Pestrý šatník Davida Ratha
Ačkoliv by to tak na první pohled mohlo vypadat, tento blog nebude o módě a už vůbec ne o tom, v jakém „ohozu“ se po sněmovních chodbách promenuje doktor Rath. Ostatně jeho oděvu by se snad ani nic vytýkat nedalo, obzvlášť když, jak je všeobecně známo, je tento seladon v péči dvou dam, manželky a milenky, které se ve tvorbě vzhledové části jeho image jistě báječně doplňují (a alespoň podle slov samotného Ratha je tato forma rodinného soužití idylická). Ale to nechme stranou, protože mnohem zajímavější je jeho šatník politický, v němž se nachází snad tolik kostýmů, kolik má Rath svých pověstných motýlků.
Rath začínal na začátku devadesátých let v barvách Občanské demokratické strany. Zde mu však stranická průkazka nic významného nepřinesla, a proto řady ODS brzy opustil a věnoval se své činnosti v rámci Lékařského odborového klubu. Již v pozici předsedy této organizace se výrazným způsobem projevily jeho populistické a demagogické rysy, a to převážně směrem k lékařům. Na přelomu let 1995 a 1996 pak započal jeho politický start, když vrcholila jeho kritika směrem k ministerstvu zdravotnictví vedenému Jiřím Stráským, ministrem za ODS. V této době pak také jako předseda LOK představil vlastní koncepci financování zdravotnictví, jejíž součástí byl i návrh na zavedení poplatků u lékaře, jež Rath dnes s takovou chutí v kabátu sociálního demokrata kritizuje (v Rathově koncepci byl navržen poplatek 10 Kč za návštěvu u lékaře a 50 Kč za den pobytu v nemocnici – ČSSD tento návrh tehdy odmítla jako sociálně necitlivý). Velmi příznačné bylo také to, že Rath tento svůj plán představil v budově SD-LSNS, strany vedené bývalým ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem. Přestože Rath jakékoliv spojení s touto stranou odmítal, naznačoval tento fakt další postup. Vše vyvrcholilo v červnu 1996, kdy byl Rath za tuto stranu nominován jako lídr kandidátky do PS PČR na Královéhradecku proti Stráskému (Rath v této době kromě SD-LSNS koketoval ještě s dalšími politickými stranami, častá byla jeho jednání s politiky tehdy vládní strany KDU-ČSL, která deklarovala názorovou blízkost LOK). SD-LSNS ve volbách propadla a Rath mohl pokračovat ve své pouti po českých politických stranách, která skončila, jak jsem již zmínil, v řadách ČSSD, tedy na zcela opačné straně politického spektra. A zde je nutno ještě jednou zdůraznit, že s tím, jak David Rath růžověl, respektive oranžověl, zcela dle svého zvyku proměňoval i své názory, přičemž dnes je schopen zcela popřít sám sebe z poloviny devadesátých let. Rathův politický šatník však není tvořen jen dresy stranickými. Letos se rozhodl kandidovat na funkci středočeského hejtmana. Ve svém předvolebním klipu se snaží dojemným způsobem voličům vysvětlit, že Středočechem byl, je a bude, že by na střední Čechy nedal dopustit a že vždy hájil a bude hájit jejich zájmy. Ovšem pak je tedy nutné se ptát, jak se tato jeho pozice shoduje se zmiňovanou kandidaturou v roce 1996 na Královéhradecku a poté také s jeho pozicí jedničky na kandidátce ČSSD při volbách do PS PČR v roce 2006 v Praze? Čí zájmy chce vlastně David Rath hájit? Rath dodnes nebyl schopen na rovinu říct, zda by se v případě svého zvolení hejtmanem vzdal poslaneckého mandátu. V odpovědích na tuto otázku se vždy vykrucuje a naznačuje, že tento svůj mandát by vlastně mohl využít ve prospěch Středočeského kraje a byl by tak užitečný v obou funkcích. Čí zájmy by však v tomto případě vlastně v Poslanecké sněmovně hájil, když do ní byl zvolen hlasy Pražanů? Mohl by vůbec vykonávat obě funkce plnohodnotně, když vedle politické aktivity navíc ještě soukromě podniká? Nejde mu náhodou jen o hromadění politických funkcí a co nejlepší finanční zajištění?Je zcela evidentní, že časté převlékání politických trikotů Davidu Rathovi nevadí. Vadit by to však mělo jeho voličům. Jeho kandidaturou na hejtmana drzost, s jakou mění své mocenské funkce, stranické průkazky a skupiny a zájmy, jež hodlá zastupovat, dosahuje svého vrcholu. Lze jen věřit Středočechům, že dalšímu z jeho různorodých kostýmů a pohádkám o středočešství neuvěří.
Napsal Petr Mach pro http://www.blog.idnes.cz