Vláda padá! Martin Jahn jde „do naha“
Ale ouha! Masky dolů! Aktuální politická krize svléká vládní představitele „do naha“. Chléb se láme a politici - jak neradi! - musí odhodit svoji, často pokryteckou názorovou škrabošku, již jim mediální poradci pracně nasazují v dobách smíru.
Nejkřiklavějším příkladem je Martin Jahn. Ještě před rokem médii opěvovaný manažer – šéf úspěšné, alespoň na socialistické poměry, agentury CzechInvest, jež na naše území přilákala miliardy nových investic, dnes politikář, který se odmítá vzdát vládního křesla a jemuž „koryto“ voní, i pokud mu jej předkládá proradná ruka komunistova.
Přesto se Jahn snaží udržet si svoji „pravicovou“ fasádu. „Jsem ochoten setrvat ve vládě, jen pokud budou splněny všechny tři mé podmínky,“ řekl Martin Jahn iDNES. Ony „tři podmínky“ tvoří klausovský požadavek na vyslovení důvěry novému složení vlády, neporušování programového směřování vlády a nulová spolupráce s KSČM.
Podle současných informací premiér Stanislav Gross nakonec přistoupí na Klausův požadavek a vystoupí před poslanci s žádostí o důvěru – Jahnova podmínka číslo jedna bude splněna.
Je nepravděpodobné, že vláda přežije bez zřejmé podpory komunistů – tedy bez jejich hlasování pro ni. Grebeníček a spol. jistě garnituru nepodpoří jen tak, pro Standovy krásné oči. Budou ji „tvrdě kontrolovat v její činnosti“, jak s razancí sobě vlastní prohlásil komunistický předseda. To může značit mnohé, ale nikoliv splnění Jahnových podmínek číslo dvě a tři. Tedy pokud nevěříme na zázraky.
Co z toho plyne? Jahn zmatkuje a svoji fasádu - mediální obraz coby nestranického experta s liberálními přístupy - si pěstí věru nešťastným způsobem, dokonce ji boří. Pokud by rezignoval během uplynulého víkendu, zůstala by víceméně nedotčená, takto nikoliv. Měl do stolu bouchnout jako jeden z prvních, věren svému proklamovanému přesvědčení, a ne se funkce držet zuby nehty a koketovat s přimhouřením očí krajní komunistické levice.
Konečné resumé přitom musí být totožné. Pokud se Jahn nechce upsat komunistickému ďáblu, zpívá ve vládě svoji labutí píseň, ať už vláda padne celá, či se bude muset spoléhat na Grebeníčka. Jahn tak prokázal, že se ve svých „politických výhledech“ nedívá, nebo neumí dívat dále než za horizont dvou tří dnů. Anebo že věří na zázraky…