Volby jsou nespravedlivé
Je to již hodně dávno, co Charles Darwin předložil světu svou teorii o vývoji našeho druhu. Také spousta času uplynula od doby, kdy se pomyslné žezlo předávalo v rámci aristokratické elity. V této době byl propastný rozdíl mezi vládcem a ovládanými. A dnes?
Dennodenně můžeme sledovat úskalí dnešního systému. Lidé i strany, jež nás reprezentují v parlamentu, jsou voleni jednoduchým systémem. Jeden člověk, jeden hlas. A zde je velký problém! Jako zastánce klasického liberalismu mne děsí, že hlasy všech lidí jsou si rovny. Proč? Neboť demokracie je nadvláda většiny a jistě víte, kdo v dnešní společnosti tvoří většinu. Již John. S. Mill poukazoval na to, že znalost politické scény je nerovnoměrná a úzce souvisí se vzdělaností. Je tedy jasné, že nevzdělaní budou jednat podle úzce třídních zájmů a budou věřit populistům, zatímco vzdělaní využijí své vědomosti a zkušenosti nejen pro dobro své, nýbrž i pro dobro celku. Dnes to jasně vidíme v případě hysterie kolem reformního balíku schváleného vládou. Masa, jenž nedokáže uvažovat samostatně, dopředu a je neznalá dané věci, se nyní bouří.
Velice se mi zamlouvá volební systém navrhovaný J. S. Millem a založený na tom, že lidé budou mít nestejný počet hlasů: negramotní (ano, i takoví dnes jsou) nebudou mít hlas žádný, gramotní jeden až čtyři, a to podle dosaženého vzdělání nebo sociálního postavení. Tím se eliminuje vliv těch, jež věci nerozumí a nemohou tolik uškodit. Pokud se na to podíváte z pohledu těch, kteří jsou vzdělaní, nezdá se Vám dnešní systém voleb vůči nim nespravedlivý? Odkdy má hlas člověka neznalého stejnou váhu, jako hlas člověka znalého? Vždyť to je špatně! Ředitel nějaké továrny se také nepůjde radit o dalších krocích s lidmi, kteří postávají u pásů, ale půjde za vzdělanými analytiky a poradci. A zde nejde o nějakou továrnu, jde o veledůležité věci, jež ovlivňují životy každého z nás. Představa, že hlas můj má stejnou váhu jako hlas člověka, který nedokončil střední školu a za celý život se nenaučil nic jiného, než otevřít láhev piva zuby a cvakat na televizním ovladači, mne zavádí k myšlenkám, že by se s nynějším stavem něco opravdu mělo dělat.
Nyní Vám osvětlím, proč jsem na začátku zmiňoval CH. Darwina. Darwinova teorie přirozeného výběru totiž byla využita k vytváření sociálních a politických teorií. Britský filozof a sociální teoretik Herbert Spencer tvrdil, že proces přirozeného výběru platí i ve společnosti a vyznačuje se „přežitím nejzdatnějších“ (survivor of the fittest). Existují zdatní jedinci, jež jsou přírodou vybaveni lépe a ve společnosti tvoří elitu. Rozdíly co do politické moci, sociálního postavení či bohatství jsou přirozené a nikdo nemá právo měnit tento stav. Jakákoliv snaha chudým či znevýhodněným pomoci odporuje samotné přírodě! Samozřejmě, jistá solidarita je dnes nutná, ale mnozí si pomoc nezaslouží. Tito lidé by neměli vzhlížet k zákonodárcům, zda jim oni pomohou. Měli by si pomoct sami. Jistě znáte zásadu, že „nebesa pomáhají těm, kdo pomáhají sami sobě“. Američan William Sumner to vyjádřil dokonale, když řekl, že „opilec ležící v příkopě je přesně tam, kde má být“.
Další věcí je, že dnešní politici nemusí nutně být elitou, neboť mohou být zvoleni lehce manipulovatelnou masou, která uslyší na jejich populistické volání. To je také důvodem, proč má dnes u lidí takovou podporu ČSSD. Masy reformu nechápu, stejně tak její důležitost. To samé platí v případě radaru. Občas si při sledování nedělních debat říkám:“To jsou ale populistické kecy. Tomu snad nikdo nemůže věřit.“ A poté se velice divím, když vidím reakci veřejnosti. Pouze ve společnosti, kde jsou volební hlasy spravedlivě rozděleny, se vytříbí reprezentativní elita, která může dovést stát k prosperitě, uznání ze strany mezinárodního společenství a vlastnímu bezpečí.