Chystá se Topolánek zradit národní zájmy a program ODS?
V poslední době se v Občanské demokratické straně pomalu, ale jistě začínají obrušovat dříve ostré kontury eurorealistického programu, který byl charakteristický nekompromisní obranou národních zájmů. Od eurorealismu ODS pomalu sklouzává k eurosurrealismu.
Začalo to tím, když ODS vstoupila do frakce „eurofanatické“ Evropské lidové strany v Evropském parlamentu a zavázala se ke zdrženlivosti při kritice evropské ústavy. Od této chvíle se to na materiálech ODS, týkajících se Evropské unie, euroservilními eurosrdíčky loga evropských lidovců jenom hemží.
Vrcholem všeho jsou stále se množící hlasy uvnitř ODS, že „za jistých podmínek nezbude ČR nic jiného, než euroústavu přijmout a ODS tento krok podpoří“. Předseda Mirek Topolánek totiž „dělá reálnou politiku a zvažuje možná rizika nepřijetí ústavy“. Dělá si pan předseda legraci, nebo je tak nesmírně krátkozraký?
Už v současnosti více než polovina zákonů přichází z Bruselu a evropská ústava by toto množství ještě enormně navýšila. Evropská ústava nahrává hegemoniálním nárokům Německa, jejichž prostředkem k prosazování evropské harmonizace, resp. germanizace předpisů je vytvoření centralizovaného, byrokratického Evropského superstátu, „Bundesepublik EUland“. Z České republiky se pak stane nesvéprávná provincie, navíc fragmentovaná na euroregiony.
Jak chce pan Topolánek uskutečňovat např. program patnáctiprocentní rovné daně, když vývoj v EU směřuje k harmonizaci daní skrze zavedení jednotné měny eura? Tento trend považuje za nepřijatelný např. i prezident Václav Klaus: „Nedovedu si představit, že by mohla existovat měnová unie bez unie fiskální a že by mohla existovat fiskální unie bez unie politické. To si možná někdo přeje, ale já osobně rozhodně ne.“
Jak chce vést Topolánek zahraniční politiku přátelskou k USA, když po přijetí euroústavy budou muset všechny státy bezvýhradně podporovat „společnou zahraniční a bezpečnostní politiku unie v duchu loajality a vzájemné solidarity“, která nahrává antiamerikanistickým imperiálním choutkám Německa a Francie zvláště, když se jim podle ústavy dvakrát, resp. jeden a půlkrát zvyšuje počet hlasů v Radě EU, zatímco ČR se téměř dvakrát zmenšuje?
Naprosto skandální je pak „měkké ano“ Přemysla Sobotky. Říkám si: Kde je ta ODS, která se hlásila ke konzervativnímu odkazu Margaret Thatcherové, která vždy obhajovala národní suverenitu a vyhlásila válku evropské byrokracii a evropské unifikaci? Kde je ta ODS, kterou založil Václav Klaus?
Politici ODS namítají, že velká část voličů ODS je eurooptimistická. To může být pravda. Nebylo by ale lepší těmto lidem vysvětlovat to, že EU je byrokratický socialistický moloch, který např. tvrdě přiškrcuje jejich podnikání zaváděním absurdních „kocourkovských“ euronorem? Když ODS zjistí, že její voliči podporují znárodňování, začne ODS kvůli tomu, aby se jim zalíbila, znárodňovat?
Pokud ODS provede „názorový veletoč“ a řekne ANO evropské ústavě, bude to bezprecedentní zrada jejího konzervativního programu a národních zájmů a stane se již jen falešnou a prázdnou stranou postrádající tah na bránu. Tomuto musím vyslovit jako příznivec politiky Margaret Thatcherové a Václava Klause svou nulovou toleranci a když pan senátor Sobotka říká euroústavě měkké ano, já pak říkám ostré NE, NE, NE!
Lukáš Petřík
šéfredaktor http://EU.ePortal.cz