O čem svědčí nynější trapný skandál v ODS?
Není příliš obtížné morálně odsoudit mladého poslance Jana Moravu, který sbíral kompromitující materiály na své kolegy z ODS i na poslance z jiných stran. S tím, myslím, nikdo problém mít nebude. Přesto otázek, které vyvstaly v souvislosti s jeho odhalením, je hned několik a ne všichni budou zajedno v tom, jak si je zodpovědět.
Je přirozené, že Moravův stranický šéf Mirek Topolánek rozhořčeně a emotivně odsoudil jeho činy. Zároveň však prohlásil, že odvolat ho z poslaneckého křesla nemůže. To jistě ne, vždyť ho do parlamentu nezvolil. Morava se tam ovšem vyšvihl jako aktivní člen občanských demokratů. Jak aktivní jsme viděli. Sám to na sebe prozradil, když charakterizoval, v čem spočívají jeho kvality. Nikoli ve vytváření koncepcí a nových cest, ale ve sbírání informací, což v překladu znamená že vyhledával kompromitující fakta na jiné. Stranický šéf Topolánek tedy mohl a snad i měl doporučit Moravovo vyloučení ze strany. Opravdu?
Vedení strany nechalo na Moravovi, aby se sám rozhodl, jestli opustí poslaneckou sněmovnu. Několik dní nás pan Morava napínal, byť jak sám řekl, byl už na začátku víkendu rozhodnut, jak se zachová. Vzbuzovalo to dokonce dojem, že si chce vyjednat nějakou trafiku na odchodnou.
Jan Morava sháněl kompromitující materiály, sám pro sebe je nechce, ale když přijde na lámání chleba, bere všechno na sebe. Jeho přátelé, kterým telefonuje, jestli nemají zájem o fotky Tlustého, které ho diskreditují, reagovali tak, že to vypadalo, jakoby tyto metody byly ve vysoké politice běžné. Petr Tluchoř se zajímal o to, zda se diskriminující materiál prodává jako celek nebo i po částech. A Marek Dalík neměl zájem s odůvodněním, že na poslance Tlustého už nějaké kompromitující materiály má.
Celkové chování poslance Moravy napovídá, že jedná zcela bez skrupulí. Vyžadoval materiály mj. i na dceru Olgy Zubové, která, jak se zdá, byla jeho dobrou známou. Jedním dechem litoval, že se dopustil něčeho špatného a zároveň svaloval vinu za své chování na poslance Vlastimila Tlustého.
Ten představuje hned další okruh otázek, které je těžko zodpovědět. Jeho stranický sok Topolánek se domnívá, že by měl odejít ze Sněmovny. Je na něj přísnější než na Moravu. Ne proto že je starší a měl by mít víc rozumu, ale zřejmě proto že pro Topolánka představuje větší nebezpečí.
Ne že by Vlastimil Tlustý byl čistý jak lilie. Sám přiznal, že ODS slíbila fotbalistovi Milanu Barošovi miliony za jeho podporu ve volbách a že on sám měl na těchto transakcích podíl. Topolánek však chce pro Tlustého trest za to, že dělal volavku v kauze poslance Moravy. Ve svém emotivním projevu na sjezdu Zelených však ani nehovořil o tom, že by Tlustý mohl být vyloučen z ODS.
Celý případ obráží z velké části vnitrostranický boj v ODS. Poslanec Tlustý chce být volavkou údajně proto, aby ukázal na poměry uvnitř ODS. To vyvolává třetí okruh otázek. Mají média právo stavět se na jednu stranu konfliktu? Je vůbec přípustné, aby reportéři používali skrytou kameru vůči politikům a chovali se jako agenti provokatéři, kteří nota bene nejsou zatím povoleni ani policii? Námitky jsou nasnadě. Politici budou opatrnější. Proč? Protože když se dostanou do vysoké politiky mají podle některých novinářů vždy co tajit. Není nabízení kompromitujících materiálů vybízením k trestném činu vydírání? Je otázka, jestli má novinář právo takto jednat pouze ve veřejném zájmu, což asi provokace ve prospěch poslance Tlustého nebyla. Ale není ve veřejném zájmu odhalit, jak to chodí v nejvyšších patrech politiky?
Jak je vidět, jedna kauza a mnoho otázek, jež čekají na odpověď. Je dobře že jsme se o ní dozvěděli. Alespoň tak se bude o ní hovořit a bude probírána ze všech stran. Právě to tříbí demokracii. Je to dlouhá a bolestná cesta.
Karel Wichs
Vysíláno na rozhlasové stanici ČRo6.
Zveřejněno na www.rozhlas.cz/cro6.