Ano, patriotismu, nebo-li vlastenectví. Patriotismus je totiž definován loajalitou vůči své zemi a jejím obyvatelům, jakož i jejím institucím a spravedlivému řádu. Nacionalismus je definován loajalitou ke svému kmeni, etniku. Nacionalismus může být velice patriotický, ale může být taky velice nepatriotický až vlastizrádný. Např. americký občan japonského původu, který za 2. světové války statečně bojoval za svoji vlast, USA, byl velkým patriotem či vlastencem. Naopak Američan japonského původu, který sympatizoval se svými soukmenovci, případně jim i napomáhal, nebyl žádným patriotem, nýbrž zrádcem. A ano, zajisté, byl rovněž velkým japonským nacionalistou. Ale zároveň vlastizrádcem.

Takže patriot je loajální vůči všem svým spoluobčanům a vůči své zemi definované teritoriálně. Nacionalista je loajální vůči příslušníkům svého kmene-etnika, ať již žijí v jeho zemi, či v zahraničí. Patriot preferuje loajalitu ke spoluobčanům, byť by byli různých národností, před soukmenovci v zahraničí. Nacionalista preferuje loajalitu k soukmenovcům, ať už jsou občany země jakékoli, před svými spoluobčany.  

Z toho důvodu je návrh Národní strany nevlastenecký. Navrhuje totiž zbavit naše spoluobčany jejich ústavních práv, včetně práva na státní občanství. Pouze na základě jejich etnické příslušnosti, bez ohledu na to, zda se nějakého zločinu dopustili, či nikoli. To je další rozdíl mezi patriotem a nacionalistou: patriot si více cení zákony dodržujícího spoluobčana jakéhokoli etnika před gaunerem jeho vlastního etnika, zatímco nacionalistovi je bližší soukmenovec-gauner před pořádným, zákony dodržujícím příslušníkem jiného etnika. Ten první je totiž „jeho“, zatímco ten druhý je mu „cizí“.

Co tudíž s těmi tak nepatriotickými, nevlasteneckými členy Národní strany? Co asi, dát jim okusit jejich vlastní medicíny! „Kdo chce kam, pomožme mu tam“ – říkala moje třídní na základní škole, moudrá to žena.  

Jsou NS-áci neloajální vůči své zemi a jejím obyvatelům? Nuže co, nemusí tu mezi námi žít, repatriujme je! Ano, repatriujme. Totiž tato země není Čechů pravlastí. Pan táta Čech sem kdysi připutoval, vlastně přivandroval, nezvaně a samozvaně, z pravlasti Čechů. Pak vyšplhal na horu Říp a něco tam blábolil; podstatné však je, že toto nebyla jeho původní vlast.

Hrdí to nacionalističtí dědici pan táty Čecha by tudíž měli táhnou do jeho pravlasti. Ta se nachází kdesi na východ od řeky Visly, ano, na území dnešního Běloruska! Tam patří! Svou mentalitou si budou s Lukašenkem velmi dobře rozumět. Snad mi odpustí ten výraz, jsou s ním totiž stejné krevní skupiny. Tedy, vlastně, pokrevní bratři… Lukašenko bude rád, až je přijme, my budeme rádi, až odtáhnou. Oboustranná spokojenost…