Častým argumentem voličů KSČM a levice při kritice současných dnů, je kritika všeobecné „nemorální drahoty“. Vzhledem ke svým sklonům k občasným amatérským sociologickým studiím, jež v případě příznivců KSČM hraničí spíše s masochismem, slýchávám tento „argument“ při diskusích docela často. Pojďme se však za pomoci statistiky a naprosto exaktních čísel zamyslet nad skutečným stavem cen nejčastěji kupovaného a používaného zboží. Abych předešel pochybovačným dotazům, upozorňuji hned na počátku článku, že veškerá data týkající se cen pochází z veřejně dostupných statistických zdrojů a ze studií Českého statistického úřadu. Dle ekonomických dat byla první polovina roku 2008 patrně nejlepším ekonomickým obdobím, které lidé v této zemi historicky zažili. Budeme tedy srovnávat nejlepší rok svobodné a demokratické společnosti s patrně nejlepším ekonomickým rokem komunistického režimu – rokem 1965.
Základním problémem, který si málokdo z argumentujících komunistů uvědomuje nebo nechce uvědomovat, je diametrálně odlišná úroveň statisticky průměrné mzdy – v našem případě mzdy v roce 1965 a v roce 2008. V roce 1965 byla průměrná mzda občana tehdejší ČSSR 1.493 Kčs. V roce 2008 je průměrná mzda 23.182 Kč (průměr podnikatelské i nepodnikatelské sféry) – čili průměrná mzda vzrostla během 43 let 15,5 krát.
Pojďme si tedy rozebrat přepočet tehdejších cen na dnešní úroveň a porovnejme to s reálnými a skutečnými cenami na dnešním maloobchodním trhu. Každou cenu výrobku z roku 1965 budu násobit koeficientem 15,5 (o tolik vzrostla od roku 1965 průměrná mzda). Tím dosáhneme statisticky porovnatelných údajů ceny zboží v roce 1965 a v roce 2008. Můžeme začít základními potravinami: V roce 1965 stál bochník chleba o hmotnosti 1 kg 2,60 Kčs ( x 15,5 = 40,3 Kč). V přepočtu na dnešní příjmy by měl tedy kilogramový bochník chleba stát přibližně 40 Kč. Pomocí serveru akcniceny.cz snadno zjistíme, že bochník chleba stál v tomto týdnu například v hypermarketu Globus 18,90 Kč, čili méně, než polovinu v porovnání s dobou komunistického režimu – tedy podle mnohých dobou laciných nákupů.
Pojďme pokračovat dále. V roce 1965 stál 1 kg eidamu 19 Kčs, v přepočtu na dnešní ceny (x 15,5) tedy 294,50 Kč. Skutečná cena 30% eidamu v hypermarketu Hypernova však byla 30.9.2008 99 Kč/kg – cena je tedy téměř třetinová v porovnání s dobou, kdy „všechno patřilo všem“. Dostali jste chuť na pořádné maso? Co třeba hovězí pečeně? V roce 1965 vás kilogram hovězího pochybné kvality stál 24 Kčs – v přepočtu na dnešní ceny tedy 372 Kč. V tomto týdnu však prodával hypermarket Globus kilogram hovězí pečeně za 139 Kč – tedy o 233 Kč levněji, než za dob vlády všemocné KSČ. A co takhle strávit příjemný večer s přítelkyní či manželkou nad lahví dobrého vína? V roce 1965 jste si mohli vybrat mezi víny Svíčka, Dačického pohár či „Pomsta Pražského sklepmistra“ – 1 litr za 17 Kčs. V dnešních cenách tedy 263,50 Kč za litr vína často velmi podprůměrné kvality. Dne 29.9.2008 prodával hypermarket Interspar velmi slušné australské víno odrůdy Cabernet-Shiraz za bezmála 80 Kč – tedy nesrovnatelně kvalitnější víno za méně než třetinovou cenu, než nám to nabízel bolševik v roce 1965. Sekci potravin bychom mohli opustit českým národním nápojem – pivem. Zchladit svou žízeň zlatavým mokem jste mohli v roce 1965 za 1,40 Kč za 0,5 l lahev piva – v dnešních cenách tedy za 21,70 Kč. 28.září 2008 (v neděli byste sotva v roce 1965 nakupovali) jste mohli v hypermarketu Tesco koupit 12% pivo značky Velkopopovický Kozel za 7,50 Kč – tedy téměř za třetinovou cenu, než v roce 1965.
Nechme však potraviny a pojďme si koupit něco na sebe. V roce 1965 byste patrně strávili s přítelkyní či manželkou anabázi shánění vhodného zimního kabátu alespoň přibližné velikosti, který patrně bude nosit polovina osazenstva mzdové účtárny nejbližší továrny. Cena dámského zimního kabátu v roce 1965 byla 440 Kčs – v přepočtu na dnešní ceny tedy 6.820 Kč. Zcela náhodně jsem tento týden vstoupil do prodejny značky AlpinePro v centru Prahy, kde jsem nalezl dámský zimní kabát s použitou technologií Aquatec za 1.490 Kč – tedy téměř 4,5 x levněji, než v dobách „socialistických levných cen“. Své drahé polovičce jsme již nové ošacení koupili, takže pojďme koupit na sebe nějakou pěknou košili, aby nám ostatní soudruzi na tradiční pitce k MDŽ mohli závidět. V roce 1965 byla cena pánské košile s dlouhým rukávem rovných 40 Kčs krytých tvrdou prací dělnické třídy – dnes by tedy cena této košile byla 620 Kč. Poslední zářijový týden tohoto roku bylo možné v hypermarketu Hypernova koupit pánskou košili s dlouhým rukávem za 149 Kč – můžeme si tedy dnes za stejnou cenu dovolit koupit košile čtyři a ještě nám zbude na menší svačinu. Ke košili přirozeně patří oblek. V roce 1965 jste si mohli vybrat pánský oblek ze šesti odstínů šedivé za cenu 1.060 Kčs – dnes by to tedy bylo 16.430 Kč. Chcete-li ušetřit, můžete zvolit opět hypermarket Albert, kde jste do 30.9.2008 mohli koupit pánský dvouřadý oblek za 999 Kč – tedy více než 16x levněji, než za bolševika. Potrpíte-li si na značky a kvalitu, můžete vyrazit do Freeportu v Hatích, kde ke stejnému dni prodávali značkový oblek Calvin Klein za 9.965 Kč. Nebo ještě lepší varianta – sedněte do auta, bez pasu, výjezdní doložky a devizového příslibu vyrazte do Vídně. Zde můžete bez větších problémů zakoupit oblek značky Hugo Boss za 400 €, tedy za necelých 10.000 Kč. Za cenu, za kterou jste si mohli v roce 1965 koupit šedivý polyesterový zázrak si dnes můžete nechat ušít oblek na míru z velmi kvalitní vlny.
Už jsme se tedy oblékli i nakoupili potraviny – pojďme tedy koupit něco do domácnosti. Tříplotýnkový elektrický vařič stál v roce 1965 2.880 Kčs – dnes by tomu odpovídala cena neuvěřitelných 44.640 Kč. Zvolil jsem střední kategorii spotřebičů – španělskou značku Fagor. V internetovém obchodě AZObchod.cz je možné koupit čtyřplotýnkový sklokeramický vařič za cenu 6.030 Kč – tedy více než 7 x levněji, než to bylo za dob centrálně řízeného hospodářství. Abychom si mohli kde vychladit zakoupené maso a pivo, potřebujeme chladničku. V roce 1965 stála chladnička o objemu 60 litrů 2.400 Kčs, v dnešních cenách teda 37.200 Kč. V týdnu, kdy píšu tento článek jste mohli zakoupit chladničku o objemu 82 litrů v řetězci HELE Elektro za cenu 3.990 Kč – za komunismu byla tedy chladnička o více než 900% dražší! A co takhle na klidnou večerní zábavu při sledování televize? V roce 1965 jste si mohli po uplacení vedoucího elektroprodejny zakoupit černobílý televizor značek Tesla nebo Junosť za cenu 3.800 Kčs – v přepočtu tedy za slušných 58.900 dnešních Kč. V těchto dnech můžete v síti Okay zakoupit LCD televizor značky LG s úhlopříčkou 82 cm a digitálním tunerem za cenu 12.999 Kč – tedy více než 4,5x levněji, než v roce 1965.
Abychom naši cenovou úvahu zakončili, měli bychom také mít možnost nákup odvézt domů. V roce 1965 jste to mohli udělat například populární Škodou 1000 MB, kterou jste mohli po měsících čekání zakoupit v Mototechně za cenu 45.600 Kčs, v přepočtu tedy za 706.800 Kč. A můžete zapomenout na to, že byste si vybírali barvu nebo vybavení. V těchto dnech si můžete koupit například vůz Kia Ceed s elektricky ovládanými okny, audiosystémem a klimatizací za cenu 319.900 Kč – tedy za méně než polovinu, než to umožňovala svým občanům vláda jedné strany. Za cenu srovnatelnou s pořizovací cenou Škody 1000 MB dnes můžete pořídit Mercedes řady C nebo BMW 116i. A co provoz našeho čtyřkolého miláčka? V roce 1965 jste mohli do automobilu nalít litr benzinu za cenu 2,40 Kčs, v přepočtu tedy za 37,20 Kč. Dnes jsem tankoval na čerpací stanici Agip Natural 95 za cenu 29,80 Kč – tedy stále levněji, než za komunismu...
Pokud jste dočetli článek až sem, tak gratuluji, že jste vydrželi číst tu změť čísel a výpočtů. Nostalgikům vzpomínajícím na „levné doby socialismu“ je třeba dokázat, že se pletou nebo lžou. Jsem zhrozen současnou předvolební kampaní, kdy zejména KSČM slibuje neplacení inkasa a „návrat“ k levným cenám potravin a základních výrobků, úspěšně následována ČSSD slibující na billboardech „zastavení růstu cen“.
Zkrátka snažte se racionálně uvažovat, přesvědčujte lidi kolem sebe, že představa nízkých cen v době socialismu je mylná nebo lživá. Nehledě k nabídce zboží, nákupním možnostem, svobodě cestování, relativní svobodě slova a demokracii. Zkrátka „už se nechcem nikdy vracet“ – a jedním z důvodů může být i nechuť k návratu k nechutně vysokým cenám veškerého zboží před rokem 1989. Pokud ničemu jinému – tak komunismus rozhodně škodí vaší peněžence.