Současný hejtman Středočeského kraje David Rath udělal zajímavou politickou okružní jízdu. Propracoval se od ODS, odkud byl odejit hned poté, co se naplno projevil jeho kariérismus přes několik ministraniček až na opačný pól, k socialistům.

Rychle se dostal až na jedno z nejdůležitějších míst v zemi a už pošilhává po spolupráci s nereformovatelnými komunisty. Ve Středočeském kraji vládne s jejich tichou podporou a nemůže si tuto spolupráci vynachválit.

Komunisté jsou pro Ratha a ČSSD ve Středočeském kraji dobrým partnerem, zatím s nimi nebyl žádný problém, komunisti jsou spolehliví, seriózní, věcní. Chovají se předvídatelně a nejdou do podrazů a intrik, pochvaluje si je David Rath.

Dokonce si umí představit týž model i pro vládnutí v České republice. Socialisté ve vládě, komunisté jako tichá koalice. Už dávno jsme si všichni zvykli, že David Rath je často využíván jako pokusný balonek, co socialistům projde a co ne.

Rathův předseda dlouhodobě pracuje na restauraci komunistů zpět k moci. Nevidí to jen slepý nebo oranžově zaslepený člověk. Z Lidového domu občas zazní hlasy po vládnutí s komunisty, že teď ještě ne, ale příště už možná ano, že je načase zrušit lustrační zákon a umožnit tak komunistům aby pronikli zpět do vedení státu a mnoho dalších.

Každý takový výrok ma za cíl jediné. Připravit veřejnost na návrat komunistů k moci a snažit se nalomit voliče oplývající velmi krátkou pamětí a ty, kteří historickou paměť s komunisty nemají. Tato snaha je zaměřená na to, aby si čím dál tím víc lidí řeklo, že komunisté vlastně vůbec nejsou špatní, jak to s námi myslí dobře a že jsou normální a demokratickou stranou.

Nejsou, nebyli a nebudou. Komunisté se nikdy nevzdali své zvrhlé ideologie a kdyby jen trochu mohli, opět by nám chtěli nastolit diktaturu proletariátu. Už slyším hlasy věčných oponentů, že dnes už nic takového není možné, protože neexistuje Sovětský Svaz.

Ono ho není zapotřebí. K totalitě se dá sklouznout velice snadno. Potřebuje snad Lukašenko nebo Severní Korea Sovětský Svaz? Krok za krokem by komunisté utahovali šrouby, až bychom zde měli opět režim ne nepodobný tomu předlistopadovému.

19. května 1946 uvedl Klement Gottwald v Živnostenských listech: "Dnes před volbami se opět objevuje ve zbrojnici některých stran starý strašák, že prý komunisté jsou nepřátelé živnostníků a obchodníků, že prý je chtějí "zracionalisovat", "združstevnit", "vyvlastnit" atd. ... Ve vládním programu není tedy ani slova o "znárodňování" či "združstevňování" živostníků, nýbrž naopak se tam mluví velmi jasně o podpoře soukromých podnikatelů a živnostníků. ... Jsem přesvědčen, že naši živnostníci stvrdí pevnost tohoto svazku ve volbách, že společně se všemi, kdož usilují o to, aby naše republika kráčela dále a zdárně cestou vládního programu, odevzdají své hlasy komunistické straně. V tomto bratrském svazku všech vrstev pracujícího lidu s komunisty v čele je nejepší záruka štěstí a blahobytu všech pracujících občanů republiky, štěstí a prospěchu našeho živnostnictva."

Jak dopadl komunistický blahobyt, štěstí a prospěch našeho živnostnictva víme všichni dobře. Komunisté nás naučili výborně číst mezi řádky a tak se člověk této četby znalý snadno v komunistickém programu dočte, že opět chtějí znárodňovat, kolektivizovat...

David Rath tíhne k totalitním levicovým režimům. Nedávno se tetelil blahem, když chválil Hitlerovské řešení krize, nyní pro změnu chválí místo nacionálních socialistů komunisty. Pokud bychom zde měli jakýkoli totalitní režim, pak by určitě David Rath zastával jedno z předních míst, nejlépe ministra propagandy.

A tak, zatímco ze středočeské pokladny létají stamiliony na úhradu zdravotnických poplatků a školní jízdné zdarma, vznikají megalomanské projekty vlastního obchvatu Prahy a Středočeské univerzity, lidovou tvořivostí nazývané Rathejna i projekty více méně úsměvné typu dotace na stavbu jídelny u neexistující školy, zákonitě takto vyhozené peníze musí někde chybět, což se projevuje například na stavu silnic ve Středočeském kraji.

Rathův předseda prohlásil: "Na komunisty si zvyknete". David Rath si na ně zvykl velice rychle. Jenže naši socialisté zapomínají na jednu dost podstatnou věc. Komunisté nikdy nedělali nic zadarmo a vše si nechali "proplatit i s úroky" byť třeba později, většinou to byla platba krví. Pokud si naši socialisté myslí, že připustí komunisty k moci a ti za to nebudou nic chtít nebo že komunisty ukočírují, jsou na velkém omylu.

Snadno bychom se mohli dočkat toho, že Právo bude zpětně přejmenováno na Rudé a na titulce budeme moci, tak jako v červnu 1948, číst že "sloučení sociální demokracie s komunistickou stranou je skutkem".