Primitivní komunismus
Často bývám v diskusích pod svými články označován za primitivního antikomunistu. Částo mi bývá vytýkáno, že si nevidím ani na špičku nosu, neboť se prý již nikdy nemůže vrátit doba bolševických koncentráků, justičních vražd, ostnatého drátu a špatných kádrových profilů. Se zánikem Sovětského svazu prý tato nebezpečí pominula a lidé mají jiné starosti. Opravdu ?
Dostal jsem v této souvislosti odkaz na článek jakéhosi rudého odchovance, který se zde vyznává ze své hrdosti nad vlastním komunistickým přesvědčením:
Prosím, klikněte si na tento text, neboť při jeho čtení musí rozumnému člověku vstávat vlasy hrůzou. Hned z počátku je soudruh jako u vytržení z toho, že ačkoliv KSČ vyhrála volby 1946, přesto nebyla jednobarevná vláda, ale koalice. Ano, pojetí demokracie po bolševicku jsme byli nuceni pochopit až dva roky na to. Říkalo se tomu vedoucí úloha KSČ ve společnosti a při jejím prosazování do života zemřelo nemálo statečných a intelektuálně vyspělejších občanů naší vlasti.
Dále se dozvídáme, že za dob socialismu člověk nemusel “hrbit hřbet”. Svatá prostoto ! Pisatel zřejmě patří mezi estébáckou elitu, která byla nedoknutelná ze své podstaty. Obyčejný člověk, pokud prokázal jen malinko hrdosti a postavil se režimu tváří v tvář, okamžitě zakusil ty nejzrůdnější vymoženosti totalitního aparátu osobním šikanováním počínaje a justičními vraždami konče.
Největším trumfem primitivních komunistů je a bylo heslo o plné zaměstnanosti. Dokonce, kdo nepracoval, byl označen za příživníka a samozřejmě uvězněn. Ó ty sladné časy sociálních jistot. Na Kubě Fidel dokonce dovedl tento zákon k dokonalosti, když všem zaměstnanců nařídil dávat i stejný plat bez ohledu na jejich pracovní výkony. Stádovitost dovedená ad absurdum.
Ono to však mělo i druhou stranu mince, kterou nejlépe vystihuje dobová teze: ”Socialisticky pracovat – socialisticky žít!” Vyráběly se stroje, které v lepším případě putovaly do spřátelené ciziny, která ze ně neplatila, popřípadě se vozily rovnou do šrotu. Plány se plnily na 150%, ale v obchodech nebyly ani hygienické vložky, všichni makali jak Stachanov, ale na každou hloupost jste museli sehnat fušku, doháněli a předháněli jsme Ameriku, ale kolo pro dorostence jste museli vystát přes noc ve frontě se spacákem. Ano, všichni se tvářili, že pracují a strana se tvářila, že je za to platí, jak praví jeden vousatý vtip.
Měli jsme přesně to, co byla bolševická plánovaná dělnická ekonomika schopna vyprodukovat. Nic. Tedy komunisticky dokonalé – všichni chudí a nasraní, ale stejně Jako u vytržení jsme hltali reklamy na ORF a propašované katalogy Neckermann. Nedejbože, když se někomu poštěstilo projet ostnatým drátem a pocítit zahnívající kapitalismus na vlastní kůži. Pokud se do tábora míru a socialismu vůbec vrátil, přeci jen už mával mávátkem na 1. máje s poněkud menším nadšením.
Nejhorší je však odstavec, kde se rudý demagog snaží vysvětlit “přehmaty” 50. let. Obrana vlasti proti kolaborantům, buržoazii a Západu. Skóre mrtvých prý je 500 ku 300. Pětistovka hrdinných estébáků, bolševických agentů, oddaných komunistů, kteří položili život na oltář budování socialistické společnosti. Kde je vzal ? Bránil snad nějaký rolník svoje políčko s kulometem ? Opláceli jáchymovští vězni svým tyranům stejnou mincí ? Nasedli škodováci po měnové reformě do tanků, které přijely udělat pořádek do jejich továrny ?
Navíc ten hnusný Západ. Nejenže neustále ukazoval našim socialistickým pracujícím, jak se také dá civilizovaně žít, zřizoval štvavé vysílačky, které soudruzi z KGB ani nestíhali rušit, pomáhal zaprodancům, odpadlíkům i emigrantům, on nás prý navíc i izoloval ! Pojem Mashallův plán asi pisatel nikdy neslyšel, protože by musel dodat, na čí příkaz jsme jej odmítli a kdo nás tedy vlastně izoloval od ostatního světa. Dle logiky soudruha jsme se bránili zlým imperialistům, takže je vlastně všechno v pořádku a za ten marast, do kterého se naše budování beztřídní společnosti dostalo mohou vlastně tu kurvy zápaďácké. My tady rozmisťujeme mírové rakety ze SSSR, schponé nést jadernou hlavici, podporujeme lidově-demokratické režimy na Kubě, v KLDR, v Sýrii, Rudé Khméry a podobná pacifistická společenství, občas si uděláme srandu z vrahů z Wall Streetu, tedy udržujeme světový mír i za cenu možnosti světové jaderné války a ten nehodný západní kapitalista s plným měšcem nám sem nepošle ani dolar ani marku. Fuj !
Primitivismus pisatele pak nejvíce vyniká při výčtu úspěchů socialistické frašky. Stavěly se chaty, přehrady, byty, chovaly se krávy a vepři. Nějak mi uniklo, že toto se v kapitalismu neděje ? Strojírenská výroba na světové úrovni ? Co asi ten člověk má na mysli ? Tanky, BVP, pistole ? Hm, to se dobře vyváželo. Ale kam a za co ? Nebo snad Škoda Favorit – ten hit všech světových autosalónů ?
Co odstavec článku, to perla. V dalším si nevědomky nakálel do vlastního hnízda. Majetek KSČ a SSM prý měl být po sametovce vrácen lidu. Tím přiznává, že ho vlastně bolševici ukradli. To jej však nevzrušuje, neboť se ještě více odkopává, když nepřímo přiznává, že tento najetek byl tak nějak opět “soudružsky zašolíchán”, aby pomohl na svět několika dalším milionářům a miliardářům. Asi myslí soudruhy podnikatele Mohoritu, Krause a podobné.
V závěru už hrdý komunista jen pláče nad krutostmi současného společenského řádu. Do kovaných bolševiků se prý jen kope. Chudáci bachaři, vyšetřovatelé i agenti STB, oddaní udavači, kariérističtí důstojníci socialistické policie i armády, řídící orgánové, nomenklaturní vládci z různých OV, KV a ÚV. Prý nemohou v tomto světě žít, páchají hromadné sebevraždy a jejich rodiny trpí. Bože můj, to snad ani nemůže myslet vážně. Vysmívá se nám ? Co estébácké doživotní renty ? Co KSČM v parlamentu ? Co možnost otiskovat takovouto snůšku nesmyslů v celostátním bolševickém deníku ?
Kam jsme to tu naší sametovou demokracii dovedli ? Je dobře, že alespoň svoboda slova u nás zakořenila. Té se rudí ďáblové báli nejvíce a věděli proč. I článek soudruha Rudolfa Trnky je toho důkazem. Druhoplánově totiž přiznává cíle současných komunistů. Vystoupení z NATO, stop radaru USA, zrušit zkoumání komunistických zločinů minulosti, ale hlavně návrat před rok 1989 a opět radostně budovat socialismus !
Jsem paranoik, primitivní antikomunista nebo máte z citovaného veledíla stejné pocity ?
Komu se nechtělo klikat, nebo kdyby snad zafungovala komunistická autocenzura, celý článek přidávám pod čarou:
Dopisy
|
Jsem hrdý, že jsem komunista
Vyrůstal jsem v dělnické rodině,
takže pamatuji i práci u sedláka a život čtyř lidí v jedné místnosti. Pamatuji i nálety anglo-amerických vojsk na konci války. Zničily nám průmysl a zabily 3000 lidí. Kolín, Nymburk, Sezimovo Ústí, Kralupy, Plzeň a Kbely a to samé na konci války. Němci ustupovali na západ, věřili, že se nakonec spojí se západními spojenci a společně zničí Sovětský svaz.
Po válce probíhal boj o směřování republiky. Ve volbách vyhrála KSČ, přesto ve vládě byli zástupci Československé strany socialistické, lidovců, sociálních demokratů a Slovenské strany demokratické.
I kdyby mně socialismus nedal nic jiného než to, že člověk nemusil hrbit hřbet a měl jistotu práce, tak jsem si ho nesmírně vážil.
Je samozřejmé, že po válce zplundrovaná země, vyrabovaná fašisty, je smutné dědictví. Dodnes nám dluží Německo na reparacích 400 miliard předválečných korun. Začalo budování. Statisíce brigádnických hodin odpracovali naši občané. Ale vývoj byl narušován zbytky buržoazie, bývalými kolaborujícími živly a Západem, který nás udržoval v izolaci. Množily se sabotáže, pálení stohů. Vraždění našich lidí, tajemníků, předsedů MNV, funkcionářů strany. I na tomto se podíleli agenti - chodci. Únosy letadel, autobusů. Je samozřejmé, že se republika bránila. Na naší straně padlo 500 lidí a na straně nepřátel 300 osob. Nesouhlasím s politickými procesy a lituji nevinných lidí. Ale stát, který byl uznáván všemi státy světa, měl právo se bránit.
Vybudovali jsme socialistickou zemědělskou velkovýrobu, kterou nám záviděl celý svět. Postavili jsme přehrady, strojírenská výroba byla na světové úrovni. Bytů se stavělo 80 000 ročně. Byli jsme soběstační ve výrobě potravin. Pomalu se hojily rány způsobené válkou. Životní úroveň stoupala. Neznali jsme, co je nezaměstnanost, bezdomovectví. Společenská potřeba činila 1200 Kč na každého občana - to si připočtěte ke mzdě, která se tehdy brala. Bezplatné školství, zdravotnictví, to vše přispělo k tomu, že i Západ musel více zabezpečovat socialistické vymoženosti svých občanů. ROH plně zajišťovalo právo na práci. Statisíce občanů si postavily chaty. Dá se říci, že jsme žili v klidu a míru.
Majetkový převrat proběhl hladce. Předaná republika nebyla zadlužena. Od té doby bylo národní hospodářství rozkrádáno. Stejně tak i majetek KSČ a SSM, který měl být vrácen lidu. Zato máme milionáře a miliardáře.
Od té doby do komunistů jenom kopou. Byl přijat zákon o lustracích, který vyřadil z aktivní činnosti statisíce učitelů, vojáků, policistů, členů KSČ, Lidových milicí apod. Tento zákon přinesl hlavně spoustu sebevražd, beznaděje rozvrácených rodin. Zákon nemá v lidských právech co dělat, využívá principů kolektivní viny.
Právo na práci jako prostředek seberealizování a hlavně obživy ztratilo na 600 000 obyvatel. Kolik lidí řešilo bezvýchodnou situaci sebevraždou? To samé se týká i zveřejnění svazků StB. Proč naši představitelé státu nezveřejní seznamy agentů cizích rozvědek, kteří byli placeni za rozvracení socialistické republiky?
Bez souhlasu lidu, bez referenda, jsme vstoupili do NATO. Bez souhlasu lidu se podílíme na válce v Iráku, válčili jsme v Jugoslávii a válčíme v Afghánistánu. Vláda chce mít na území naší republiky radar USA.
Zahraniční dluh činí 1,38 bilionu Kč. Vnitřní zadlužení činí 800 miliard Kč. Zadlužení občanů na půjčkách činí 800 miliard Kč.
Ústav zkoumání historie komunismu by měl zahrnout i situaci, která je dnes, a nepřekrucovat historii a špinit období budování socialismu.
Za celý svůj život jsem nikomu neublížil, vždy jsem lidem pomáhal, nikdy jsem nic neukradl. Přesto jsme, my komunisté, v masmédiích neustále špiněni a je vyzýváno k našemu zákazu a likvidaci. Přesto věřím, že u nás zvítězí demokracie a samosprávná společnost - socialismus.
Rudolf TRNKA, Vrdy
22. července 2008, Rudolf TRNKA
|
Haló noviny, rubrika dopisy čtenářů.
Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz