V žádné fungující ekonomice se jí nelze vyhnout. Lze jistě lidem dávat zbytečné úkoly (jako u nás za reálného socialismu), ale nezaměstnanost je přirozená součást bohaté společnosti (ostatně na začátku éry robotizace se věřilo, že po roce 2000 bude práce ve smyslu, jak ji dodnes vnímáme, zapomenuta).

Psychologická otázka nezaměstnanosti je závažná. Nicméně se nezdá, že by lidem vyhlídka na důchod a z něho plynoucí nezaměstnanost faktická dělala starosti. Jinými slovy je třeba hledat aktivity pro nezaměstnané stejně jako pro důchodce, není to zase takový rozdíl.

A jen tak na okraj, po celou dobu existence kapitalismu volné soutěže nezaměstnanost prakticky neexistovala. Naopak se odhaduje, že v Evropě 19.století chyběly desítky milionů lidí. A nedostatek pracovních sil dokonce reálně zpomaloval ekonomický růst USA v témže období. Až moderní ekonomické systémy znají nezaměstnanost v tom smyslu, v jakém o něm mluví článek.