Topolánek: Jakuba jsme neuchránili. Zabraňme dalším obětem
Smrt malého Jakuba je především rodinná tragédie a já v této situaci nemohu učinit nic jiného než vyjádřit nejhlubší účast. Tak jako asi všichni ostatní cítím bezmoc, lítost a vztek. Nic z toho život chlapci nevrátí. Ale vláda má povinnost činit preventivní opatření bránící opakování takových tragédií.
Kdyby kabinet reagoval až na tento exemplární příklad selhání stávajícího systému, bylo by to špatné. Vláda si však již dříve byla vědoma, že u nás nefunguje takzvaná ochranná léčba. Chybí kontrola, nefunguje propojení lékařů, policie a soudů. To změníme. Nebezpečné sexuální devianty a nepříčetné pachatele je nutné izolovat od zbytku společnosti i po vypršení trestu. A třeba i doživotně.
Proto ministerstvo spravedlnosti připravilo vznik institutu zabezpečovací detence. První takový ústav jsme s ministrem Pospíšilem otevřeli na jaře. Od 1. ledna 2009 vstoupí v platnost příslušný zákon. Nebezpeční pachatelé, kteří nyní pobíhají po svobodě a páchají stále dokola stejné zločiny (podle statistik jich je zhruba 200), se tak už nebudou pohybovat mezi námi. Budou na místě, kde nebudou moci nikomu ublížit.
Pro malého Jakuba je bohužel pozdě. Trvalo to čtyřicet let, než se podařilo uvést v život myšlenku, kterou odborníci prosazovali již od 70. let minulého století. Jenomže za socialismu bylo horším zločinem ukrást státu pár pytlů cementu než někoho znásilnit nebo zabít... Ztratili jsme hodně času. Kdyby kupříkladu v minulém období byla na prvním místě trestní politiky ochrana života, a ne ideologicky motivovaná akce čisté ruce, mohl Jakub možná žít. Jeho vrah už dávno splňoval podmínky pro umístění do detenčního ústavu.
Tato vláda si uvědomuje, že bezpečí občanů je na prvním místě.
Proto rekodifikujeme trestní zákoník, proto zpřísňujeme tresty pro pachatele nejzávažnější trestné činnosti. Proto jsme uvedli v život ideu detenčních ústavů. Proto je prioritou naší trestní politiky postih zločinců, kteří páchají násilí na druhých.
To vše činíme od nástupu tohoto kabinetu. Vláda nemůže vyloučit jednotlivé lidské selhání, nemůže zabránit konkrétnímu zločinu. Ale může a musí vytvářet podmínky, které taková selhání jako v případě Jakubova vraha minimalizují a které omezí zejména násilnou kriminalitu. Nezachránili jsme tento dětský život. Ale musíme a chceme udělat vše, abychom chránili všechny další potenciální oběti.
Mirek Topolánek
Autor je předseda vlády ČR.
Zveřejněno v deníku Mladá fronta DNES.