Tak se ta naše oranžová vzteklina zase něčím vytáhla – když jí Klaus po těch únavných otevřených dopisech odkázal do patřičných mezí komična a když z každého socsenátora nadělal v přímém přenosu za jejich vydatné pomoci deset malých do školky, musela si zas štouchnout. Prý se mohou dít strašné věci, bude-li i v roce 2009 za našeho předsednictví EU řídit zemi duo Topolánek-Klaus, což je prý povrzeno tím, že se prý Klausovi všude na světě za jeho názory smějou.

Tak možná, že se blbě hihňají puchejřové jako Paroubek nebo individua typu Bursík, kterým Klaus kazí kšefty a narušuje kariéry rodinným příslušníkům. Baronka Thatcherová nebo CATO institut se nesměje a to je pro mě daleko důležitější měřítko, než ten věčně uražený a zapšklý ješita, co o sobě nechává tisknout tlusté knihy s obrázky.

Člověk by si měl umět všímat detailů, které jdou za události každodennosti – u Klause je to v poslední době jeho upřímné doznání, jak moc se spletl v panu Schwarzenbergovi, který je nepochybně jedním z nejlepších lidí, kteří se kdy v naší polistopadové politice míhli. O Topolánkovi zase více než jeho periodické marginální přehmaty a nešikovnosti hovoří kromě toho, že v politice doposud vše podstatné vyhrál, jeho opakovaně prokazovaná úcta Karlu Kramářovi nebo Aloisi Rašínovi, případně události jako je položení věnce k pomníku Jana Palacha nebo vynikající vztahy s Konfederací politických vězňů ČR (proklikejte se fotogaleriemi na jeho webu nebo na webu vlády). To u Topolánka vidí jen málokdo, přitom je to ale v mnohém daleko podstatnější, vypovídá to o něm jako o člověku daleko víc, jde to totiž na dřeň, k tomu, co jej charakterizuje nejlépe - totiž jako člověka. Vyberte si sami – můžete sledovat mediální bláboly nebo si dát trochu práci.

Ale zpět k mým „oblíbencům“. Osvědčená metoda všech komunistů, socialistů a jejich oranžových a zelených odrůd je ta, že diskreditují protivníky v diskuzi jako takové a nikdy se nepouštějí do vyvracení názorů a opravdové argumentace. Daleko méně pracné je dělat z názorového protivníka nepřítele lidstva a všeho dobra – v poslední době se k tomu výborně hodí globální oteplování a EU. K tomuto tzv. idealistickému fanatizmu doporučuji projít si příslušné pasáže v poslední monografii pana prof.Barši, který je jedním z mála našich skutečných politologů.

Mezitím se nám ovšem dále a dále odkopává soudruh Švejnar. Jak řekl před časem jeden z mých přátel nejdražších – tak vám v poslední době pozoruju, že mám pořád ve všem pravdu. Když se podívám na svých několik blogů o Švejnarovi, hned mám tentýž pocit ;) Profesor se sice snaží řízeným únikem informací na posledních pár dní zabránit tomu, aby zákonodárci, kteří nemají ještě příliš hrubou kůži a cvičený žaludek, nedošli k poznání, že taťka Zdenda nemá jen čelo drzejší pověstného poplužního dvora, ale byl i aktivním členem všech možných akčních výborů na VŠ, zřejmě velmi výkonným agentem StB a kdoví čeho ještě. A to mám ještě vztek na pana Bártu, který mi na angle.cz takříkajíc vod huby utrh hypotézu, že vzhledem k celé sérii kuriozit by Švejnar Jan mohl být agentem druhé generace (rozhodně lepší než být jen baron Prášil):

http://www.angle.cz/index.phtml?go=clanek&id=1808

Možná, možná že fantazíruju až moc, ale zas ne zas tolika – Jenda nám vykládá, že v sedmnácti s kytárou v poho v roce 1970, tj. v době, kdy DJ Husák měl už dobře rozjetej set, odjel za pantátou, který již hodný čas pobýval v neutrálních Švýcarech. Hm. A teď tu O perníkové chaloupce, prosím... Nikdo neříká, že neodjel, ale co bylo za to? Uznejte, že v tomhle kontextu je duo Šlouf-Weigl vyloženě nevinnou záležitostí pro vyložené fajnšmekry zvyklé vrtat se v titěrnostech samozřejmostí každodenního politického provozu!

Jak říká správně soudruh Nejedlovský husita Paroubek – na množství nehleďme. Jestli chce cerkev privatizovat, tak Klaus prezidentem bude a né že né. Paroubek v tom nikdá chodit neuměl – za komunistů u socialistů a dneska u husitů. Taky se těšíte na 8.únor?? ;) Jsem si jistý, že my Češi chceme radši někoho, kdo neváhá svého protivníka poslat veřejně pár dní před volbou do kšá než někoho, kdo jen a jen podlézá všem, které zahlédne.