Efekt Kalousek
Miroslav Kalousek je fenoménem české politiky. Pro jedny je největší padouch, kterému nemohou přijít na jméno, pro druhé veleúspěšný ministr financí a politický génius, který dokázal stvořit zcela novou extrémně silnou stranu, jež radikálně zamíchala naším zatuchlým politickým rybníčkem. Ať už jste příznivcem pana Kalouska, nebo jeho zapřisáhlým odpůrcem, musíte mu přiznat, že je až obdivuhodně úspěšný. I když se okolo něj prohnalo mnoho skandálů, které by jiného politika svrhly do pekel, Kalousek vyšel vždy spíše posílen. Jak je to možné?!
Odpovědí je TOP09. Přestože tento Kalouskův projekt provázely od začátku obrovské pochybnosti a vlna kritiky na téma, že je to jednorázová strana, která je schována za svého maskota Karla Schwarzenberga, výsledek je zcela jiný. Nejen, že TOP09 volby neprohrála, ale v Praze dokonce rozdrtila svého největšího soupeře! V následujících vyjednáváních pak získala nejsilnější ministerstva, která jsou při reformách nejvíce vidět. A to prosím, Kalousek nikdy nesliboval žádné vrácení Elvise a pivo za korunu! Naopak drze poslal občanům složenku se splátkou státního dluhu. Jeho kritici byli tenkrát na koni a slibovali drzounovi Kalouskovi tvrdou prohru, ale zas nic.
Naopak, topka se před volbami zviditelnila tak, že ji ani revitalizovaná ODS nedokázala vyšachovat. Při dělení ministerstev, to opět byla topka, kdo vysbíral neuvěřitelný zájem médií, který přebil viditelnost ostatních partnerů. Sukces story navíc pokračuje dál. Je-li po Jiřím Paroubkovi novým otlounkánkem médií šéf Věcí Veřejných Vít Bárta a jeho spojenec Radek John, je to opět Kalousek, kdo z toho vytěžil nejvíc. Přestože do médií říká tvrdé věci a nebojí se jít i do křížku s premiérem, výsledek je vždy stejný, Kalousek vyhraje. Navíc jeho popularita obrovským způsobem stoupá u lidí, kteří sledují vývoj ekonomiky a čtou zprávy, že ČR, ty „zlé“ ratingové agentury, které tak „ublížily“ Řecku, chtějí zvýšit rating! To je téměř neuvěřitelná situace, o níž se může i tak obrovsky silným zemím jako Velká Británie, nebo Francie, kterým naopak hrozí přesný opak – tedy snížení ratingu, jen zdát.
A vítěz? No ten, kdo dokáže svůj úspěch prodat – a to prodat okamžitě – Kalousek. Ten, kdo na rozdíl od své konkurence nemusí tapetovat každý sloup, nároží a okno metra seznamy toho, co dokázal, jež jsou tak dlouhé, že je stejně nikdo nečte, a přesto jeho popularita roste. Teď asi mi mnoho čtenářů vyčte, že žádná popularita Kalouskovi neroste, naopak ho víc a víc lidí nenávidí kvůli reformám. To je sice hezké tvrzení, ale má jeden zásadní problém – veřejně deklarovaná nálada ve společnosti a výsledek voleb, jsou dvě rozdílné věci. Jak totiž říká s oblibou náš Václav II – „pravda o politice je pouze u volebních uren a v peněženkách občanů“. Toto tvrzení je 100% pravdivé. Mnozí jistě ještě mají ve velmi čerstvé paměti, jaké překvapení bylo, když největší, nejdelší a také nejdražší politická kampaň v dějinách státu, vygenerovala jediný výsledek – fenomenální prohru sociální demokracie a téměř bankrot Lidového domu. Tenkrát také nikdo nepředpokládal, že by „to“ – takhle – mohlo dopadnout. Jenže člověk míní a Bůh mění, jak se říká v méně ateistických zemích, než je ČR. Přesto to však platí i zde, v naší bezbožné kultuře, kde i ti největší koumáci a super kujóni občas zjistí, že ani prachama se otáčení zeměkoule změnit nedá.
A jak to souvisí s ďáblem Kalouskem? Velmi! Pokud totiž jeho úhlavní konkurence v Praze pokračuje na svém projektu historického znemožnění, který navíc korunovala geniální kampaní po vzoru Jardy Tvrdíka – aneb „voblep každej pangejt, ať to stojí, co to stojí“ a k tomu přidala další kousek z oranžové kuchařky volebních proher „najdi několik ne příliš oblíbených celebrit a foukni je do kampaně“ - nemusí Kalousek dělat vůbec nic. Stačí mu, že na rozdíl od svého jmenovce, kterého nabízí konkurence, a jež proslul snad jen svou památnou větou „na pomník se vyčůrám jako zatoulanej pes“, nabízí bankéře.
A to ne tak ledajakého! Rovnou bankéře centrálního a to bankéře extrémně úspěšného, za jehož působení (by the way) tuhle zemi nejen nestáhla ekonomická krize k tomu, aby musela sanovat své banky, ale vyvázla z ní navíc obrovsky posílena. A to dokonce tak, že ji „hrozí“ i zvýšení ratingu! Opravdu netuším, kdo sestavoval pražskou kandidátku nejmenované strany, kterou jsem volil a už volit nebudu, ale podle mě si to spletl s nějakým seznamem pro estrádu na Nově. A proto Kalousek opět vyhraje. Jelikož si asi jako jediný politik v této zemi uvědomuje, že lidé volí osobnosti, kterým mohou věřit. A důvěra lidí není o tom, kolik zkoupím billboardů a jak moc se politik na billboardu usmívá. Lidé naopak volí ty lidi, kterým věří.
Proto, i když ne každý musí být nutně v Kalouskově fanklubu, volba bude poplatná tomu, jaká je nabídka. Srovnáme-li pražskou nabídku, kde na jedné straně stojí pan „na pomník se vyčůrám“ a na druhou pan „jsem symbolem úspěšné ekonomiky“, výsledek, kdo má větší předpoklady k vedení města s několika miliardovým rozpočtem, je jasný. Problém dalších Kalouskových konkurentů, ať už ČSSD i VV je v tom, že jedna strana má kampaň sice skromnou, ale nudnou, druhá ji má naopak skvěle udělanou a navíc nabízí Markétou Reedovou, která by byla skvělá primátorka, ale …to by nesměla kandidovat za stranu, která plní denně titulní stránky deníků. Takže já sázím na Kalouska a možná i proto, že podle mého soukromého průzkumu mezi jeho voliči i nevoliči bude Kalouskova kandidáta volit 100% lidí, s nimiž jsem se s nimi o tom bavil…
Jiří Krám
Publikováno s laskavým souhlasem autora.
Zveřejněno na kram.blog.idnes.cz.