Bydlí se ženou, která je na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně si žili. Vydělával 15 000 čistého, žena mateřskou 3 630. Za 18 630 korun se u nás dá slušně žít.
Shodou různých okolností jeho zaměstnavatel zkrachoval. Nepříjemné... Slušnou práci nesehnal a tak se rozhodl hledat ve větším nedalekém městě. Našel si práci hned, je to profík v oboru. Plat slušný - 38 tisíc. Na denní dojíždění to ovšem není, takže si musel pronajmout byt a domů jezdit jen na víkendy a jedenkrát v průběhu týdne, když bylo třeba ženě pomoci, a taky aby nebyla pořád s dítětem sama. Samozřejmě něco stojí stravování mimo domov . Zaměstnavatel mu dává stravenky, žena mu dává další jídlo s sebou, ale stejně se nevyhne občas nějaké restauraci.
Ale práce ho baví, má skvělé výsledky, firma je s ním velmi spokojená a tak se daří.
Po měsící a půl a přišla první výplata - 26 600 korun na dlaň. Z toho okamžitě 10 000 korun za pronájem garsonky. Ještě za vodu, plyn, internet (tedy výpalné Telecomu) 2000. Soukromé jízdy domů a zpět 1 920 km, stojí jen na benzínu 4 800. Za různé další nutné poplatky, které by doma neměl, vydá asi tisícovku. Počítá, počítá.... A počítejme také. Makačka celý týden bez rodiny za 8 800? Žena bere mateřskou 3 630, jejich společný příjem je tedy 12 430 korun. Jak s tím vyžít?Jejich životní úroveň upadá.
Dává výpověď, odjíždí domů a přihlašuje se na Úřad práce. Jeho odměna činí 10 800 korun za celodenní hraní s dcerou. Protože se večer nudí, skládá známým pécéčka. Udělá tak jedno týdně. Na každém vydělá asi 2 000, tedy 8 000 měsíčně na ruku. Uvažoval , že si zřídí ŽL a začne se tím živit. Pak zjistil, že musí platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, dohromady asi 3 000 za měsíc. Minimální daň mu ukousne minimálně 840 korun měsíčně. Počítám, počítám... Z jeho vydělaných 8 000 mu tedy zůstane 4 160. Polovina? Tak dospěl k závěru, k čemu je vhodný ten formulář.
Podniká dál načerno, neplatí nic, zdravotní za něho platí stát a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostává 10 800 od Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže jejich celkový příjem je 22430. Letos si konečně dovolili dovolenou u moře a v zimě lyžování v Alpách.
Minulý měsíc si vyřídili sociální příplatek na bydlení a na dopravu MHD, dcera má atopický ekzém a manželka ji musí vozit k lékaři. To udělá 3000 měsíčně, vydělávají už 25 430 čistého a koupili si hezkou Fabii na leasing.
A hodná paní na úřadě slíbila, že jim příplatek doplatí za rok nazpět: budou nové lyže a manželka si vyhlédla kožíšek. Jednou za půl roku se nechá na chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na ÚP. No, ten měsíc se vždycky přežije....To víte, už si zvykl na svůj denní režim: v 10 ráno žena zajde pro rohlíčky do pekárny, po cestě koupí noviny (samé potěšitelné zprávy!), pak si chvíli hraje s dcerou a vyrazí někam na výlet, podle počasí - do přírody, na koupaliště, na běžky, do aquaparku. Jen ho občas přepadá splín a pak ho trochu mrzí, že jeho dvě vysoké školy, inteligence i schopnosti nejsou využity. Nemělo by to mrzet i tu paní na Úřadě? Ale brzy ho to přejde, vždyť se má tak dobře!
Když se vrátím z výletu, potká občas kluky z bývalé práce a pozve je na pivo. Jsou furt nespokojení, což chápu. Makají a stále jim nestačí peníze. A přitom je to tak jednoduché...
A prý budou volby. Půjde volit. A protože je obyčejný člověk, je jasné, komu to tam hodí. Jenom by pan Paroubek mohl ještě něco slíbit.
Protože ti ostatní mu na jeho pěkný život chtějí sahat.
Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz