Zaprvé chci říci, že proti tomu starému pánovi nemám žádnou osobní averzi. Může to být dokonce charakterní, velkorysý a slušný člověk. To ale platí jen do chvíle, než začne ovlivňovat budoucnost České republiky. Pak platí Havlíčkovo:

Zle, matičko, zle! / Švarcenberci zde: / jeden, ten je generál, / a druhý je kardinál; / zle, matičko, zle!

Zle, matičko, zle! / Švarcenberci zde: / jeden drží karabáč, / druhý říká »Otčenáš«; / zle, matičko, zle!

Není tajemstvím, že zakladatel našeho státu Tomáš Garrigue Masaryk byl proti šlechtě velmi ostražitý. Dnes se vžil mýtus, že za nevraživostí proti šlechtě stojí komunisté. Není to celá pravda. Masaryk se přece nemohl paktovat s těmi, kteří stáli proti němu. Šlechta totiž vyrostla jako c. k. důstojnická a tak složila císaři přísahu, což byla tehdy vážná věc.

Proto také ke dni 18. prosince 1918 byly zákonem č. 61/1918 Sb.[3] šlechtické tituly zrušeny a podle § 6 zákona 243/1920 Sb je s účinností od roku 1921 jejich používání trestné. Zapomíná se na to, že tyto zákony platí dodnes. A tak po právu u nás šlechta neexistuje a používání šlechtických titulů je nezákonné a trestné!

Na tomto stojí základy našeho státu. A je třeba v naší zemi, která docela inklinuje k rovnostářství a kde polovina lidí je levicového smýšlení, na rovinu uvést, že samotná existence šlechty by byla tím nejpravicovějším vzkazem, jaký vůbec existuje. Šlechta totiž své postavení zakládá na dědičných výsadách a to je v moderní společnosti nepřijatelné. A to říkám jako liberál pravicového smýšlení.

Jak se takový exces, který ze Schwarzenberga udělal faktického vítěze voleb, mohl vůbec stát? Když odhlédneme od toho, že se velké strany vlastně porazily samy, tak Schvarzenberg je jen výrazem bulvarizace naší politiky. V tomto smyslu je stejným maskotem jako třeba John.

Má to původ v době, od které je těžké rozlišit realitu od mediálního obrazu. Copak je normální, aby v hlavních zprávách se popové hvězdičky střídaly se senzacemi a zrávami o neštěstích a prostor dostávaly kartářky, numeroložky, astrologové a záhadologové? Proč potom ne třeba Schwarzenberg?

Ale nepodceňujme jej. Ten člověk má svůj vliv a konexe ve světě, vzpomeňme třeba Bilderberg. Jsou to dále kruhy, které nejsou příliš přátelsky nakloněny samotné existenci České republiky. Z lidského hlediska je pochopitelná i nostalgie Schwarzenberga. Zašlá sláva jeho rodu se datuje do dob před první světovou válkou. A jeho zahraniční politika směřuje pochopitelně k restauraci těch poměrů.

Je to vážná věc. Je třeba si uvědomit, že podobné ambice vyvolaly i strašlivou druhou světovou válku. Pokud by to chtěl dnes někdo podcenit, tak ať si připomene maďarské provokace třeba vůči Slovensku (jako Horní zemi), což má za cíl revizi Trianonských mírových dohod. A na nich stálo i uznání Československa.

Že Schwarzenberg už přiložil ruku k „dílu“, je zřejmé z toho, jak kvapně v postavení ministra zahraničí Topolánkovy vlády prosadil, že na rozdíl od Slovenska Česko uznalo Kosovo. A také na rozdíl od OSN. Nejde jen o to, že si Schwarzenberg podával ruku s vrahy, válečnými zločinci a mafiány, tady jde po rozbití Jugoslávie o další pokračování revanšistických plánů států Osy a Trojdohody, tedy o úsilí o přerozdělení územní mapy v rozporu s poválečnými dohodami.

Tento proces ulehčuje integrační akcelerace, jakou prostřednictvím EU ordinují Německo s Francií. Jsme ve fázi zpochybňování národních identit a rozpouštění svrchovanosti států. Cílem je – myslím - nikoliv nereálný utopický slepenec, ale přerozdělení vlivu v Evropě mezi kontinentální mocnosti.

Vzpomeňme si, z jakého kanálu se u nás Schwarzenberg vynořil. Etabloval jej jako svého kancléře guru všech falešných kosmopolitů a národních sebemrskačů Václav Havel. Už to by mělo varovat! Pokud tedy nestačí jeho účelová mesaliance se zelenými, platonické vymezování proti Čunkovi a hlavně spolčení s šíbrem Kalouskem. Biologické faktory také hrají roli.

Takže pozor! Schwarzenberg není roztomilým dědečkem, který tak okouzlil mladou generaci. Ona potřebuje ještě zmoudřet. A měla by začít sázet na lidi, kteří návrat návrat do devatenáctého století nevydávají za politiku století jednadvacátého.

Vím, že asi euroskeptiků a eurorealistů není většina. Ale i kdyby jich byla dejme tomu třetina, tak si uvědomme jednu závažnou a děsivou skutečnost. V parlamentu nemáme ani po posledních volbách žádného reprezentanta! To může být i ve světle reinkarnace Schwarzenberga - s exekutivním vlivem na zahraniční politiku - fatální.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz