...zničen. Udělají to buď Izraelci, anebo Američané, což je více pravděpodobné vzhledem k tomu, že Izrael má v doletu jen západní část Íránu a bez americké logistické podpory by stejně nebyl schopen letecky zničit zařízení ve východní části země. Anebo to udělají společně. Ono je to vlastně jedno, neboť Írán by mezi oběma nerozlišoval a jeho reakce by byla stejně stejná: útok na Izrael s tím, co mu zbude, útok na ropná pole v Arábii, pokus zničit lodní dopravu v Perském zálivu a v Hormuzské úžině, stejně jako aktivace šíitského terorizmu od jižního Iráku až po jižní Libanon a i dál ve světě.

Jak je pravděpodobná tato alternativa? No, je každopádně zvažována a z Bílého domu prosakují nepotvrzené informace, že prezident Bush čeká na výsledek prezidentských voleb 4. listopadu 2008. Pokud bude zvolen John McCain, ponechá jemu rozhodnutí, jak naložit s Íránem, neboť McCain je plně schopen ono zodpovědné rozhodnutí učinit. Pokud však bude prezidentem zvolen Barack Obama, George Bush je prý rozhodnut ve zbytku svého volebního období (5.11. 2008 - 20.1. 2009) zničit íránská jaderná zařízení, neboť nevěří, že jeho naivní a nezkušený nástupce by si uměl s íránskou hrozbou poradit.

Výhody: svět bude na půltuctu příštích let uchráněn jaderné války. Nevýhody: chaos na Blízkém a Středním východě, kolaps dodávek ropy ze Zálivu a pokud se vám dnešní ceny ropy zdají vysoké, pak se vám za nimi bude stýskat nesmírně, neboť ty nové ceny ropy budou astronomické.

Za druhé, k žádnému preventivnímu útoku na Írán nedojde a Írán svou jadernou bombu sestrojí. A pak okamžitě zaútočí na Izrael.

Výsledek? Izrael  to přežije, ale nastane totální destrukce íránské společnosti. Jak ve své analýze z podzimu loňského roku ukázal Anthony Cordesman ze Center for Strategic and International Studies, Izrael díky své vyspělejší civilní obraně zaplatí za 20-30 íránských kilotunových hlavic v prvních třech týdnech konfliktu svými 200-800 tisíci mrtvými, což izraelskou společnost nezničí, zatímco Írán za konflikt s Izraelem, vyzbrojeném 200 hlavicemi, z nichž některé jsou megatunové, 16-28 miliony mrtvých v prvních třech týdnech konfliktu. Přitom 15milionový Teherán se nachází v krásném údolí, jež z něj činí ideální jaderný cíl. Jinými slovy, Írán přestane existovat a ceny ropy budou astronomické.

Výhody: žádné. Nevýhody: nasnadě.

Třetí alternativou je ten idylický scénář, že Írán po získání atomové bomby na žádnou zemi nezaútočí, tedy ani na Izrael, a svůj jaderný arzenál bude používat výhradně k odstrašení útoku vůči sobě. A tady to začne být skutečně zajímavé.

Neboť pak již bude nukleární proliferace vskutku nezadržitelná. Pro arabské režimy na Blízkém východě je totiž tolerovatelné, když atomové zbraně má pouze jediná regionální mocnost, Izrael. Všechny arabské země vědí, že Izrael na ně svými atomovými bombami nezaútočí, pokud sám nebude napaden a v existenciálním ohrožení. Ony tedy mohou s Izraelem koexistovat snadno: nezaútočit na něj.

Pokud však atomovou bombu získá Írán, bude to situace dramaticky jiná. Má-li atomovou bombu země etnicky perská a nábožensky šíitská, bude to pro země etnicky arabské a nábožensky sunnitské psychicky netolerovatelné. A tudíž ty nejbohatší z nich – Saudská Arábie a Egypt – se okamžitě pustí do sestrojování atomových bomb svých. Když ale země arabské, pak i Turecko. A když Turci na severu, Egypt na západě, Írán na východě a Saudská Arábie na jihu, pak taky Sýrie ve středu. A pokud Sýrie, pak taky….

Jinými slovy, region se začne dramaticky nuklearizovat a jadernou eskalaci nezastaví Izrael či USA, ani kdyby chtěly (natož kdokoli ostatní). S tím však riziko odpálení jaderné rakety jakýmkoli směrem, ať již autorizované (na povel režimu), anebo neautorizované (technickým zkratem či v důsledku zmocnění se základny opoziční guerillovou či teroristickou skupinou) bude extrémně vysoké.

Ta otázka na pořadu dne tehdy bude – a bude to otázka, jejíž význam bude chápat dokonce i naše sociální demokracie, což je co říct – zda jako Evropa máme, anebo nemáme protiraketovou obranu. Mimochodem, pokud ta na území ČR a Polska se začne budovat v příštím roce (což je nedřívější možný termín), plně funkční bude až v letech 2014-2015. Což může být již hezky pozdě… Anebo akorát včas…

Výhody tohoto scénáře: pokud všichni hráči budou své jaderné zbraně užívat jen k odstrašení útoků vůči sobě, nic moc hrozného se nestane. Pokud však nebudou a jejich majitelé budou chtít vejít do dějin jako velicí válečníci dychtící po dvaasedmdesáti pannách, pak… vše bude záviset od toho, zda protiraketovou obranu mít budeme, či nikoli.

Nevýhody: viz odstavec výše.

Publikováno na serveru natoaktual.cz dne 28. července 2008.