Jak číst Lisabonskou smlouvu
Nyní je již jasné, že o Lisabonské smlouvě referendum v České republice nebude, přestože o stávajících smlouvách jsme rozhodli v referendu. Vláda předložila Lisabonskou smlouvu k ratifikaci parlamentu, který zahájil proceduru ratifikace, na jejímž konci Lisabonskou smlouvu buď schválí nebo neschválí.
Podstatě smlouvy jsme se věnovali v listopadovém vydání Laissez Faire ihned po jejím podpisu českým premiérem. Je na místě si říci něco o tom, jak smlouvu číst.
Zákonodárce by předně měl studovat Lisabonskou smlouvu pečlivě. Když parlament schválí špatný zákon, lze jej po nabytí účinnosti, až se ukáže, že je špatný, pozměnit či zrušit. To se děje docela často. Když se ale ukáže, že poslanci a senátoři schválili Lisabonskou smlouvu, která je špatná, sami ji už nikdy nezruší.
Důvodová zpráva premiéra
Vládní Důvodová zpráva, která byla zákonodárcům se smlouvou předložena, je k pochopení obsahu smlouvy naprosto nepoužitelná. V ní premiér jen mlží, podstatné změny nezmiňuje, případně říká vyložené nepravdy. Neříká ani slovo o tom, jak se mění hlasovací váhy České republiky v Radě. Vyloženě výsměchem zákonodárcům je věta „V Lisabonské smlouvě se výrazně posiluje úloha vnitrostátních parlamentů.“ V čem že toto posílení spočívá? Tou úžasnou novinkou má být to, že když parlamenty třetiny zemí budou protestovat proti tomu, že Komise přichází se směrnicí, která reguluje něco, co není v kompetenci Unie, bude muset Komise za trest své návrhy doplnit o písemné zdůvodnění.
Dále jako posílení role parlamentu premiér uvádí, že národní parlament může vznést námitku, když bude chtít Evropská rada (shromáždění premiérů) převést trvale nějaké kompetence z režimu jednomyslnosti do režimu většinového hlasování (např. daně) - a změnit tak smlouvy bez ratifikace. Toto že je posílení pravomoci parlamentu? Premiér předkládá smlouvu, která umožní Radě zvyšovat Evropské unii své pravomoci - měnit tuto samotnou smlouvu bez nutnosti další ratifikace - a vlastním poslancům a senátorům to předkládá jako posílení jejich pravomoci!
Stačí si přečíst Lisabonskou smlouvu?
Chcete-li poznat, o čem je Lisabonská smlouva, nestačí číst samotný text smlouvy. Musíte porovnávat změny se současným stavem. Bohužel, vláda nepředložila parlamentu Lisabonskou smlouvu v konsolidovaném znění s vyznačením změn, i když to tak vyžaduje Zákon o jednacím řádu. Oni totiž dokonce ani neexistují oficiální české verze smluv, které Lisabonská smlouva mění! Vláda předkládá parlamentu k ratifikaci zajíce v pytli.
Ukažme si to na malém příkladu.
Bod 79 na straně C306/71 Lisabonské smlouvy říká:
V článku 93 se slova „ve lhůtě uvedené v článku 14“ nahrazují slovy „a zabránění narušení hospodářské soutěže“.
Zdánlivě nevinná věta. Cosi o zabránění narušení hospodářské soutěže. Kdo by nechtěl zabránit narušení hospodářské soutěže, že? Ale co to komu opravdu říká? Předně je třeba pochopit, že se tím míní článek 93 Smlouvy o založení ES v konsolidovaném znění. Ta není k dispozici česky. Anglická verze Smlouvy o založení ES, kterou také nemají čeští zákonodárci k dispozici, říká toto:
Article 93
The Council shall, acting unanimously on a proposal from the Commission ...adopt provisions for the harmonisation of legislation concerning turnover taxes, excise duties and other forms of indirect taxation to the extent that such harmonisation is necessary to ensure the establishment and the functioning of the internal market within the time limit laid down in Article 14.
Nenápadná větička kdesi uprostřed Lisabonské smlouvy tedy ruší lhůtu, do níž mohla Rada nařizovat změny spotřebních daní a která, jak bychom viděli v článku 14, vypršela. Zároveň umožní Radě nařizovat nadále např. minimální sazby spotřebních daní, pokud prohlásí, že tím zabrání narušení hospodářské soutěže. Bude-li Lisabonská smlouva ratifikována, nedivme se až Komise navrhne zvýšení daní z piva a z benzínu s odkazem, že naše „nízké“ daně představují „škodlivou daňovou konkurenci“.
Máme se tedy utěšovat alespoň tím, že na takovou směrnici bude potřebovat Rada jednomyslnou shodu? Předčasně. Další série nenápadných článků v Lisabonské smlouvě umožňuje převést daně do většinového hlasování.
Na straně C306/43 Lisabonské smlouvy se říká: V článku 93 se slova „na návrh Komise“ nahrazují slovy „zvláštním legislativním postupem“ a další (na straně C306/40: Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie, že Rada přijímá legislativní akty zvláštním legislativním postupem, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, kterým umožní přijímat tyto akty řádným legislativním postupem.
Přitom „řádný legislativní postup“ v Lisabonské smlouvě znamená většinové hlasování a „zvláštní legislativní postup“ jednomyslnost. Můžeme se tedy domnívat, že by český premiér nějaké takové budoucí rozhodnutí nepodpořil? Těžko. Ve srovnáním s Lisabonskou smlouvou, která toto všechno umožňuje, je jedno konkrétní hlasování v Radě maličkost. Premiér, který klidně podepíše Lisabonskou smlouvu, jistě klidně podpoří usnesení Rady typu Slova „zvláštním legislativním postupem“ se v článku 93 mění na slova „řádným legislativním postupem“.
Nemáme prostor zde vysvětlovat všechny změny. Uvedli jsme malý příklad a podobných „nevinných“ ustanovení je Lisabonská smlouva plná. Velká média nemají zájem o argumenty k Lisabonské smlouvě. Vláda už vůbec ne. Senátní výbory pořádají semináře velebící Lisabonskou smlouvu ve spolupráci se sdružením Moniky Pajerové „Ano pro Evropu“, které šíří europropagandu za naše peníze.
Podání k Ústavnímu soudu
Malou nadějí je podání Senátu k Ústavnímu soudu, aby přezkoumal, jestli česká ústava umožňuje ratifikaci takovéto smlouvy. Česká ústava umožňuje převést „některé pravomoci“ na Evropskou unii. Lisabonská smlouva ovšem nepřenáší některé konkrétní pravomoci, dává Unii bianco šek na libovolné přisvojení pravomocí. Poctivá vláda by spolu s Lisabonskou smlouvou předložila parlamentu návrh na změnu české ústavy. Už úvodní věta, „Česká republika je svrchovaný stát“ by se měla v případě ratifikace Lisabonské smlouvy nahradit větou „Česká republika je členským státem Evropské unie, jejíž legislativa je českým zákonům nadřazena. Úkolem Poslanecké sněmovny a Senátu je implementovat legislativu Evropské unie.“
Možnost připojit svůj podpis pod petici proti Lisabonské smlouvě je na www.lisabonskasmlouva.cz
Petr Mach
Autor je ředitel Centra pro ekonomiku a politiku (CEP)
Zveřejněno na www.virtually.cz a Laissez Faire 4/2008.