V prvé řadě je to boj. Proti všemu a všem. Není to boj za něco nebo dokonce pro něco, nepočítáme-li čistě a zcela prozaický důvod, kterým je vlastní moc. Neustále mi to evokuje vzpomínky na dobu předrevoluční, kdy se též permanentně bojovalo proti západním imperialistům, vrahům z "Vólstrýtu" nebo o zrno v době žní.

Naši socialisté jsou v tomto bodě na tom prakticky stejně jako radikální islamisté bojující proti "velkému Satanovi". I tito extrémisté jsou neustále na válečné stezce a dokážu si představit, jak by se jejich životní náplň zhroutila, pokud by ze dne na den USA zmizely.

Něco podobného potkalo naše socialisty. Ze dne na den zmizel "velký Satan" Topolánek a hned se ukázalo, jak je politika socialistů vyprázdněná a jejich kampaň doslova tupá, založená na nenávisti vůči ODS a Mirku Topolánkovi obzvlášť. Netrvalo dlouho a objevily se pomlouvačné a lživé billboardy zaměřené na Petra Nečase. Dokonce se objevily i staré plakátky "ODS mínus". Prostě "velký Satan" změnil tvář. Dobrá, řekněme si, že boj může být celoživotní náplní, ale lidem to nic, kromě následného utrpení, nedá.

Podívejme se tedy na socialistické sliby z trochu z jiného úhlu. Třinácté důchody jsou hezké, každého důchodce jistě potěší, že si přilepší, avšak Lidový dům tak nějak zapomněl říct, že nejde o celý důchod, ale jen o almužnu rovnající se dvousetkoruně měsíčně.

Tahle legrace přijde bratru na cirka šest miliard korun. Kde na to vzít v situaci, kdy je stát zadlužen a začíná se pomalu hrabat z celosvětové krize? Prý se použijí dividendy ČEZu, ale ty jsou mimořádným příjmem státu. Máme v době, kdy se státní kasa propadla za rok o téměř 200 miliard, vzít mimořádný příjem a rozdrobit ho bez užitku do spotřeby?

Socialisté slibují, že zdaní bohaté. Jistě, na to slyší mnoho lidí se závistí v oku. "Konečně někdo těm pracháčům šlápne na krk". Jenže sami socialisté přiznávají, že plánovaný výnos z přiškrcení bohatých je jen pět miliard, tedy částka, která nepokryje ani ono dvousetkorunové přilepšení důchodcům. Socialisté vlastně nabízejí, že z "neobyčejných" udělají "obyčejné". Přitom zhruba třetina podnikatelů plánuje po vítězství levice přesun své firmy do daňových rájů. Socialisté jsou bláhoví, pokud si myslí, že by skutečně získali pět miliard.

Exministr Škromach se nechal slyšet, že by v roce 2014 měly být důchody o polovinu vyšší než dnes. Následně, pravděpodobně poté, co si spočetl, že by tahle legrace vyšla ročně na 150 miliard, prohlásil, že se nesmí věřit všemu, co ČSSD prohlašuje a že by si jinak ČSSD nikdo nevšiml. Jinými slovy, nevěřte našim slibům, všechno bude jinak. Ale jinak docela dobrá vábnička na hlasy důchodců. Socialisté prý bojují za naše důchody a přitom stafáž předsedovi s bradavicí dělají na billboardu dánské modely, kteréžto byly původně použity jako symbol spokojených úspěšných podnikatelů a úředníků.

Socialisté odmítají platby u lékaře. Nyní dokonce vyrukovali se lživými plakáty na Nečase, že pokud vyhraje ODS, budou pacienti platit za chřipku asi tři a půl tisíce. Rozum zůstává stát. Co ale nabízí ČSSD? Lidé sice ušetří půlku krabičky cigaret za návštěvu u lékaře, ale zároveň tím zdravotnictví přijde o deset miliard, které byly použity pro těžce nemocné a na operace, jež se jinak kvůli nedostatku financí neprovádějí, ač jde pacientovi o život. Vzkaz ČSSD zní jasně. Ušetříme vám třicet korun, ale necháme vás klidně zhebnout.

V současné době jsou rozpočty krajů zneužívány pro hezkou tvář ČSSD rozdáváním třicetikorun za návštěvy u lékaře a v lékárnách. Co na tom, že se tím nedostává na opravu silnic, které zejména ve středních Čechách mohou hravě konkurovat proslulým tankodromům a připomínají pasti na mamuty? Lidový dům nám vedle rozbité silnice nabídne na billboardu nakašírovanou alpskou silnici...

Poslední věc, která do očí bije a kterou hlava nebere je boj ČSSD proti růstu cen energií. Vysoké ceny se pochopitelně nelíbí nikomu, má to však jeden háček. Ceny jsou stanovovány na základě světových tržních cen. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale chceme-li mít volnou hospodářskou soutěž, musíme to strpět.

Socialisté jdou jinou cestou. Cestou, která měla být ohromným varováním pro všechny občany tohoto státu, kteří si váží svobody. V Hybernské si vymysleli, že začnou ceny energií regulovat. Zkrátka nějaké moudré politbyro zasedne a řekne jaká cena je přípustná a jaká nikoli, jinými slovy, jaký zisk ještě smí firma mít. Energiemi to začne a postupně se bude regulace rozšiřovat na další oblasti a nakonec skončíme tam, odkud jsme vyšli. Bude regulace všech cen a všech platů bez ohledu na kvalitu obého. Děkuji, již jsem zvracel.

Podobný nápad je ohledně nájmů. S deregulací nájmů se mělo započít už dávno, ještě v době Klausových vlád. Horečná deregulace v posledních letech, kdy nájemné roste skokově je podle mne neuvážená. Jsem však zásadně proti tomu, aby stát doplácel všem, kteří za nájem utratí víc než třetinu svých čistých příjmů. Chceme snad dosáhnout toho, aby člověk s nízkým platem obýval přepychový byt a ostatní daňoví poplatníci se na jeho nájem skládali?

ČSSD tedy nenabízí mnoho. Nabízí populismus, přiškrcení bohatších a jejich postupnou finanční likvidaci, dluhy, Potěmkinovy vesnice na billboardech, zbytečná úmrtí kvůli nedostatku financí, regulaci cen a boj proti všemu a všem, kdož se socialisty nesouhlasí. Dá se to shrnout do pár slov. ČSSD nabízí návrat k předlistopadovému normalizačnímu socialismu s paroubkovskou tváří a komunistickou podporou. Skutečně to chceme?

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz