Wen uvedl: "Prezident Obama a jeho nová vláda přijala sérii opatření proti finanční krizi. Očekáváme, že budou úspěšná. Spojeným státům jsme půjčili obrovské peníze. Samozřejmě jsme znepokojeni ohledně toho, zda je náš kapitál bezpečný. Upřímně řečeno, mám určitě tak trochu obavy." Dodal: "Rád bych využil této příležitosti: Zapřísahám Spojené státy, aby dostály svému slovu, aby zůstaly důvěryhodnou zemí a zajistily bezpečí čínských aktiv."

Ekonomové uvádějí, že se Peking obává, že Washington vydá ve snaze oživit americkou ekonomiku přílišné množství peněz a ochromí tím hodnotu dolaru.

Mezi Amerikou a Čínou probíhá už několik týdnu poněkud iritovaný dialog ohledně hospodářské politiky. Minulý týden také došlo k mírnému námořnímu konfliktu, kdy Amerika obvinila pět čínských lodí, že šikanovaly americkou výzvědnou loď v mezinárodních vodách v Jihočínském moři. Peking tvrdil, že americká výzvědná loď jednala protizákonně, ale Pentagon vyslal na její ochranu křižník.

Do Ameriky také právě uprchla rodina jednoho z nejvýznamnějších čínských disidentů. Genhg He, manželka Gaoa Zhishenga, právníka, který hájil nespokojené investory a zakázanou sektu Falun Gong, zaplatila pašerákům a dorazila i s dvěma dětmi v úterý do USA.

Čína a USA udržovaly v posledních letech přátelské styky. Spolupracují při řešení mezinárodních problémů, jako je Severní Korea a Írán a Amerika v podstatě nekritizuje čínské porušování lidských práv: Washington se tento týden skoro vůbec nezmínil při příležitosti výročí loňských nepokojů o Tibetu.

Nepřímé napětí však existuje ohledně Tchajwanu, ohledně toho, že Čína posiluje svou armádu a ohledně čínských zájmů v Africe, především v Súdánu. A dále v ekonomické oblasti.

V lednu řekl Timothy Geither, americký ministr financí, že je Obama přesvědčen, že Čína manipuluje svou měnou, ale americká vláda to posléze vzala zpět.

Analytikové konstatují, že Wenovy výroky jsou nepřímým varováním adresovaným Washingtonu, aby si dával pozor. "Čína varuje USA, aby byly opatrné, aby nevydávaly příliš mnoho peněz a ochraňovaly dolar," konstatoval Kelvin Lau, regionální ekonom u Standard Chartered v Hongkongu. Washington však potřebuje dál prodávat své obligace, protože potřebuje financovat svůj balík na oživení americké ekonomiky v hodnotě 787 miliard dolarů.

Čína znepokojena osudem svých peněz v USA
Wen Jiabao, čínský premiér, vydal nepřímé varování Spojeným státům. Chce, aby Amerika zvládla řízení své ekonomiky. Varování je nejnovější známkou, že globální hospodářská krize zatěžuje i nejdůležitější bilaterální styky ve světě.

Wen se na tiskové konferenci vyjádřil otevřeně k provázanosti amerických a čínských financí. Uvedl, že je "znepokojen" ohledně toho, že Čína je obrovským věřitelem Spojených států. Analytikové odhadují, že Čína má uloženo ve svých sejfech obligace amerického ministerstva financí v hodnotě 1 bilionu dolarů. Vyplývá z toho citlivá rovnována mezi oběma velmocemi, jejichž osud je nyní nerozlučitelně spjat.

Immanuel Wallerstein: Občanská válka ve Spojených státech?
Immanuel Wallerstein
se svolením autora přeložil Rudolf Převrátil
Zvykáme si, že se hroutí nejrůznější tabu. Světový tisk je plný diskusí o tom, jestli je dobrý nápad „znárodňovat“ banky. Že je třeba, abychom jednou za sto let znárodnili banky a že teď je možná právě ta chvíle, neřekl nedávno nikdo jiný než Alan Greenspan, žák superlibertariánské prorokyně ryzího tržního kapitalismu Ayn Randové. Podpořil ho konzervativní republikánský senátor Lindsey Graham. Klady a zápory této myšlenky posuzoval levicový keynesián Alan Blinder. Ačkoliv došel k závěru, že důvody proti jsou o něco silnější než důvody pro, byl ochoten vynaložit veřejnou intelektuální energii, aby o tom napsal do The New York Times.

