestli by měly síly EU a NATO něco dělat, tak blokovat emigrační proud z těchto zemí k nám. Ti emigranti nejdou přijmout naší kulturu, jejíž ekonomickou sílu jdou využívat. Ty nám sem importují kulturu svojí, před jejímiž důsledky prchají. Tomu by měly válečné lodě NATO bránit.
Nemyslím, že je dobré se angažovat tam, kde to není naše. Udržováním bezletové zóny to začíná. Nerad bych, aby za čas čeští kluci chodili z pošty se slovy:“ Mámo, dostal jsem povolávací rozkaz do Libye..“!
http://buzicky.bigbloger.lidovky.cz/c/182548/Mamo-dostal-jsem-povolavaci-rozkaz-do-Libye.html