Přiznávám se bez mučení, že ještě před pár lety jsem profesora Halíka (spolu s Odilo Štampachem, což je trochu jiný případ) pokládal za jednoho z nejzajímavějších a v tom nejlepším slova smyslu nejnormálnějších představitelů katolické církve. Později jsem z toho byl takříkajíc po malých krůčcích vyléčen a v posledních týdnech se mi při čtení některých jeho textů zabývajících se soudobou českou politikou tají dech. Nikoli intelektuálním vzrušením, ale z šoku. Možná budu volit trochu tvrdá slova, ale mějte na paměti, že mluvím o knězi.
Ty texty se týkají Václava Klause, kterého páter Halík zřejmě z duše a naprosto živočišně nenávidí. Člověk prostě jen zírá nad těmi hrubými slovy, absurdním zjednodušováním, které je úplnou esencí hlavy zatemněné fanatizmem. Ale ono se to už stalo pravidlem – Klausovi vytýkají narcizmus největší narcisové, údajné nerespektování názorů jiných a netoleranci ti nejnepřátelštější fanatikové (byť v tomto případě se kryje pláštíkem tzv. ekumenizmu). O tom se můžete přesvědčit třeba v článku, který se objevil na serveru ANGLE . Doporučuji také rozhovor pro Christnet na jeho webu . Tolik jedu smíchaného s medovou náhražkou hned tak někde pohromadě neuvidíte, to vám garantuji!
A tak u stoupence euthanázie a sňatků homosexuálů Švejnara (nic proti tomu!!) vidí jen sociální aspekty a Klausovi naproti tomu naprosto lživě podsouvá „kult divokého kapitalizmu“. Pan Halík samozřejmě není žádný hlupák, ale univerzitní profesor, který zcestoval mnoho zemí. Moc dobře tedy ví, že Klausovy hodnoty neoliberalizmu (v evropském slova smyslu) a thatherovského a hayekovského konzervativizmu musí být každému lidovci neskonale bližší než hodnoty vyznávané typickým americkým univerzitním liberálem (tj. někým, kdo je NALEVO od naší socdem!!), jakým je Jan Švejnar. Nemluvě o Švejnarových francouzákách s Filipem a Paroubkem!
Velmi smutné tedy je, že páter Halík jako křesťan NENÁVIDÍ, nepokrytě LŽE a některé méně intelektuálně zdatné lidovce , jejichž strana je mu v našem parlamentním spektru nejbližší, zcela ZÁMĚRNĚ ovlivňuje podsouváním překroucených a zavádějících informací. On, člověk žijící v celibátu (jak vidno, není mu to úplně ku prospěchu), se přitom neštítí ani poukazování na nejsoukromější partie Klausova života. Jako skoro vždy, důvody Halíkovy nenávisti ke Klausovi jsou prostinké a světě div se, u duchovního, i ryze světské. Klaus před lety rozdrtil svou neúnavnou pracovitostí a energičností, setkáváním se s lidmi (což dělá jako nikdo jiný po CELOU dobu své politické kariéry) a svou obrovskou frustrační tolerancí spojenou s naprosto sportovním duchem elitářské projekty (nemíní se tím něco intelektuálně cenného, vyjadřuji tím úplnou odtrženost od demokratických mechanizmů), kterých byl Halík významným účastníkem. Klaus zvítězil v POLITICKÉM boji a Halík mu prostě do smrti nezapomene Impulz 99, který se nikdy na nic nezmohl či Čtyřkoalu, které zdechla na úbytě hned poté, co se s ní lidé blíže seznámili.
Klaus není žádný polobůh a jako my všichni má spoustu chyb. Ovšem narozdíl od takových Halíků neútočí zezadu, nezalyká se záští a licoměrností a neskrývá svoje skutečné motivy. Je jen velmi smutné, že všem těm Halíkům a Havlům je takový Klaus neskonale vzdálenější než všechny ty lidské zrůdy a zrůdky, které v padesátých a šedesátých letech psaly oslavné básně na masové vrahy, sobecky a přes mrtvoly budovaly své kariéry a vůbec se staly symbolem toho všeho, před čím by se měl každý člověk otřásat hnusem. Ani já bych nechtěl žít s Klausem ve společné domácnosti jako paní Lívia, ale pro pivo bych mu klidně jako pan Uhde došel – a to přesto, že existují věci, se kterými u něj naprosto zásadně nesouhlasím.
Klaus Halíkovi zatrhnul politickou kariéru, znemožnil mu to, aby pokračoval v tom nejhorším, co katolická církev vyplodila – tj. otevřené angažování se v politice, které je v jejím případě asi tak stejně zdravé jako propojení náboženství a politického života v případě islámu. Páter Halík by si tak klidně mohl podat ruce s vůdcem anglikánské církve ve Spojeném království, který před několika dny přišel s naprosto šíleným multikulti nápadem – totiž začít pracovat na tom, aby v jeho zemi začaly platit některé části islámského práva. V principu usiluje spolu s jinými o to samé a když tak sleduji jeho aktivity, nebudu se vůbec divit, až s tou šaríou opravdu u nás přijde.
Páter Halík se zalyká nenávistí a je pro mne obrovským zklamáním – přirovnal bych to intenzitou ke Svatopluku Karáskovi, který, jakmile se ocitl v politice, ihned prokázal, že křesťanské hodnoty pro něj jsou toliko PRÁZDNÝM slovem bez jakéhokoli významu. Co ten nedokázal ve spojení s Táňou Fišerovou, které by člověk málem uvěřil ty její slzy na adventních koncertech! Ona ta politika nebude až tak špatná věc. Kolikrát moc dobře ukáže, co v člověku opravdu je, co se v něm vzbudí, když mu dá přičuchnout k moci.
Nakonec si dovolím upozornit, že již 25.února začíná druhý ročník mezinárodního festivalu proti zlu a totalitě Mene tekel.
Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz