Vláda mafiánů: Rudý komisař Kolář bude dál zneužívat odposlechy!
Vláda odmítla návrh tří poslanců ODS (Pospíšil, Langer, Bílý), podle nějž by se měl stát nepovolený odposlech trestným činem. Legislativní situace je dnes taková, že tak silný zásah do soukromí občana trestným činem, ale ani přestupkem, není.
Přitom je jasné, že nelegální odposlech je stejným zločinem jako otevírání cizích dopisů. Tajemství přepravované zprávy je tajemstvím bez ohledu na druh používaného média. Nelegální odposlechy, ať již telefonních hovorů či prostorové, nejsou ovšem jenom abstraktním zásahem do lidské integrity a občanských práv. Na tento zásah se totiž nabaluje i dnes zákonem definovaná trestná činnost, ať již násilného, majetkového či jiného charakteru. Ostatně nelegálními odposlechy by se dalo vysvětlit i mnohé podezřelé jednání, které se obecně vysvětluje korupcí. Stačí být s odposlechovou aparaturou ve správnou chvíli na správném místě.
Vládě ovšem v tuto chvíli nešlo o to, zda bude návrhem postižen soukromoprávní subjekt či konkrétní občan. Ostatně o to jí ani v jejím odmítavém stanovisku k poslaneckému návrhu nejde. Sama s obdobným paragrafem počítá v předloženém trestním zákoně.
Důvodem odmítnutí je jiná část iniciativy. Poslanci totiž navrhují, aby policie informovala do měsíce o tom, že je odposlouchávala, ty občany, u nichž se neprokázala žádná trestná činnost. Jestliže má být nepřípustné špehování soukromých osob navzájem, co potom říci o tom, když to samé provádí stát? Pochopitelně se všemi mocenskými nástroji, které může vůči občanovi použít.
Zneužívání odposlechů postbolševickou policií řízenou rudým komisařem Kolářem a úřadem, jak se zdá, zkorumpovaným chartistou Bublanem se stalo pitoreskní součástí českého koloritu. Přesto, nebo vlastně právě proto, si vláda dovolila říci, že podobná povinnost, která alespoň částečně nahradí občanovi vzniklou újmu, je podkopáním autority státu. Jestliže však něco skutečně podrývá autoritu státu, pak je to naopak vláda, chovající se a jednající jako banda mafiánů.