Bravo, pane Topolánku
Záslužný čin pana Topolánka můžeme považovat za symbolický akt. Jsem velice rád, že se konečně někdo odhodlal a vyznamenal bratry Mašínovy a Paumera. Čin našeho předsedy vlády má jisté skryté poselství a jeho význam je na první pohled neviditelný.
Tato událost je velice kontroverzní a díky tomu se o tomto vyznamenání a o souvisejících událostech bude ještě dlouho diskutovat. A to je právě ten přínos. Máme ve zvyku velice často zapomínat na zvěrstva, jež zde byla páchána komunisty. Nyní se o dané věci budou lidé zajímat a pouvažujeme společně nad tím, jak je možné, že v této době stále fungují politické subjekty, které se k odkazu plného utrpení, poroby a pošlapávání lidských práv hrdě hlásí. Věřím, že tato debata bude přínosná jak pro nynější generaci, tak pro ty příští.
Další věcí je, že tímto aktem byl vyznamenán celý tzv. Třetí odboj. Bylo tím ukázáno, že na lidi, kteří nesklopili hlavu jako tupé ovce a nesloužili komunistickému systému, je nahlíženo opravdu jako na hrdiny. Jsou to lidé, kteří prokázali svou duševní sílu a morální vyspělost. V dnešní době vidíme, jak komunisté posilují. Jistou zásluhu na tom má také ČSSD, která svou demagogií podkopává snahy o stabilitu a prosperitu v naší republice. Poslanci téže strany se například podepsali pod návrh Ústavnímu soudu zrušit zákon, na jehož základě vznikl Ústav pro studium totalitních režimů, který má zkoumat a mapovat léta nacistické a komunistické nadvlády, neboť si myslí, že „není možno označovat celé období 1948-1989 jako období komunistické totalitní moci“. Toto netřeba komentovat.
Každý historik či dějepisu znalý člověk vám potvrdí, že komunismus má na svědomí mnohonásobně víc lidských životů, nežli nacismus. Vzpomeňme na Sovětský svaz, Čínu, Vietnam, Kambodžu a mohl bych zabrousit také do Afriky a Jižní Ameriky, nicméně věřím, že pro představu rozsáhlosti oněch zvěrstev to stačí. Proč tedy u nás stále převládá názor, že komunismus není tak špatný? Je čas jednou provždy odsoudit komunisty na okraj společnosti a naopak na ně nahlížet jako na vrahy.
Na tomto místě si dovolím za sebe poděkovat panu Topolánkovi za to, že se rozhodl k tomuto kroku a učinil jej. Nelze říci nic jiného: „Bravo, pane Topolánku.“