Tajemství Daniela Landy
Tajemství, tak se jmenuje nový, v pořadí již druhý muzikál kontroverzního zpěváka a skladatele Daniela Landy. Děj se odehrává ve dvou hlavních rovinách, které se spolu prolínají. Jedná se o příběh mladé lékařky Elišky ze současnosti a milostné drama šlechtického páru z raného středověku, obestřeného legendami o tajemných silách a vlkodlacích.
O čem že to je?
Mladá lékařka se právě rozchází se svým přítelem a cítí prázdnotu a povrchnost moderní doby. Její kamarádka se jí snaží „zlepšit náladu“ a pozve ji na svou chatu. Zde jí večer u vína vyloží karty tarot a řekne Elišce o místní legendě. Mladá lékařka si uvědomí, že jde o příběh, jejž slýchávala v dětství a ještě více zpozorní, když se dozví, že děj legendy se odehrál pár minut chůze od chaty. Vydají se společně hned večer na místo zvané „Ďáblův kámen“. Tam Eliška usne - zdá se jí sen o milenecké dvojici z dávnověku, z doby, kdy se postupně začalo prosazovat křesťanství a staří pohanští slovanští bohové měli být zapomenuti. Sen z časů pověstí o démonech a vlkodlacích.
Po probuzení zjistí, že její kamarádka je pryč. Začne ji hledat. Zastaví se u souseda, který bude mít v dalším ději osudový význam. Ten Elišku pošle do místního hostince, „Krčmy smrti“, s varováním, že „zdejší kraj je zvláštní a ať si dává pozor“. V krčmě se setká s místními, velice podivnými lidmi, a vyptává se na svou kamarádku. Ujme se jí zdejší opilec Martin, který Elišce vysvětlí, že se zde hraje tajemná hra, jež se pojí s místní legendou a souvisí i s výkladem karet tarot. Při cestě z Krčmy smrti přepadne Elišku podivná skupina přízraků, zachrání ji jen Martinův zásah.
Po návratu do chaty se u Elišky zastaví policie a sdělí jí, že její přítel z krčmy byl zavražděn a, co je zvláštní, způsobem, „jakoby ho napadl vlk“. Začnou se dít další zvláštní věci… Více z příběhu neprozradím, protože jinak by to nebylo Tajemství… Snad jen skutečnost, že vše končí vyvrcholením, jež by opravdu nikdo nečekal.
Vykonstruované Tajemství versus jasný Krysař
Po zhlédnutí celého představení jsem měl rozporuplné pocity. Sleduji Landovu tvorbu už od jeho prvopočátků a vím, že tento autor snad ani nic špatného napsat neumí. Osobně mi ale připadal celý příběh, například oproti Krysaři, jenž se vyznačoval jasnou linií, příliš překombinovaný. Osobní prožitek, psychologické hledání smyslu života hlavní hrdinky, a vedle toho mysticismus, otázka střetu pohanství a křesťanství v paralelním příběhu, mi přišly až příliš komplikované a vykonstruované. Celkovou ideu a poselství muzikálu to trochu rozmělnilo a zamlžilo. Celá kompozice je navíc vystavěna na častém střídání a prolínání prostředí a času, objevuje se i častá retrospektiva, což může v mysli diváka vyvolat zmatek.
Ve srovnání s Krysařem se Tajemství vyznačuje nižším zastoupením zpívaného textu. Hlavním motivem je píseň Čaruj z Landovy desky Neofolk a zaznamenáme zde i motiv z písně Dušičky z autorova Best Of. Osobně mě překvapilo, že zde hlavní melodií nebylo téma z písně Tajemství z desky 9 mm, neboť v případě muzikálu Krysař se jednalo o motiv ze stejnojmenné písně na albu Valčík. Melodie se mi zdály o něco slabší než v Krysařovi, ale je pravda, že se jedná pouze o prvotní dojem. Velké plus pak dávám za živý orchestr.
Poznejte i vaše Tajemství...
Ideově Landa tímto dílem ze svého směru nijak nevybočil. Zatímco v Krysařovi se dají nalézt „politicky nekorektní“ motivy, zde se autor nemusí obávat, že jej bude (nejen) kritika nesmyslně obviňovat z antisemitismu, rasismu a bůhví jakých dalších hloupostí. Zde se jedná o navázání na už dřívější autorův zájem o mysticismus a magická mystéria.Vzpomeňme například na píseň Vlkodlaci a Krysař z alba Valčík, Zapalte hranici a ze stejnojmenné desky, Magické oko, Vrána a Slovanská bouře z desky Konec, Hlad z alba Smrtihlav, Obsidián z opusu 9 mm a Čaruj z aktuálního Neofolku. O Landově zálibě v tajemnu nakonec svědčí i to, že se stal zakladatelem řádu „Ordo lumen templi“.
Muzikál má kvalitní herecké i pěvecké obsazení. Za všechny jmenujme alespoň Jiřího Langmajera, Michaelu Kuklovou, Martina Dejdara nebo Richarda Tesaříka. Nakonec však musím přiznat, že, ač jsem se k novému dílu Daniela Landy v porovnání s Krysařem vyjádřil relativně kriticky, za vidění určitě stojí. Je to dílo rozhodně originální a autor se v něm nezapře. Ale o tomhle Tajemství už nebudu dále vyprávět, ať ho pozná, ať si jej pozná, každý…
