Paroubek: Lidé nejsou ovce, pane Nečasi!
Dnešní odborářská demonstrace naznačila sílu organizací zaměstnanců, jakými jsou odbory. Upřímně, není to ani tak zásluha odborářských vůdců, ale je to zásluha Kalouskovy a Nečasovy vlády. Ta svou sociální a hospodářskou politikou dostala na pražské Palachovo náměstí a okolní prostranství 40 až 50.000 protivládních demonstrantů. Bylo to nesmírně zajímavé poslouchat názory lidí, se kterými jsem se setkal. Zastavili mě kupř. dva policisté, zděšení politikou vlády. Po pěti minutách debaty jsem se jich zeptal, koho v květnových volbách volili. Ten jeden řekl, že volil správně a ten druhý se omlouval, že volil špatně.
Lidé na Palachově náměstí začali chápat, že nejde jen o jejich mzdy, jakkoliv jsou pro ně podstatné. Ale že jde o celkové pojetí státu. Zda to bude stát, který slouží lidem anebo to bude stát ke službě pouze těm nejbohatším.
Mzdy, celkové pojetí sociální politiky, školné, podpora či nepodpora stavebního spoření, ale také např. pojetí zákoníku práce, zvyšování spoluúčasti pacientů, to jsou další věci ve hře. Lidé – zatím především veřejní zaměstnanci – začali pociťovat, že věci tak, jak je prosazuje pravicová vláda, nejsou v jejich zájmu.
Přes obvyklé vymývání mozků, které zvolila česká provládní média (takže téměř všechna), přišli veřejní zaměstnanci na demonstraci plní sebevědomí a vědomí si toho, že jejich souboj s vládou teprve začíná.
Co mě bylo na demonstraci odborů nejnápadnější, to byla vysoká míra vzájemné solidarity všech profesních skupin. Zdravotníků, učitelů, vojáků, hasičů, úředníků, policistů a dalších. To je reálná síla, o kterou se odborářští předáci v jednání s vládou můžou opřít. Pokud vláda nepůjde cestou rozumného kompromisu s odboráři, musí počítat s galvanizací významné části české společnosti, s její radikalizací již před senátními a komunálními volbami.
Pokud odboráři nebudou ve svých akcích, ve svém tlaku na vládu úspěšní, bude to znamenat snížení jejich reálného vlivu ve společnosti. Odborům dnes tedy jde o jejich budoucí existenci jako organizace hájící zájmy zaměstnanců. Jejich oslabení jistě není v zájmu zaměstnanců, ani ve veřejném, ani v soukromém sektoru.
Zvláštní kapitolou jsou zlehčující vyjádření ze strany nejvyšších ústavních činitelů země – prezidenta republiky a předsedy senátu – na adresu demonstrujících odborářů. Prezident zlehčil jejich přístup, uplatnění jejich ústavního práva. A předseda senátu dokonce zpochybnil mentální úroveň demonstrantů…
Vždy si v této souvislosti vzpomenu na slova T. G. Masaryka: „S chudými vždycky, s dělníky pravidelně, …“ Proto jsem odboráře přišel podpořit.
Dnešní akcí odboráři získali potřebnou sebedůvěru a udrží-li si strategickou iniciativu, musí to moudrá vláda reflektovat. Pochybuji však, že je toho Kalouskova a Nečasova vláda schopna.
Jiří Paroubek
Publikováno na serveru paroubek.blog.idnes.cz