Oba jsou odpovědní za to, kam až se Evropská unie dostala. Stala se absurdní clonou, za níž jde jen o reminiscenci historických mocenských zájmů. Že to generuje zakomplexované a nebezpečné hyperambiciózní ztřeštěnce typu Sarkozyho, je zákonité. Stejně nevyhnutelné je v tomto prostředí i to, že vylézají Kocábové a jiné byrokratické parazitní kreatury.

Proto mě nechává chladným vášnivé hodnocení, zda je Sarkozy rasista nebo Schwarzenberg ultrakorektní bloud. O to vůbec nejde. Jeden si hraje na Napoleona a druhý by rád vrátil zašlou slávu Karla I. Filipa ze Schwarzenberku, který v bitvě u Lipska (1813) stál na straně vítězů právě proti Napoleonovi. Češi ani Cikáni v tomto dilematu nehrají žádnou roli.

Sarkozy to nejlépe dokumentuje tím, že arogantně řada členských států EU včetně Česka nedostala pozvání na ministerské setkání, jehož tématem mají být deportace Romů z Francie, i když třeba právě Schwarzenberg má být v té době v Paříži; staré známé „o nás bez nás“.

Vždyť už Chirac říkal, že jsme propásli svou příležitost mlčet. O mnohém svědčí také to, že východoevropští diplomaté jsou ignorováni v diplomacii EU (ze 115 evropských vyslanců v zahraničí, kteří tam reprezentují sedmadvacetičlennou EU, jsou jen dva ze zemí bývalého východního bloku). A Schwarzenberg jde tomu usilovně naproti a hodlá dále rozkládat nezávislou českou diplomacii rušením dalších zastoupení. Už vidím, jak francouzský nebo německý diplomat se třeba v Kongu nebo ve Venezuele (mimochodem ropné velmoci) pere za české zájmy.

Takže Sarkozy i Schwarzenberg jsou stejnou pohromou pro suverenitu našeho státu. Schwarzenbergův výpad je jen bouří ve sklenici vody. Oba jsou pragmatici. Jeden si buduje image velkorysého aristokrata a druhý ve volbách bude potřebovat dojem rázného vůdce.

Přesto tyto konflikty, z nichž důležitější již proběhly (zde a zde), jsou předzvěstí neodvratného konce EU. Kéž by tomu bylo dříve než později.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz