Václav Klaus o konzervativizmu, liberalizmu, rodině, církvích a křesťanství.
Ač každý kdo zná mé kladné postoje vůči Václavu Klausovi jako prezidentovi nezbývá mi než oponovat mu v jeho názoru na výše uvedené témata.
Václav Klaus píše:" Liberalismus není ideologií ničím a nikým neohraničené svobody a nikdy jí ani nebyl. Velcí liberálové minulosti i skuteční liberálové dneška vždy zdůrazňovali, že opravdová svoboda je možná jen ve spojení s právním státem, s vládou zákona (rule of law)."
Ano, ale kde jsou ony hranice a jaké představy mají liberálové o právním státě, který má garantovat vládu zákona ? Jestliže neexistuje žádná vyšší transcendentální norma, která stanovuje ve společnosti morální priority potom je vždy jen otázkou, kdo je u moci a ten stanovuje ony hranice. Problém je v tom, že to co jeden nazývá svobodou druhý může nazývat jako diskriminaci. Na takovýchto základech na bahně si každý může usmyslet, že jeho pohled na svět je jediný správný a při dosažení moci může formováním společnosti diskriminovat jinou skupinu lidí s jiným názorem a naopak. A jak nám ukazuje historie, spoléhat se v tomto jen na lidský politický cit či lidské svědomí je velmi ošemetné.
"Že je možná jedině tehdy, existuje-li soukromé vlastnictví, svoboda smlouvy a volný vstup na trh a vykonává-li stát svůj základní úkol tím, že tyto instituce chrání. Nechápu, proč dávají někteří lidé neustále trh do protikladu vůči duchovním a etickým hodnotám...Liberalismus není opozicí proti autoritě Boha-Stvořitele, liberalismus říká jenom to, že člověk musí, chce-li, víru a náboženství přijmout sám, ze své vlastní vůle..."
Na tomto názoru spatřuji obecně velmi problémovou filozofii liberálů. Aby byla totiž zachována demokratická společnost nestačí jen chránit soukromé vlastnictví, svobodu smlouvy a volný trh. Nejde jen o to, aby člověk měl svobodnou víru věřit v Boha- Stvořitele. Jde o to, že vůbec není automatické a historie to dokazuje, že lidé si vždy v demokracii vyberou tu správnou cestu. Příkladem nám může být meziválečné demokratické Německo či poválečné Československo. Jestliže ve společnosti nejsou zakonzervovány morální principy, které usměrňují společnost, není naprosto jisté, že jakýmsi evolučním procesem se společnost bude sama pomocí jakéhosi přirozeného politického výběru vyvíjet demokratickým směrem. Naopak i dnes můžeme vidět, jak jednoduché je přejít od demokracie k postdemokracii (EU), která je jen krůčkem k totalitě.
Tahle evoluční utopistická premisa liberalizmu je naivní a historicky nepotvrzená. Navíc paralyzuje morální sílu k sjednávání spravedlnosti a práva ve společnosti , protože tyto hodnoty nestaví na pevný základ a tudíž je relativizuje.Liberalizmus tedy ochuzuje morální vládce , bránit morální standard společnosti třeba i donucovacími prostředky. Například jakou sílu dává liberalizmus jedinci hájit demokracii a právo vzpourou proti vzrůstající totalitě ? Žádný, protože v té chvíli kdy demokratickou cestou zvítězí totalitní politika je liberál povinen respektovat výsledek svobodných voleb a podřídit se. Nejde tedy vůbec o to, že by liberalizmus byl svojí postatou proti Bohu-Stvořiteli, jde o to, že je bezzubí vůči Božím nepřátelům jimiž všichni utopisté jsou a tím jim nakonec pomůže realizovat antikristovskou politiku. Proto také konzervativci spatřují v liberálech, jak to přirovnat, "naivní a nespolehlivé přátele".
"Církve a náboženství mají v životě člověka a ve společnosti významnou úlohu, zprostředkovávají nezanedbatelné morální a duchovní hodnoty a přispívají-spolu s dalšími jednotlivci a institucemi- k povznesení člověka nad zbožnění materiálních statků a nad omezenost hmotného požitkářství..Je pravda, že náboženství zprostředkuje člověku jisté morální hodnoty a jisté kánony chování, ale není pravda, že by byly morálka a duchovní hodnoty odvozeny výlučně a přímo z náboženství..."
Na tomto názoru spatřuji, že pan prezident nedoceňuje roli církve ve společnosti. Od čeho je obecně odvozena morálka a duchovní hodnoty společnosti ? Je odvozena od toho, čemu člověk věří, ne? Záleží tedy především na tom čemu člověk věří a to navenek koriguje jeho chování a uvnitř jeho svědomí.
Liberálové i utopisté mají další společnou premisu a to je názor, že člověk je v podstatě dobrý. Tudíž oni věří, že člověk pod vlivem svých vlastních ctnostných pohnutek může být bez pomoci Boha Stvořitele dobrý.
Konzervativci naproti tomu stojí na biblické premisi a ta je , že člověk je z gruntu špatný, tedy hříšný. Z toho také vyplývá, že člověk k dobru musí být neustále povzbuzován a vyučován neboť má z přirozena( jazykem liberála- evolučně) jako hříšník sklony ke zlu. Konzervativci tvrdí že pokud takového člověka či společnost ponecháme jen jakémusi evolučnímu morálnímu vývoji, jak tvrdí liberálové dojde spíše než k jeho kultivaci k barbarizaci. A historie nám to dokazuje, neboť se v ní neustále opakují stejné negativní chyby a společenské i individuální katastrofy. Jen okrajově uvádím, že i fyzika uznává tento princip v celém kosmu, kdy nám druhý zákon termodynamiky říká, že entropie ve vesmíru roste. A tento princip zcela rozbil teorii evoluce i ve vesmíru protože neodpovídá fyzikální realitě. Stejně tak je rozbit jakýsi morální evoluční názor liberálů, protože vůbec neodpovídá historické realitě. Konzervativci správně tedy tvrdí, že morální principy jsou dané Bohem-Stvořitelem, stejně jako fyzikální a jsou univerzálně a vždy platné v jakékoliv době i společnosti.. A dojde li k jejich porušování dojde i ke společenským či fyzickým katastrofám. Křesťanství tedy nemá pro jednotlivce a společnost pouze významnou úlohu, ale zcela zásadní a nenahraditelnou.
"Rodina je prvotní a přirozenou institucí, která dává člověku cit a lásku a která formuje jeho vztahy k jiným lidem. Ona ho učí morálnímu cítění a základním lidským hodnotám. Ona potlačuje jeho vrozené sobectví a vštěpuje mu smysl pro povinnost a odpovědnost k bližnímu. Tím se člověk nestává méně svobodným, neboť jak kdysi napsal Lord Acton: "Čím vyšší je pocit povinnosti a zodpovědnosti, tím je člověk svobodnější."..."
Tato liberální představa výchovy je ta, že rodina bude správně vychovávat jednotlivce a jednotlivci potom společně v rodině své děti. Tedy jedná se o výchovu v kruhu. Ale jak si liberál může myslet, že takováto výchova v kruhu bez uznání vyšších principů a vštěpování křesťanství může vést ke kultivaci člověka? Copak nám realita života něco takového potvrzuje ? Dnes, opět tváří tvář zhoršujícím se mezilidským vztahům, rostoucí kriminalitě mládeže, rozpadajícím se manželstvím, vší té špíně v politice a vzrůstající sodomii ve společnosti ? Můžeme snad říci, že tato výchova v kruhu z absencí vyšších morálních principů jež vštěpuje křesťanství kultivuje společnost ? Ne, to je přece naprostá lež ! Copak je automatické, že rodina jak uvádí pan prezident učí morálnímu cítění a základním lidským hodnotám ? Že rodinná výchova automaticky potlačuje vrozené sobectví a vštěpuje smysl pro povinnost a odpovědnost k bližnímu ? Musím opět oponovat, ne, ne a stokrát ne, protože každé dítě jednou dospěje a ať je třeba k těmto hodnotám vychováváno neznamená to, že je v životě bude v budoucnosti respektovat. Víra a modlitba má ale velkou moc, větší než pouhá výchova. Jedinec jež propadne volnomyšlenkářství po založení rodiny či volného pohanského vztahu již nikdy nebude svoje děti vést k prezidentem výše popsaným hodnotám a tudíž výchova v kruhu se stane ne kultivační záležitostí ale záležitostí barbarskou vedoucí k demoralizaci jedince i společnosti. A to se děje vlivem dříve ateistických socialistů a dnes liberálů právě dnes.
"Konzervativizmus může, ale nemusí mít náboženské pozadí, může ale nemusí mít charakter křesťanského hnutí." K tomuto tématu více: http://www.eportal.cz/Articles/1679-konzervativec-nekrestan-ne-jeste-stokrat-ne-.aspx
" Je pravda, že většina křesťanských názorových hnutí má jistý konzervativní charakter, zejména v tom smyslu, že chtějí uchovat tradiční hodnoty a instituce a že je chtějí bránit proti radikálním proudům, postrádajícím úctu k tradici a respekt k hodnotám minulosti. To ovšem neznamená, že je to (klasický) liberalismus kdo dnes tyto tradice a hodnoty zpochybňuje. Je to socialismus a nadutost jeho "sociálních architektů" (stylizujících se ostatně vždy a s oblibou do role elity), kteří chtějí předělat svět podle svých představ bez ohledu na představy a touhy jiných, ale jsou to i elitáři nejrůznějších odstínů a barev. Ve snaze zachovat skutečné a osvědčené hodnoty vzniklé a vykrystalizované ve spontánním tisíciletém vývoji lidstva a ve staletém vývoji našeho národa, v obraně opravdových tradic a hodnot proti těm, kdo by je chtěl bořit a nahradit vlastními vykonstruovanými chimérami a utopiemi, jsem konzervativcem. A cítím se v tom být spojencem, nikoliv oponentem křesťanských proudů..."
Ano jak jsem již v diskusích několikrát uvedl V. Klaus není konzervativec, je čistý liberál. Premisy na kterých stojí nejsou skutečně konzervativní. Máme ovšem velké štěstí, že je liberál jež je pravicovější ,se sklony ke konzervativizmu. Ale opět zdůrazňuji není konzervativec. Kdyby byl konzervativcem nemohl by nikdy tvrdit to, že konzervativizmus nemá pevnou křesťanskou premisu. Toto tvrzení je v rozporu z podstatou a historií konzervativizmu. Konzervativizmus bez křesťanství je všechno možné, jen ne konzervativizmus. Je třeba si uvědomit , že liberalizmus a konzervativizmus jsou od svých základů naprosto rozdílné politické proudy. To, že konzervativci převzali od liberálů některé premisy neznamená, že liberalizmus a konzervativizmus mezi sebou nemají velké a zásadní rozpory a jsou tudíž neslučitelné. Tyto rozpory jsou především v tom, že liberalizmus obsahuje jak jsem výše uvedl některé utopistické premisy, které jsou z konzervativizmem neslučitelné protože jsou svojí podstatou antikonzervativní.
"Nedejme se však mýlit. I mezi křesťanskými stranami, hnutími a osobnostmi jsou takové, které inklinují k socialistickému vidění světa, které se ztotožňují s falešnými koncepcemi státu blahobytu a představou dominance kolektivistického paternalismu nad svobodou každého jednotlivce."
Tohle ale není ten správný argument. V každém politickém či jiném hnutí najdeme dominantní a okrajové proudy. Nevěřili byste tomu, ale já znám v církvi jednoho člena zboru, který nás před volbami vyzýval ať se spojíme s komunisty a později alespoň ze socialisty(sklidil všeobecně velký odpor). Upřímně, tento člověk opravdu nemá jen mezery v politologii, což by se mu nemohlo až tak vyčítat, ale horší je, že tento člověk mnohdy říká i jiné bludy, které jsou v rozporu z křesťanstvím samotným. Člověk by řekl, že je asi primitivnější, ale bohužel on je spíše velice naivní a malověrný. Přesto je tento člověk na druhou stranu všeobecně přijímaný pro jeho dobráckou povahu. To je realita. Znám také spoustu, křesťanů, kteří hovoří o svojí pevné víře, ale když dojde na lámání chleba v oblasti jejich zaopatření, tak se na Boha spolehnout nedokáží a to jsou všichni ti, kteří ve svojí malověrnosti volí socialisty. Na tomto příkladu chci ukázat, že křesťané se sklony k socializmu jsou svojí postatou malověrní slaboši a mnohdy i bludaři, kteří mají problém věřit Bohu i v jiných oblastech než je jen oblast zaopatření. Jejich politický názor tudíž nestojí na Hospodinově biblické víře, ale na jejich vlastní nebiblické nevíře. Pan prezident tedy v tomto případě neargumentuje seriozně z důvodu, že nezná křesťanské prostředí. Já opravdu neznám ve své okolí žádného charakterního křesťana s pevnou vírou, jež by inklinoval k socialistům.