Začíná doba občanské neposlušnosti?
Tomu, kdo zejména z voličů Věcí veřejných, ale i ODS měl představu o tom, že se vláda pravice nebude pouštět do experimentů, musí mu být jasné, že se zmýlil. Nominálně Nečasova, reálně však Kalouskova vláda jistě šetřit na zájmových skupinách, které vytvořily podmínky pro její vznik, nebude. A tak si privátní penzijní fondy samy na tělo ušily „důchodovou reformu“. Taková druhá země na světě není, kde by se občané z médií dozvěděli, že navýšením DPH, přesněji růstem cen potravin, léků a dalších základních druhů zboží a služeb, se vytvoří 60 mld. Kč příjmů státního rozpočtu navíc, potřebných k prosazení pětiprocentního opt-outu. A penzijní fondy budou mít byznys. To je podstata této důchodové reformy.
Nikdo z nynější koalice nezpochybnil, že církevní restituce neproběhnou podle zákona připraveného již Topolánkovou vládou. To bude znamenat 4,5 miliardy každoročních výdajů státního rozpočtu po příštích 60let! Je tady celá řada firem, které mají tisíce nápadů, co s takto odblokovaným majetkem církve učiní.
Je zajímavé, že ministerstvo zdravotnictví (ani obvyklé iniciativní ministerstvo financí) se nezmíní, že rozvine aukční systém nákupů léků pro veřejné nemocnice. To by ve zdravotnictví vedlo k úsporám v řádech až desítek miliard. Proč ale šetřit na farmaceutických firmách, že?
A co již neslavně proslulý ekontendr? Odvolala jej snad vláda panské koalice? Ne. Tedy chápu, již to nebude 115 miliard, ale jen (např.) 80 miliard zakázek. No, ale i tak bude pro skupinu zainteresovaných firem (a politiků) vývar velmi krásný. Reálné náklady na odstranění ekologických škod jsou totiž někde mezi 40 až 50 miliardami.
Uvedl jsem hlavní zájmové skupiny (interest groups), které stály za vznikem pravicové vládní koalice (snad jsem zapomněl jen na pana Bakalu a jeho zájem dokončit obchodně případ 45 tisíc bytů OKD ve svůj prospěch). A tak není vůbec divné, že se musí šetřit i kdyby to znamenalo ztlumení, či dokonce zadušení hospodářského růstu.
Pokud se obecně utlumí veřejná spotřeba a spotřeba obyvatelstva, HDP nijak zvlášť neporoste a to pochopitelně nepříznivě ovlivní přírůstky příjmů státního rozpočtu.
Vláda pod Kalouskovým (nejen ideovým) vedením zcela podlehla škrtmánii. Vidí kolonky a v nich čísla státního rozpočtu a vůbec za nimi nevidí lidi. Pro stromy nevidí les. Tenhle účetní pohled je pro vládu asi velmi osvobozující. A tak veřejní zaměstnanci – jedná se o cca 650 tisíc lidí – snížením svých mezd zaplatí za rozmařilosti vládní koalice, které jsem výše uvedl. A samozřejmě ještě za mnohé další.
Vláda přistupuje ke zkrácení stavebního spoření, které představuje zásah do důvodného očekávání občanů. A tak se určité části středních vrstev nedostanou k efektivní akumulaci financí na pořízení svého bydlení. Zavedení školného na vysokých školách nutně povede k tomu, že část talentovaných mladých lidí nebude ani studovat a tedy ani pracovat pro svou zemi s uplatněním všech stránek svého nadání. Zato však všichni zaměstnanci již určitě zaznamenali, že v příštím roce zaplatí 1200 Kč na vytvoření rezervy na povodňové škody. Pozoruhodné rovnostářství, proč se jen vláda jak čert kříži vyhýbá progresivnímu zdanění bohatých? V tomto případě by to přitom ani nebylo příliš v rozporu s filozofií této vlády (řešení škod po povodních). Firmy budou platit nemocenskou do 21. dne nemoci. Nepochybuji vůbec o tom – a to je přirozená zákonitost kapitalismu – že firmy toto své nové riziko přenesou na zaměstnance.
A k tomu všemu ještě připravované rozbití ochranného štítu zaměstnanců, kterým dosud je Zákoník práce. Cílem je úplné poasijštění vztahů zaměstnance a zaměstnavatele. Z velké části pracujících se tak mohou stát nádeníci, každý měsíc nově najímaní či propouštění podle libosti zaměstnavatele. Je tady mnoho důvodů k tomu, aby se v úterý v ulicích Prahy objevily desetitisíce protestujících lidí. Vláda, zaslepená svou zdánlivě neotřesitelnou pozicí ve sněmovně, se chová, jako by se jí nemohlo nic stát. Tahle zaslepenost a arogance vlády je příležitostí pro odbory (ty vlastně bojují o svou holou budoucí existenci jako relevantní společenské síly) i opoziční parlamentní politické strany. Pokud vláda nepřistoupí na rozumný kompromis s odbory v otázce mezd veřejných zaměstnanců, donutí je ke společenskému pohybu až za hranicí občanské neposlušnosti. A to právě v termínu senátních a komunálních voleb. Pokud vláda nechá věci dojít takto daleko a odbory zůstanou ve svém stanovisku pevné, nemusí se o politice země napříště rozhodovat jen ve vládě a ve sněmovně. A senát s převahou levice pravicové vládě nutně silně zkomplikuje život! Vliv těchto akcí na říjnové volby může být totiž značný.
Fluidum strašení Řeckem, zneužití krize přestalo na lidi evidentně působit. Ostatně jakou kompetenci k řešení rozpočtových problémů státu má vláda, která je jen určitou obměnou Topolánkovy vlády, jež v letech 2007 až 2009 vytvořila rozpočtové deficity v souhrnu 279 miliard a dokázala projíst dalších 146 miliard rozpočtových rezerv vytvořených v závěru vlády sociální demokracie. Takže pouhopouhé tři roky pravicové předchůdkyně současné vlády – se společnými hlavními protagonisty Kalouskem a Nečasem – znamenaly negativní vliv v zadlužení země přes 420 miliard (!).
Jiří Paroubek
Zveřejněno na blog.aktualne.centrum.cz.