Dobrá, ale jen co jsme vyslechli znárodňovací návrhy z úst arcikonzervativních hodnostářů, jsme nyní svědky vážných diskusí o možnosti občanské války ve Spojených státech. Zbigniew Brzezinski, apoštol antikomunistické ideologie a poradce prezidenta Cartera pro národní bezpečnost se objevil 17. února v ranní televizní talk show, kde ho požádali, aby se vyjádřil ke své předchozí zmínce o možnosti třídního konfliktu ve Spojených státech vyvolaného světovým ekonomickým kolapsem.

Brezinski řekl, že ho znepokojuje perspektiva „milionů a milionů nezaměstnaných lidí v zoufalé tísni“, kteří si budou vědomi „toho mimořádného bohatství, jež bylo předáno hrstce jednotlivců, což nemá v Americe historický precedent“.

Připomněl posluchačům, že za velké bankovní krize roku 1907 pozval velký finančník J.P. Morgan do svého domu skupinu bohatých finančníků, zamknul je do knihovny a nenechal je odejít, dokud ze všech nevyrazil peníze na fond ke stabilizaci bank. Brzezinski řekl: „Kde je dnes ta zazobaná třída? Proč nic nepodniknou – lidé, co nadělali miliardy?“

Pokud neudělají něco dobrovolně, řekl Brzezinski, „bude zde narůstající konflikt mezi třídami a jestli jsou lidé nezaměstnaní a opravdu to bolí, pak tady sakra mohou být i nepokoje!“

Skoro ve stejnou dobu evropská agentura LEAP/Europe, jež vydává pro své zákazníky – politiky, státní úředníky, podnikatele a investory - důvěrné měsíční předpovědi Global Europe Anticipation Bulletins, věnovala své únorové číslo problému globálních geopolitických poruch. Její zpráva nenabídla hezký obraz. Probírala možnosti občanské války v Evropě, Spojených státech a Japonsku. Předpověděla „všeobecnou paniku“, která povede ke srážkám, napůl občanským válkám.

Odborníci přišli s několika radami: „Jestliže je vaše země nebo region zónou s masivní dostupností střelných zbraní, nejlépe uděláte, … když tento region opustíte, pokud je to možné.“ Jedinou ze zmiňovaných zemí, která vyhovuje podmínce masové dostupnosti střelných zbraní, jsou Spojené státy. Šéf LEAP/Europe Franck Biancheri poznamenal, že „ve Spojených státech je v oběhu 200 milionů střelných zbraní a sociální násilí se už zřetelně projevuje prostřednictvím gangů“. Experti, kteří sepsali zmíněnou zprávu tvrdí, že už nějakou dobu probíhá emigrace Američanů do Evropy, protože právě tam „zůstane fyzické nebezpečí marginální“.

Jestliže Brezinski doufá, že se se Spojených státech objeví další J.P. Morgan, aby přinutil „zazobanou“ třídu k rozumu, zpráva LEAP/Europe vidí „poslední šanci“ v londýnském setkání skupiny G20 2. dubna, pokud jeho účastnící vystoupí s „přesvědčivým a smělým“ plánem.

Tyto analýzy nepřicházejí od levicových intelektuálů nebo radikálních sociálních hnutí. Otevřeně v nich projevují své obavy seriózní analytikové patřící k existujícímu establishmentu Spojených států a Evropy. Takoví lidé porušují verbální tabu pouze tehdy, když mají opravdu strach. Smysl porušení tabu spočívá v tom, aby se vyvolala velká a rychlá akce – ekvivalent činu J.P. Morgana, když roku 1907 zavřel ve svém domě finančníky.

Roku 1907 to bylo snadnější.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2009

Obamův záchranný plán prý v ekonomické krizi neobstojí
KD-Obamovi se patrně nepodaří vytvořit dostatek pracovních míst na to, aby opravdu překonal současnou krizi, protože je příliš závislý na zastaralých představách svých poradců, lobbyistických skupinách a politické korektnosti, argumentuje v rozsáhlém eseji pro magazín The Nation ekonom James S. Henry.

Podle Henryho je možné, že ekonomové kolem Obamy jsou příliš v zajetí svého dlouhodobého studia velké deprese z 30. let. Stimulační balíček schválený Kongresem je co do podílu na příjmech státu větší než podobný balíček Franklina Delano Roosevelta před 2. světovou válkou. To by mohla být dobrá zpráva, kdyby to ovšem celé fungovalo podle předpokladů. Podobně dobrou zprávou by mohlo být odkoupení problematických pohledávek bank, nepříliš striktní měnová politika, vyhýbání se silnému protekcionismu charakteristickému pro 30. léta a opatření proti osobním bankrotům.

I když se ale prezident obklopil nejchytřejšími ekonomy a nejzkušenějšími veterány z Fedu a ministerstva financí, něco se zjevně nedaří. Na rozdíl od Roosevelta, který hned od počátku sklízel velmi pozitivní reakce jak veřejnosti, tak akciového trhu (ačkoliv se tehdy prezident s burziány navzájem nesnášeli), reakce akciových trhů a analytiků na Obamovu politiku je z největší části negativní. Akciové trhy i výrobní podniky jsou stále ve špatném stavu. Kde je tedy problém?

Je jich hned několik. Zaprvé, Obama kvůli úspoře času a snaze zastavit rychle růst nezaměstnanosti obešel časově náročné přesvědčování Republikánů - a chybějící podpora ho mimo jiné stála zhruba 40 miliard dolarů z plánovaného balíčku, zatímco podíl „prorepublikánských“ daňových škrtů teď činí téměř 40 procent jeho celkové hodnoty. Většina makroekonomů je však přesvědčena, že v podmínkách, kdy existují velké nadbytečné kapacity, nevedou daňové škrty k vytvoření příliš mnoha pracovních míst, protože vysokopříjmové skupiny získané peníze zpravidla uloží nebo použijí ke splácení dluhů. Mnoho daňových škrtů v Obamově balíčku je navíc regresívních, což jejich dopad na tvorbu nových míst dále omezuje.

"Jako bývalý obyvatel Minnesoty naprosto souhlasím, aby měl každý z dvou miliónů farmářů WiFi zdarma", vtipkuje Henry. Podle něj však takové projekty, stejně jako třeba projekty na "zelené bydlení", aktuálně nepomůžou zaměstnat milióny lidí bez práce žijící v městských oblastech. Jde prý o součást "únosu" projektu environmentalisty, energetickými společnostmi, odbory veřejného sektoru, guvernéry, propagátory daňových škrtů a dalšími zájmovými skupinami.

Původní předpoklad zněl, že program do roku 2012 vytvoří přinejmenším 4 milióny pracovních míst, jedno za 200 000 dolarů. Avšak podle propočtů Congressional Budget Office by to znamenalo pouze snížení nezaměstnanosti o několik málo procent ročně. Poté, co program prošel úpravami v Senátu, budou ale výsledky ještě slabší a většina ekonomů předpokládá, že do roku 2012 vytvoří jen 2,5 miliónu míst a sníží nezaměstnanost o 1,5-2 procenta, přičemž daňoví poplatníci zaplatí za jedno místo 315 000 dolarů. Ve srovnání s Rooseveltovým New Dealem to není zrovna ohromující.

Je problém určit skutečnou aktuální míru nezaměstnanosti, protože standardní nástoje nejsou již adekvátní. Oficiálně je nyní nezaměstnaných 13 miliónů Američanů, neboli 8,5 procenta veškeré pracovní síly, a dalších 7,8 miliónu uvádí, že jsou podzaměstnaní; kromě toho 2,1 - 5,9 lidí vypadlo ze statistik, protože hledání práce vzdali a nepobírají už podporu. Podle jiného ukazatele může být nezaměstnaných mimo oficiální statistiky ještě více, až 10,6 miliónu.

To všechno znamená, že tu existuje něco mezi 23-33 milióny dospělých Američanů postižených rostoucí nezaměstnaností, o 13-17 miliónů více než před rokem. Na konci roku 2009 to patrně bude už 40 miliónů. Většina těch lidí má rodiny. Protože průměrná doba nezaměstnanosti nyní překračuje deset týdnů, vyplývá z toho, že v příštím roce se nezaměstnanost osobně dotkne třetiny Američanů, z nichž někteří zakusí nedobrovolnou nezaměstnanost, možná i bezdomovectví a bídu.

Tato čísla navíc ještě nezahrnují 1,44 miliónu příslušníků ozbrojených sil, kteří budou po návratu domů čelit potížím, 2,3 miliónu trestanců federálních věznic a zhruba 8,1 nedokumentovaných zahraničních pracovníků. Právě ti poslední jsou krizí nejvíce zranitelní. Většina z nich podporuje rodiny buď doma nebo v zahraničí, mnozí tvrdě pracovali celá léta a nyní ztratili práci, aniž by měli nárok na podporu, zdravotní péči, sociální pojištění a další benefity. Protože se Kongres neshodl na mírnějším zákonu o přistěhovalectví, může se stát, že po létech práce a čekání nedosáhnou na americké občanství. Nyní tedy čelí tvrdé volbě, zda zůstat v USA bez práce, nebo se vrátit do zkorumpovaných a násilnických bantustanů v Mexiku, Střední Americe, na Filipínách a leckde jinde.

Je těžké srovnávat současné údaje se statistikou z 30. let, kdy se používala jiná metodologie. Avšak podle Henryho propočtů je možné, že současná krize bude nakonec srovnatelná se situací z roku 1933, kdy nezaměstnanost zasáhla přibližně čtvrtinu americké pracovní síly.

To zasazuje Obamův plán do patřičného kontextu: Dokonce ani ve své originální podobě nebyl dost ambiciózní, a ve verzi, v níž byl nakonec schválen, k vytvoření dostatku pracovních míst rozhodně nepostačí.

Ukrajina se žene do propasti
KD-Kurs ukrajinské měny - hrivny - znovu padá. Stále pravděpodobnější je černý scénář: Řada bankrotů firem zadlužených v dolarech, obrovská inflace a krach bankovního systému. Centrální banka už na podporu měny utratila 13 miliard dolarů. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) varuje, že krize může v regionu fakticky zlikvidovat výsledky dvacetiletých hospodářských reforem. Celkem chce EBRD letos vydat na infrastrukturní projekty ve východní Evropě přes 7 miliard Euro, sama má však finanční problémy a vloni skončila ve ztrátě, informuje v Gazetě Wyborczej Rafał Zasuń.
Budeme válčit jako u Stalingradu," přísahal v prosinci 2008 šéf poradců ukrajinské centrální banky (NBU) Valerij Lytvyckij. Banka však bitvu o stabilizaci hospodářství prohrává. Valutové rezervy od té doby klesly z 38 miliard na 28 miliard. Aby udržela kurs v rozmezí 8-8,5 hrivny za dolar, takřka každodenně utrácela padesát až sto miliónů dolarů. To ale nestačilo, takže v úterý se dolar prodával za 9 hriven a ve středu už dokonce za 9,6 hrivny. Ukrajinští ekonomové se shodují, že jde o důsledek zablokování druhé splátky půjčky od Mezinárodního měnového fondu.

Minulý týden klesla pravděpodobnost kompromisu mezi vládou a MMF na minimum. Kyjev neplní podmínky MMF - parlament se zavázal, že rozpočtový deficit se zvýší o tři procenta HDP, ale podle řady ekonomů je celý státní rozpočet virtuální. Vláda přepokládá hospodářský růst o 0,4 procenta, ale průmyslová výroba podle posledních čísel spadla o 34 procent a podle odhadu šéfa centrální banky HDP kleslo zhruba o pětinu. Národní banka teď riskuje, že vydá všechny rezervy a poté dojde k devalvaci hrivny. MMF chce kompromis, ale podmiňuje ho deficitem do tří procent HDP a zárukou, že deficit nebude pokryt vytištěním nových peněz. Mimo jiné požaduje také navýšení plateb za vodu, plyn a teplo. Vláda tyto požadavky odmítla a premiérka Tymošenková tvrdí, že už se pokusila vyjednat jiné půjčky v EU, Rusku, Japonsku, USA a Saúdské Arábii. Šance jsou ale minimální, protože rating země podle Standard&Poor's spadl na CCC+. Pokud žádná půjčka nebude, očekává se devalvace měny až o dvacet procent.

Kromě toho všeho se horší i stav ukrajinských bank. Sedm z nich je již v nucené správě a centrální banka je musela dokapitalizovat. Riziko státního bankrotu však podle ukrajinských analytiků není velké, protože zahraniční dluh nedosahuje ani jednoho procenta HDP. Obrovské zadlužení nicméně existuje mezi firmami a spotřebiteli splácejícími dolarové půjčky. V případě devalvace hrivny přijde řada firemních a osobních bankrotů. Šéfové firem, zvláště hutních, tlačí na vládu, aby zahájila velké strukturální investice spojené také s mistrovstvím Evropy v kopané Euro 2012. Ale to by znamenalo změny v rozpočtu, mimo jiné snížení sociálních výdajů, což si před letošními prezidentskými volbami politici nepřejí. Tymošenková chce novelizovat rozpočet nejdříve v květnu, a tak jediným protikrizovým opatřením zůstává třináctiprocentní dovozní přirážka na některé druhy zboží.

http://www.tojesila.cz/cz/s16/n2207-CSSD-zastavila-volby-2009-Proc