Nejen monarchisté toho mají dost
Vážená vládo, již delší dobu na obrazovkách spatřujeme vaše ustarané obličeje. Určitě máte upřímnou starost o budoucnost naší země, o naše děti a hlavně ekonomiku zatíženou dluhy. Velmi dobře si pamatujeme politickou rétoriku z počátku devadesátých let, kdy nám tehdejší „noví“ mocní říkali, lide český, moravský a slezský, dejte nám svou důvěru, jen nakrátko si utáhni opasek a bude nám zase všem dobře.
Uplynulo mnoho let a dnes před námi stojí další vláda, jedna z mnohých, a zase praví, lide český, moravský a slezský, utáhni si opasek, abys splatil dluhy. Dokonce jeden z vás nám před časem zaslal každému složenku. Máte nás snad za hlupáky?
My chceme znát jména. Jména všech těch před vámi, kteří zadlužovali našim jménem tuto zemi. Jména politiků, zákonodárců a oligarchů, kteří si půjčovali od nadnárodních finančních institucí. Chceme vědět, kde vypůjčené peníze jsou a jak byly zužitkovány k dlouhodobému prospěchu této země, naší vlasti a lidu vezdejšího. Chcete, abychom zaplatili dluh? Jaký dluh čí dluh, ptáme se? Chcete nám snad namluvit, že lze takový dluh zaplatit? Většina z nás dnes již ví (i prostý lid se vzdělává), že celý světový finanční a měnový systém je postaven na věčném dluhu, který je prostředkem novodobého otrokářství, tak o čem nás tady přesvědčujete?
Ať uděláme cokoliv, vždy nám nakonec nějaká vláda řekne, že nic nemáme, jen dluhy a musíme opět vybrat mezi lidem. Již více než 50% z příjmu odevzdáváme administrativě toto státu ve formě různých zdanění a co z toho máme? Opět a zas vidíme ustarané obličeje vládních marionet a slyšíme jejich žalozpěv, že zase není z čeho brát. A kdo za to může? No přeci občan, tedy asi „ovčan“.
Milá, uplakaná vládo, jsou dvě necennější věci na tomto světě. Jednou z nich je víra, víra v dobrý cíl a druhou je důvěra lidí. Vy chcete důvěru lidu českého, moravského a slezského? Tvrdíte nám, že jste lepší než byli ti před Vámi, že umíte zaplatit „věčný dluh“? Kdepak je zlatý poklad Československé republiky, aha, my zapomněli na pana Tošovského. Čímpak jsou kryty ony potištěné papíry, kterým se říká peníze? A co naši hospodáři? Co nám to pěstují, aha, řepku na biopaliva, uživí ještě někdy náš lid?
Co dělá náš průmysl, komu že to patří? Aha, Indů, Korejcům a těm, co osobě tvrdí, že jsou Němci či Francouzi. A co média „hlídací pes demokracie“? Komu že to slouží?
Pánové nahoře, za blbce nás nemějtež.
David Hibsch
Koruna Česká