reklama
reklama
Pátek 25. května 2012. Svátek má Viola.
Kdo jsme
Redakce
Partneři
Časopis Portál
Vydavatel
Napište nám
"Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
Autor:
Lukáš Kovanda
| Publikováno: 26.12.2010 | Rubrika:
Rozhovor
http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/4790/nejsme-roboti-na-tom-vydelavam-richard-thaler.html
reklama
2008 čtenářů | 13 komentářů |
|
Tweet
Vaše hodnocení:
Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(
Dr.Str.
, 27.12.2010 12:35:28)
Odpovědět
"Žaláře to přitom nejsou vůbec malé a navíc jsou umístěny v drahých lokalitách, třeba přímo v Londýně. To nedává žádný smysl. Doporučuji, ať přestěhují věznice padesát mil za Londýn."
Stačilo mi přečíst si tohle. To může říct jen člověk ze soukromého sektoru dělající si zálusk na dobře umístěnou lokalitu v centru.
To, že vláda vlastní pozemek s budovou (například vězení) uprostřed města, je z hlediska provozních nákladů nesrovnatelně levnější, než vystěhovat takovéto zařízení někam do periferie.
Zaprvé, nemusí převážet vězně na velké vzdálenosti, takže procesům nehrozí tak velké zpoždění, nemluvě o ceně za dopravu.
Zadruhé, služby jsou snadno dostupné a levnější, protože se nemusí hradit transportní poplatky, popřípadě se mohou služby dedikovat na blízkého podnikatele (prádelna, kuchyně, údržba).
Zatřetí, je zde i úspora na dojezdu zaměstnanců (alias bachařů).
Dalo by se toho najít víc.
Naproti tomu tady pan chytrák uvede jako první příklad, jež je třeba pokrýt zaprvé velkými náklady na přepravu, rozlehlostí pozemků na periferii se pravděpodobně zvětší i hlídaný prostor, což s sebou nese další náklady na kamerové systémy a lidské zdroje. A to vše jenom proto, aby se v krátkodobém horizontu vydělalo na rozdílu ceny pozemku a budovy? Směšné.
Jinými slovy - obeceně se říká, že stát je horší hospodář jak soukromá osoba. Proč je stát konfrontován i v případě, že chování soukromé osoby napodobuje? Který blázen by prodával budovy v centrech velkých měst v době, kdy kvůli hypotečnímu trhu přišly o podstatnou část své peněžní hodnoty? Prvních deset vět v tomto článku je vyložená výzva k tunelování státu.
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(Kalous, 28.12.2010 8:04:28)
Odpovědět
Doktore, máte dobré nápady. Také třeba by mohla být v Londýně více využita budova na Downing Street 10 - je dobře střežena a místo premiera by se tam vešlo levně ještě nějakých 50 vězňů..nebo by tam mohla být i mučírna
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(
Dr.Str.
, 28.12.2010 9:06:20)
Odpovědět
Jistě, proč ne? Koneckonců někam musí strkat ty užvaněné vozíčkáře, které čistě náhodou během demonstrace policista strhnul na zem a nedopatřením vláčel po betoně.
http://www.youtube.com/watch?v=wmhqyDX2AQU
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(CERN, 29.12.2010 4:40:49)
Odpovědět
Podobný příspěvek může napsat jedině člověk, který neví nic o Londýně a Velké Británii... I kdyby se veškeré Vámi popsané služby odehrávaly letecky na vzdálenost tisíce kilometrů (transport vězňů, materiálu a personálu) pořád by to bylo levnější než mít vězení v Londýně, jednom z nejdražších měst světa.
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(
Dr.Str.
, 29.12.2010 8:20:12)
Odpovědět
Neřekl bych. Ale třeba podle Vás je to důvod, proč USA dedikuje mučení vězňů mimo své území. Vyjde je to levněji...
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(Jouda, 29.12.2010 10:23:34)
Odpovědět
Nahrhujete převoz islámských hrdlořezů do sídla OSN,nebo k vám do obýváku? Výjdeto levněji a efektivněji?
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(
Dr.Str.
, 30.12.2010 7:53:01)
Odpovědět
Přiveďte je ke mě, popiji s nimi pivo :-)
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(CERN, 29.12.2010 17:06:42)
Odpovědět
Nevyjde je to levněji, ale starobylý právní řád USA vytváří možnosti obcházení zákazů uvedených v Ústavě a jiných zákonech tím, že se nevztahují na území pod správou vojenských orgánů USA, například. Z hlediska ceny by těch pár teroristů bylo možno ubytovat kdekoli.
Vlastně žádný Vámi uváděný důvod pro umístění některých institucí, například vězení, není správný. Srovnáváme-li vězení s budovami, které soukromníci ale i vlády umisťují do měst zjistíme, že smyslem není šetření, ale efekt prestižní adresy a snadné dostupnosti (to je dnes relativní). Vězení ani jedno z toho nepotřebuje. Je skutečně nezměrnou hloupostí mít vězení na místě, kde by mohla stát banka.
Ale povšiml jsem si jinak, že schopnost určit vlastnosti odlišné a stejné je pro dnešního člověka mnohem složitější než pro staré scholastiky. Jinými slovy pro Vás ja každý čtyřnohý tvor pes a každá instituce stejná...a pravdou je, že Vaše názory a argumenty se vyznačují právě takovou logickou chybou častěji než u jiných přispěvatelů. Evidentně mezera v jinak obdivuhodném rozhledu a vzdělání.
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(
Dr.Str.
, 30.12.2010 8:07:30)
Odpovědět
Ale právě toho je chyba, které se vy ve své logice dopouštíte.
Banka je soukromý objekt. Samozřejmě, vydělává víc, než vězení. Ale v tomto článku nejde o to, jak naservírovat soukromému sektoru peníze. Ostatně, stát tady není od toho, aby podporoval soukromé společnosti. Stát je tu od toho, aby hájil zájmy lidí, kteří v něm žijí.
To, co na článku, respektive na protagonistovi, kritizuji, je fakt, že veřejně vyzývá k přesunu státního majetku do soukromých rukou kvůli krátkodobým příjmům státu. Já doufal, že Češi se ze své historie poučili, protože toto jsme si zažili v době, kdy se státní rozpočet látal příjmy z kupónové privatuzace.
A navíc znovu musím uvést to, že je tak navíc činěno v okamžiku, kdy tyto budovy mají nejnižší cenu, tudíž je to pro soukromý sektor nejvýhodnější a pro stát to nebude taková finanční injekce, než jaká by to mohla být.
Pokud přihlédneme k faktu, že náklady na přestěhování budou nemalé a dodatečné náklady jako právě logistika mohou také existovat, pak je otázka kdo na tom vydělá.
Stát? Možná.
Soukromník vyzývající k rozprodání státního majetku? Určitě.
Právě prezentování soukromníka tímto způsobem přesahuje míru slušnosti a odpovědnosti. Tomu člověku sedí v hlavě víra v lidskou blbost. Stačí, když vyřkne axiom nebo dva a my mu máme zobat z ruky. To už ani nejde prohlásit za pokrytectví.
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(CERN, 30.12.2010 20:47:21)
Odpovědět
Tak tedy znova...
Nejde o to, že vězení nevydělává. Jde o to, že vězení je zcela chybně umístěno, je-li v centru města, kde pozemky, pracovní síla i služby jsou tak drahé, že existují zvláštní doplatky pro osoby v něm pracující (Londýn proslul tím, že bez těchto doplatků by řadě i velmi dobře placených lidí hrozila sociální katastrofa neb je tam draho skutku nad poměry). Nejen, že to nemá žádné výhody (Vámi popsané jsem smetl ze stolu, doufám), ale má to řadu nevýhod zejména pro obyvatele VB, na jejichž bedrech leží tato zbytečně luxusní věznice.
