Bývalý slovenský předseda vlády, velký přítel Jiřího Paroubka a stejně nepoužitelný vítěz voleb, demagog i populista Robert Fico pronesl při stěhování obrovské sochy zbojníka a zloděje Juraje Jánošíka ze své někdejší premiérské pracovny do centrály domovské strany SMER, že tato velmi diskutabilní osobnost slovenské historie byla prvním sociálním demokratem, neboť prý bohatým bral a chudým dával.
Ponechme stranou infantilní výklad dějinných souvislostí slovenské neobolševické stár. Co je však zarážející, že i přes upozornění renomovaných historiků, na svých postojích setrvává a zřejmě nedotčen relevantním vzdělávacím a poznávacím procesem předkládá obyčejného zloděje jako svůj vzor.
Jenže ono je to naprosto přesné. Politika levicových stran od ortodoxních komunistů až k “moderní” sociálně domokratické partaji se ve své podstatě od dob řádění Jánošíka a jeho bandy nezměnila.Skupina nevzdělaných, nesamostatných, práci nemilujících, ale jinak všeho schopných závistivých pobudů si usmyslí, že když má někdo po stránce materiální či duchovní více než oni, tak je to přeci nespravedlivé, hnusné, neodpustitelné.
Je tedy třeba konat tak, aby se část bohatství schopnějších dostala i do rukou méně sociálně rovnějších soudruhů, kteří většinu času tráví na otomanu či v nejbližší nálevně. Jánošík raboval hůře chráněné usedlosti, přepadával pocestné a kradl v kostelích. Aby si lépe chránil vlastní kůži, sem tam něco málo z lupu věnoval prostým lidem, kteří by jej jinak mohli svým udáním poslat na šibenici. Jako podobenství s politikou levicových stran je to opravdu dokonalé.
Takže Robert Fico má vlastně pravdu. Nevím jestli se podřekl jen v afektu z náhlé ztráty moci, nebo je natolik jednoduchý ve svém uvažování, že mu to prostě nedošlo, ale dojem z tohoto mluvnického cvičení je v každém případě pozoruhodný.Hodně vypovídá o smýšlení těchto novobolševických vůdců. Stačí zabrnkat na strunu závisti, oznámit obírání “bohatých”, slíbit almužničku pro “chudé” a mají pocit, že je vymalováno.
Výsledky posledních voleb v Česku i na Slovensku však ukazují, že na podobná prohlášení sice ještě stále někteří lidé slyší, ale jejich množství již nestačí na další socialistickou devastaci země. Navíc to vypadá, ževolební základnou levice jsou sice lidé chudí, ale spíše než majtekem, tak duchem. Rozumově vyspělejší většina obou národů si uvědomila, že platit si svoje zákonem posvěcené zloděje je prostě absurdní, a že větší hodnotou než slíbený létající pečený holub je vlastní odpovědnost a svoboda.
Nic na tom nemění ani Pyrrhovo vítězství ČSSD či Smeru v obou zemích. Bez koaličního potenciálu neznamenají vůbec nic. Zárodky liberalismu v programech ideových konkurentů, které se představily ve snaze o menší okrádání produktivního obyvatelstva pomocí daní, menších almužničkách prostému lidu pomocí přerozdělování a postupném ubírání moci novodobému samozvanému panstvu v podobě všemocného byrokratického aparátu si přeci jen našly většinu občanů ochotnou je akceptovat.
Nezbývá než doufat, že po tomto přiznání slovenského levicového guru, dojde ona historická paralela ještě více lidem. Lidem, kteří již nechtějí více obdivovat zbojnickou družinu, která jim sice jednou rukou hází ohlodané kosti ze svojí privátní hostiny, ale druhou rukou jim za pomocí silových složek státního aparátu rabuje domy, kapsy i svobodnou mysl. Jánošík byl za svoje chování popraven, my si jeho následníky zatím necháváme chrochtat u koryt plných státem placených pomejí. Dostaneme je někdy také tam kam patří?