reklama
reklama

Výkřik egománie

Autor: Lukáš Kovanda | Publikováno: 14.7.2008 | Rubrika: Ekonomika
Ilustrace

Nebe se náhle zbarvilo krvavě rudě… Dále na kovanda.blog.tyden.cz/clanky/2222/vykrik-egomanie.html

reklama
2056 čtenářů | 1 komentář | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


Čína si nechala hvězdy
(Dr.F.Hajský, 15.7.2008 20:01:24)
Odpovědět
S blížící se olympiádou někteří pozorovatelé naříkají, že v Číně není vidět slunce a ani měsíc…souhlasí ale, že každou chvíli je vidět spousta hvězd. Ach, ale všechno má své vysvětlení, ano, to o VLAJKÁCH. Od dávných dob mají dobyvatelé ve zvyku odvést všechno, zlato Inků, stříbro z Bolívie, nádherné kameny z Indie, Buddhy z Tibetu a Číny. A někteří z těchto Čingischánů si odvezli také slunce. A to je také důvod proč není vidět slunce v Číně. Není to znečištěním, ne, je to proto, že slunce ukradli.

Jednoduše, když Japonci vpadli poprvé do Číny, a nemluvím o válce v minulém století, tak se jim to ohromné čínské slunce zalíbilo natolik, že si ho dali na vlajku. Ano, Japonce nazývají zemí VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE… ale málokdo ví, že to slunce je čínské. Čínští revolucionáři, včetně Kuomintanga, se pokoušeli slunce znovu získat. Je naše! křičeli davy na náměstí Tiananmen. A ani dračí matka se již neodvažuje létat po čínském nebi, protože jí chybí slunce, kterému by mohla posílat své plameny přátelství.

S měsícem se přihodilo něco podobného. Když mořeplavec Marco Polo dorazil do Číny, zůstal oslněn stříbřitým zářícím měsícem, který mu připomínal zrcadla jeho milované Venecie. Nalezl ho na jedné hoře , kde cvičili šaolini a rozhodl se, že se měsíce zmocní. Musel těžce bojovat, protože všichni až po Mongoly vtrhli do Číny , aby se pokusili ho ukrást. Nakonec to byl Marco Polo, kterému se podařilo sundat měsíc z nebe. Uložil ho do barevné truhly , kterou hlídalo 99 eunuchů, a podnikl cestu za Venecií. Zastavil se v Istambulu, kde byl pohoštěn Sulejmanem Překrásným nebo to byl některý z jeho potomků, kdo ví, z kroniky to není zřejmé. Ach, tápající Marko mu ukázal ten nádherný měsíc. Tím se ale dopustil velké chyby, protože Sulejman zůstal uchvácen. Marco, s měsícem na nebi mohu zpívat mým 28 ženám! Nabízím ti smaragdy o velikosti pěsti… i paži Svatého Jana Křitele ve zlatě, kterou mám v Paláci Topkapi . Ne, řekl Marco. To se ale nelíbilo Překrásnému, který v šepotu, který se víc podobal syčení hada řekl, necháš mi měsíc nebo si vezmu tvůj život. Marco Polo tedy nařídil eunuchům , aby vypustili měsíc, který od té doby září v Turecku, přilepený na jejich vlajce.

Hvězdy. Jeden moudrý král z dynastie Ming, měl svého mazlíčka, malého draka. Každý pátek v noci ho nechával letět až k některé z nejvzdálenějších hvězd, aby mu ji přinesl. Jeho sbírka byla veliká. Tak veliká ,že jedné noci již bylo v parku nad Palácem Dlouhověkosti víc hvězd než na samém nebi. A tam také zůstaly. Přišla spousta válek, tolik, že dračí matka

a její dráčci přestali strachy lítat, aby jim dělový výstřel nezničil křídla. A až když zvítězil Tzu a potom Mao, tak si uvědomili, že na nebi září málo hvězd a že ani draci již nechtějí létat. Proto se na jednom z těch velkých sjezdů Strany rozhodli přidat na čínskou vlajku 5 z těchto uloupených hvězd, přivázali je drakům na ocas a každou noc je podněcovali, aby s touto vlajkou plnou hvězd létali po celém čínském nebi.

A to je příběh slunce, měsíce a hvězd. Možná, jednoho dne, Japonsko vrátí slunce

a Turecko měsíc. A než se tak stane, vždy když se podíváme na hvězdy, můžeme spatřit letící draky s přivázanou vlajkou na ocase.
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Reklama