K ničemu takovému nevyzývá, pozemek může být klidně městem pronajat, nemusí být odprodán (byť ani to nebude zvláště efektivní). Bohužel je pravidlem, že stát šetří v krizích, kdy ceny klesají - v době, kdy Británi měla o 40% vyšší výběry z daní by nikoho šetřit ani nenapadlo a prodávat taky ne. Stát na tom vydělá dozajista. Jestli na tom vydělá soukromník je otázka, neboť riziko zůstane vysoké, jako při každé spekulaci se může stát, že investor se vzestupu hodnoty nedožije. Mimochodem, ten pán tuším neříká, že se má ten pozemek prodat, říká, že tam nemá být vězení, kteréžto je tam neefektivní, ale mohl by tam být jiný státní subjekt, který by tam naopak efektivní byl. Váš problém je právě to, že nechápete zbytečnost vězení v takové lokalitě, nikoli jakéhokoli státního subjektu.
Samozřejmě, že zná hodnotu lidské blbosti, o tom ten článek také je. Nicméně, evidentně brojí především proti axiomatickým pojmům ve společenských vědách. Soukromníka vůbec neprezentuje, prezentuje zájem britského lidu na ekonomickém a nestatickém myšlení vlády v jedné z nejkonzervativnějších zemí světa, kde se dodnes nacházejí vězení na místech, kde pouze překážejí rozvoji města.
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(
Dr.Str.
, 31.12.2010 8:39:19)
Odpovědět
Tak znova.
Pozemek sám o sobě drahý není. Jeho vlastnictví se majiteli neprodražuje. Zvlášť, když je majitel stát. Problém s městskými příplatky je něco jiného a neplatí obecně. Většinou se týká hlavních měst a dle mého skromného názoru je živen městskými příplatky (neb ceny se určují ne výrobními náklady, ale přijatenýnmi výdaji kupujícího - tedy platem). Cena služeb je už samozřejmě něco jiného. Tady si dovoluji taky nesouhlasit. Města prostě mají služby levnější a na rozdíl od vesnice je nemusí často odvážet. Ostatně proto lidé historicky žijí v městech. Pokud pomineme obranu, pak je to právě tento důvod.
Stále tvrdím, že stát na tom nevydělá. Držet majetek pro budoucí potřeby státu je výhodnější, jak tržně reagovat. Pokud zavádíte nový úřad, je to většinou z důvodu nějakého růstu, který hodláte regulovat. Obecně by se dalo říct, že potřeba budovy narůstá v době, kdy ceny rostou. Naopak v době, kdy hodláte šetřit, budovu zase prodáte? Tedy v době, kdy cena klesá? Ten rozdíl nevadí?
Soukromníkovi to tolik nevadí, protože jeho záměr během doby držení nemovitosti vydělávat, ale stát nevydělává. Jeho záměry nejsou investiční, protože to tak sami chceme. Je tedy logické, že v tomto se nemá chovat jako soukromník.
Naopak, pro chytrého soukromníka není až takový problém poznat příležitost a pokud bude mít možnost koupit budovu v centru Londýna za pakatel, proč by to neudělal? On se časem vždycky najde nějaký šejk (opět Londýnské specifikum), které ji koupí. Mrkněte na knížku Bohatý táta, chudá táta. Moc zajímavé čtení.
A co se týká pronájmu... Ano, je to schůdné řešení, ale jen v případech, kdy budova není momentálně využitá. V případě, že využitá je, je hloupost stěhovat činnost někam jinam.
Jestli chtějí potlačit luxus, ať zmenší cely a zruší televizi a gauče. Koneckonců, Tower je v centru Londýna pěknou řádku let, je docela oprýskaný a nikdo nikdy nepochyboval o tom, že svou práci odvedl dobře. A to stojí na výhodném pozemku, kde mohl být místo něj klidně nějaký palác a nebo ještě lépe market.
Vy mi chcete tvrdit, že profesorovi ekonomie na Chicagské univerzitě, tedy více, či méně tvrdý zastánce amerického kapitalismu, který se přímo v článku oficiálně prezentuje poradnictvím pro americké soukromé firmy, leží na srdci blaho britských daňových poplatníků? Já myslím, že soukromníky reprezentuje až moc dobře.
Já žádné bourání axiomů nevidím. Spíš nahrazování. To zase neubírám - je to přirozené.
A co se týče rozvoje města... Ať se staví do výšky, do šířky, do hloubky. Ať postaví víc paneláků. Ať jsou v těch panelácích banky. Koneckonců, chtějí být blíže zákazníkům, ne? Proč musí mít banka centrálu v centru města, když ji může mít třeba na periferii? Má tam levnější pozemky k nákupu a rozložily by se služby. Pro musí mít Tesco další obchoďák v centru? Ať si jej postaví blíž zákazníkům. Trošku menší, ale zaměstná místní lidi, postaví dva na různých místech a má větší spádovou oblast...
Skutečně, jeho slova považuji za nářek nad těmi, co chtějí mít astronomické zisky z lukrativní adresy a nemůžou je mít, protože tam bídák stát vězní ty, které beztak nikdo nemá rád.
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(CERN, 31.12.2010 18:03:27)
Odpovědět
My ale mluvíme o pozemku využitém pro stavbu vězení - ergo je extrémně drahý a neposkytuje vůbec žádný profit. Prostě nemáte pravdu, služby v Londýně jsou mnohem dražší než služby na venkově. Už proto, že jak sám říkáte, v Londýně žijí cizinci - třeba šejkové - kteří jsou ochotni zaplatit jen za jídlo víc než činí úhrnný příjem běžného zaměstnance - tudíž ceny rostou.
Držet pozemek by možná bylo levnější, držet pozemek s vězením hraničí z ekonomickou imbecilitou. Stát nevydělává, ale musí šetřit, proto se musí zbavit majetku, který ho vysává, jako třeba vězení v centru města. Mohl by to dělat v době růstu cen, ale jak by Vám vysvětlil ten ekonom, tak lidé a vlády dělají dobrá rozhodnutí jen, když jsou v krizi, před ní by je chytré rozhodnutí ani nenapadlo.
Ještěže nejste podnikatel v realitách, s Vámi bychom se přichystali na novou krizi už v době, kdy jsme se tou starou na pár let poučili.
Snad nechcete srovnávat politické vězení s vězením pro zločince? Samozřejmě, že vězení hned u královského sídla plnilo svou roli výborně, jako otcovská ruka pádně rozpřažená nad drzým dítkem.
Samozřejmě, že mu leží na srdci zájem britských daňových poplatníků, kteří jsou jeho zaměstnavateli, jakožto poradce vlády. Myslím, že spíše Vaše názory nahrávají bankám, od nichž si Británie musí na podobné černé díry půjčovat...platí Vás za to?
Zobrazit/skrýt komentář
|
Zobrazit/skrýt větev
|
Zobrazit vše
|
Skrýt vše
Re: "Jak na americké deficity? Ať se zbaví vojenských základen!"
(CERN, 31.12.2010 19:59:31)
Odpovědět
Mimochodem, znovu jsem přečetl článek o osobnosti tohoto "stoupence kapitalismu". V něm je pouze vypíchnuto, že vlastni investiční společnost, jako vzorový projekt svých teorií. Pak dělá poradce britské vládě, americké administrativě prezidenta Obamy (spíše v tom, že radí lidem, kteří vytvořili Obamův ekonomický program - údajně nejetatističtější v dějinách USA) a vyučuje, ale nic o velkých společnostech (odkud to víte?)... Navíc je tam i kritika jeho názorů v tom, že je stoupencem státních regulací a že stojí až příliš na straně vlád proti soukromému sektoru. Jinými slovy úplně opačné postoje, než z jakých ho podezíráte:-)
Myslím, že jste na začátku udělal chybu, když jste si ho zaškatulkoval na základě Vaší naprosto špatné úvahy o tom vězení.
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
Trvalé přihlášení
Čtěte také
ePortal.cz
Rath, muž se železnou maskou
Kdy už věřitelé Řecka pochopí, že jejich pohledávky zkrachovaly?
A kdy se omluví Romové za Patrika, Nový Bor atd.?
Rath jako Horáková? Ale fuj, paní doktorko!
Petr z Břeclavi byl nejdříve dealer drog, nyní gymnasta amatér. Co se objeví příště?
euPortal.cz
Musíme prý řešit sociální problémy Romů, ale informaci o jejich podílu na čerpání z veřejných peněz nemáme
Neber úplatky nebo se z toho zblázníš! Korupce se ale vymýtit nedá.
Eurabia.cz
Protiimigrantské násilnosti v Řecku. Rozlícení Řekové použili proti ilegálům i bagr
Francouzský prezident vyzván k přijetí islámu
FreeGlobe.cz
Kdo jsou dnešní Židé?
Klaus o environmentalismu: Největším nebezpečím je, že tím již byly indoktrinovány děti
euServer.cz
Švýcaři projednávají projekt zavedení zlatého franku
Jak zachránit Evropu před katastrofou? Čtěte osm návrhů prezidenta Klause
ParlamentniListy.cz
Rada: Sobotko, vyštípej z partaje bývalé ódéesáky. Preventivně
Všude samí Ukrajinci a naši nemají práci. Přitvrdit, slyšel Drábek u Jílkové
Aktuálně nejčtenější
Další veřejnoprávní zvěrstvo ČT
Kanada má problém s českými Romy
Příčiny romské brutality v pěti bodech... A jaké jsou vaše argumenty, pánové Uhle, Kocábe, Liško a Kostláne?
Celkově nejčtenější
Jan Kraus zase převléká kabát, nyní větří modrou šanci
Dluhy Katky Neumannové, Smrt Petra Hájka
„Mohamed byl pedofil. Měl sex s devítiletou,“ šokoval kazatel
Články autora
Vyberte autora
Karel Ábelovský
Alexander Adler
David Adler
Aleš Dvořák
Ahasweb
Michael Anděl
Andrea Bartoníčková
Jiří Asher
Rodney Atkinson
Martin Bačkovský
Tomáš Balvín
Tomáš Bandžuch
Pavel Bárta
Zdeněk Bárta
Adam B. Bartoš
Marek Bartoš
Ladislav Bátora
Miloslav Bednář
Vojtěch Belling
Petr Bendl
Andrej Beňo
Jiří Berka
Alain Besançon
Štěpán Bicera
Miloš Bílý
Thorstein Bjornsson
Alena Bláhová
Jana Bobošíková
Aleš Boháč
Josef Maria Bochenski
K. H. Borovský
Pavel Bratinka
Pavel Bratinka
Štěpán Braun
Vlastimil Brázdil
Klára Bresslerová
Ivan Brezina
Ivan Březina
Tomáš Břicháček
Rebecca Brimmer
Pat Buchanan
Aleš Burda
Roman Buršík
Jiří Buzický
Milan Cabrnoch
Tania Diaz Castro
Kristýna Čechová
Martin R. Čejka
Zdeněk Čepelička
Jan Černý
Petr Černý
Andrea Cerqueirová
Miroslav Červenka
Jan Cieslar
Eva Clarová
Anthony Coughlan
Martin Daneš
Jiří Dienstbier
Petr Dimun
Jan Doležal
Michal Drotován
Jaromír Drábek
Dan Drápal
Jan Drbohlav
Pavel Drobil
Dušan Dvořák
Jan Dvořák
Ladislav Dvořák
Viktor Dvořák
František Enerlan
Euroskeptik
Hynek Fajmon
Zdeněk Fekar
Finrod Felagund
Ondřej Fér
Petr Fiala
Jozef Fiľko
Alain Finkielkraut
Fjordman
Egon Flaig
Oldřich Florian
David Floryk
Petra Fořtová
Martin Fott
René Franěk
Michaela Freiová
Anton Frič
Peter Frišo
Galadriel
David Goldberger
Tomáš Grulich
Zdeněk Guži
Tomáš Haas
Petr Hájek
Mojmír Hampl
David Hanák
Markéta Brožová Hanelová
Martin Hanus
Jiří Hanzlíček
Vojtěch Harok
Petr Hartman
Jaroslav Harvalík
Ivana Haslingerová
Petr Havlíček
Petr Havlík
Josef Havránek
Helm the Hammerhand
Roman Herzog
Robert Hibner
David Hibsch
Marek Hirato
Aleš Hlawatschke
Zbyšek Hlinka
Čestmír Hofhanzl
Jiří Hojer
Robert Holman
Martin Horák
Mojmir Horvath
Mojmir Horvath
Ludvík Hovorka
Radomír Hrabovský
Vladimír Hučín
Tomáš Chalupa
Pavel Chalupníček
Islám info
Ladislav Jakl
Jan Jakob
Břetislav Jakubec
Jeroným Janíček
Jaroslav Janouch
Stanislav Janský
Jana Javorková
Vít Jedlička
Richard Jecho
Zdeněk Jemelík
Ivan Jemelka
Josef Ježek
Petra Jirglová
Jiří Vyvadil
Jiří Jíše
Jan Kasal
Roman Joch
Tomáš Jubánek
Peter Jungwirth
Adam Juřica
Pavel Jurutka
Davor Kahofer
Karel Kaiser
Tereza Kakosová
Karel Kámen
Jaromír Kaňák
Jiří Karas
Lucie Kavanová
Antonín Kazda
Brian T. Kennedy
Jiří Kinkor
Václav Klaus
Zbyněk Klíč
Milan Knížák
Pavel Kohout
Jiří Kohoutek
Ondřej Kolomazník
Zdeněk Konečný
Jiří Koníček
Luděk Konopáč
Ondřej Konrád
Petr Kopáček
Karolina Kopecká
Jiří Korbel
Koruna Česká - Konzervativní platforma
Konzervativní občanské sdružení
Jan Kotlín
Robert Kotzian
Jan Koucký
Ondřej Koutník
Petr Koutný
Lukáš Kovanda
Václav Král
Jan Králík
Karel Kramář
Petr Kratochvíl
Jan Kratochvíl
Jan Kraus
Marta Krausová
Dominika Krejčí
Vítězslav Kremlík
Pavel Křepelka
Michal Kretschmer
Karel Krchňák
Lukáš Krivošík
Karel Kříž
Karel Kříž
Prof. Miroslav Krutílek
Karel Krychtálek
Tomáš Kryšpín
Vavřinec Kryzánek
Jan Kubalčík
Lenka Kučerová
Pavel Kula
Martin Kulhánek
Benjamin Kuras
Valentin Kusák
Jan Kužminski
Drahomír Kvasnička
Jaroslav Kysilko
Leopold Kyslinger
František K. Ladislav
Ivan Langer
Ivan Langer
Markéta Laryšová
Karel Ledvinka
Radim Lhoták
David Lipka
Pavel Liška
Robert Locke
Marek Loužek
LP
Jan Lukavec
Miroslav Macek
Petr Mach
Petr Mach
Tomáš Machula
Daniel Makay
Dušan Makovský
Jakub Malinovský
Michal Malý
Emanuel Mandler
Martin Mařák
Anatolij Marčenko
Rudolf Marek
Adam Mareš
Tomáš Marný
František Matějka
Tereza Mátlová
Ladislav Matuška
Marek Bartoš
Josef Mezera
Stanislav Mihulka
Aleš Misař jr.
Jiří Mitáček
Josef Mlejnek
Jakub Moravčík
Michal Petřík
Jaroslav Mrázek
Tomáš Munzi
Petr Musil
Josef Myslín
Ladislav Nádvorník
Miroslav Návrat
Petr Nečas
Ondřej Neff
Vladislav Nejedlý
Miroslava Němcová
Jan Neoral
Miroslav Nigrín
Odjinud
Tomio Okamura
Petr Olejníček
Břetislav Olšer
Oranžáda.cz
Karel Orlík
Miroslav Orzech
Kateřina Ošlejšková
Ondřej Vašíček
Vladimír Palko
Ondřej Palkovský
Radim Pařízek
Jiří Paroubek
Jan Patočka
Petr Paulczynski
Alexandra Paurová
Jiří Payne
Bohumil Pečinka
Martin Pener
F. Peroutka Jr.
Mária Pešeková
Tomáš Peter
Petr Petr
Lukáš Petřík
Jaromír Petřík
Michal Petřík
Miloš Petřík
Jindřich Pilc
Martin Pipek
Vlastimil Podracký
Pavel Pokorný
Jan Polanecký
Rudolf Polanecký
Antonín Polický
Robert Pospíchal
Hana Potická
Hana Potocká
Renata Pourová
Martin Prášek
Milan Prášil
Roman Pražák
Pavel Přeučil
Petr Příhoda
Jitka Přikrylová
Martin Procházka
Světla Prokešová
David Prokop
Marek Prokop
Josef Provazník
Prvnizpravy.cz
Vojtěch Rajec
Ivana Řápková
David Rath
Redakce
Markéta Reedová
Martin Rejman
Milan Řeřicha
Petr Robejšek
Romea.cz
Anna Jestrzebská-Rorty
Jakub Roth
Maciej Ruczaj
Alexandra Rudyšarová
Robert Vašíček
Olga Ryantová
Jiří Rybář
Claes G. Ryn
Tomáš Samek
Fernando Santiago
Vlastimil Šantroch
Roger Scruton
František Šebej
Jiří Selucký
Michal Semín
Martin Schmarcz
František Schneiberg
Jiří Schwarz jr.
Pavel Sibřina
Markéta Šichtařová
Josef Šíma
Robert Šimarek
Robert R. Šimek
Michal Simkanič
Bronislav Šimoník
Jana Šimonová
Petr Šimůnek
Jan Šinágl
Ondřej Šindler
Jaromír Šiša
Karel Skácel
Karel Skála
Jan Skopeček
Marek Skřipský
Zdeněk Škrobák
Igor Skúpy
Tomáš Škvrna
Jan Šlajs
Michal Slánička
Ondřej Šlechta
KČ Slezsko
Nela Šmídová
Jaroslav Smílek
Petra Sokolová
SOPL
Jakub Špeta
Dušan Šrámek
Luděk Staněk
Jan Šťastný
Zuzana Štefánková
Edvard Steinský
Lubomír Stejskal
Petr Štěpánek
Martin Stín
František Stočes
Vojtěch Štorkán
Martin Jan Stránský
Dušan Streit
Ivo Strejček
Jan Suchánek
Petr Suchý
Richard Sulík
Martin Sváček
Petr Švec
Jakub Švec
Jiří Svoboda
SODATSW
Peter Szendy
Lucie Talmanová
Tanečnice
Thorstein Bjornsson
Jindřich Tichý
Tomáš Tkáč
Vlastimil Tlustý
Jaroslav Tomčík
Alexander Tomský
Mirek Topolánek
Miloš Topolovský
Lukáš Trnovský
Petr Tryščuk
Filip Tuček
Věra Tydlitátová
Ota Ulč
Gabriel Urban
Jan Urban
Petr Václavík
Oldřich Vachala
Pavel Valíšek
Robert Vašíček
Stanislav Vejvar
Radek Velička
Václav Venc
Viktor Vereš
Jiří Verner
Roman Vido
Petr Vileta
Oldřich Vinař
Lumír Vitha
Lea Vojteková
Marek Vokšay
Alexandr Vondra
Václav Voseček
Veronika Vrecionová
Radim Vysloužil
Jiří Vyvadil
Jiří Wagner
Gabriela Wagnerová
Franz Werfel
Petr Witz
Jan Zahradil
Jiří Zahrádka
Filip Zajíček
Luboš Zálom
Petr Žantovský
Richard Zatloukal
Petr Zavoral
Marie Zavoralová
Milan Zeleny
Vladimír Železný
Jan Zeman
Vladimír Zeman
Ladislav Zemánek
Jan Ziegler
Josef Zieleniec
Pavel Zikmund
Jan Zima
Ferdinand Zimmermann
Dušica Zimová
Matyáš Zrno
Anketa
Krachující Řecko by si zasloužilo:
Odpustit veškeré dluhy 17,87%
Odpustit 50% dluhů 8,52%
Být ponecháno vlastnímu osudu 51,33%
Dostat další peníze z eurovalu 7,53%
Být "propuštěno" z eurozóny 14,75%
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Reklama