Existují originální doklady prokazující, že Klausovi získali neoprávněně pozemek od Magistrátu hl.m. Prahy v roce 2005 (!!!) - na základě nepravdivých údajů, které musely být uvedeny v žádosti adresované Magistrátu hl.m. Prahy mezi zářím 2002 a zářím 2003.
Spoluvlastnický podíl na pozemku, jehož cena byla v cenové mapě (zřejmě úmyslně) udržována až do roku 2006 na nízké hodnotě 1870,- Kč za 1 m2 (ačkoliv sousedící parcely stály cca 3400 až 5000,- Kč) byl odkoupen manželi Klausovými za směšných 280,50 Kč za 1 m2.
Tato transakce byla dlouhodobě připravována. Existují doklady, které potvrzují, že ing. Livie Klausová věděla již v letech 1993 až 1995 o tom, že k transakci dojde tímto způsobem a že není legální.
Pozemek souvisí s objektem č.p. 2186 v Libni v ulici Kubišova, ve kterém mají manželé Klausovi 2 byty na jednom patře a k těmto bytům patří 3 garáže. Na objekt byla neoprávněně poskytnuta dotace rovněž Magistrátem hl.m. Prahy ve výši cca 1 milion na 1 byt (celkem 29 milionů na 30 bytů). Stavba byla zahájena v roce 1994 na základě stavebního povolení z ledna 1994 a nemůže se na byty vztahovat usnesení Magistrátu hl.m. Prahy č. 45/37 ze dne 12.9.2002 !!!

Už jenom Klausovo opakované odmítnutí veřejné televizní debaty s protikandidátem Janem Švejnarem by mělo volitelům stačit k tomu, aby ho poslali do politického důchodu. Když už v jeho verzi české parlamentní demokracie nejde o občany, neměl alespoň odmítat diskuzi kandidátů před voliteli v Senátu. Jeho instinktivní panická reakce byla nejenom politicky hloupá a pro senátory urážlivá, ale především navýsost zbabělá. Jenomže to je, bohužel, skutečný Václav Klaus.

Kdyby byl politikem, musel by vědět, že diskuze v Senátu, kde mají senátoři ODS, jejímž je čestným předsedou, drtivou převahu, by pro něj měla být výhodou. Normální politik by s takovým nápadem dávno přišel sám a konfrontace s opozicí ve Sněmovně by mu jenom upevnila podporu. Václav Klaus je ovšem politický zbabělec, který se po celou svoji kariéru vyhýbal střetům, ve kterých neměl předem zajištěné vítězství – a ještě raději zničení protivníka. Česká politická scéna ho zažívá ve skutečné konfrontaci vlastně poprvé, a nestačí se divit.

V zahraničí Klaus své názorové střety vzdal hned na začátku, je už přes deset let považován velkou většinou politiků, ekonomů a novinářů za lehce posmívaného výstředníka. Jeho „odvážně nezávislá“ podpora Slobodana Miloševiče, stesky nad novým médiem internetu, antievropanství a označování ochrany přírody jako ohrožení lidské svobody jsou pro svět stejně směšné, jako jeho kategorizace plastových lahví a baťůžků jako „levicových“ symbolů. Na Světovém ekonomickém fóru v Salzburgu byl už v roce 1998 k velkému gaudiu prestižního publika označen za „profesora Klauna“, ale doma mu až doposud – i díky generaci jemu zpočátku slepě poklonkujících mladých novinářů z počátku devadesátých let - procházel jeho styl pompézní sebeprezentace a shazování odpůrců. V českém prostředí ještě nezakotvilo poznání, že hádavost není zvládáním konfrontace a že umění být zvolen je pouhou první hodinou první třídy školy politiků.

Václav Klaus připomíná před prezidentskou volbou ze všeho nejvíce vymačkaný citrón. Bez nápadu, který by ho vztahoval k budoucnosti, omezuje se na fakty nepodloženou glorifikaci svého působení v devadesátých letech. V normálním politickém prostředí by proti otevřenému a na budoucnost orientovanému kandidátovi, jako je Jan Švejnar, neměl šanci. V platném českém systému volby prezidenta šanci má – ale nesmí už dělat další chyby. Jeho výhodou je, že ho všichni volitelé důvěrně znají, nikoho z nich neohrožuje, a navíc mistrně ovládá české zákulisní dohadování. A navíc – jako trvalý exponát české politiky – má za podporu skupinám volitelů co nabídnout. To sice není politika, na které by vydělala tato země, ale ke znovuzvolení by to mohlo stačit.

Dvěma největším stranám přece dodnes vládnou spoluúčastníci a děti opoziční smlouvy z let 1998-2002, která uzákonila politickou korupci jako normu. Zde je největší síla Václava Klause pro většinu myslitelných scénářů, včetně svržení stále nepopulárnějšího premiéra Topolánka a návratu k odzkoušeným praktikám „vzájemného ručení ODS a ČSSD“. Kromě zelených jsou zatím všechny ostatní politické strany strategicky nakloněny spíše zachování existující rovnováhy sil a o budoucnosti se příliš nepřemýšlí. Komunisté, kteří by ze všech nejvíce měli mít zájem na odtržení od minulosti a získání nové expertní pozice pro budoucnost, těžko najdou odvahu k otevřené hře s Janem Švejnarem jako prezidentem. Co kdyby, nedej Gottwald, museli převzít skutečnou exekutivní spoluzodpovědnost a riskovat nepopularitu u svého věrného antikapitalistického opozičního voličstva. Mnozí z jejich několika desítek poslanců by si pak museli hledat jiné uplatnění – a proto je Klaus i pro ně jistější volba.

Máme prezidenta, který tvrdí, že se nikdy nedopustil větší chyby a který nesnáší jakoukoliv kritiku natolik, že pomlouvá kritiky. Máme zbytečně polarizovanou a nekonstruktivní politickou scénu se sklonem k populismu, a řadu kritických problémů ve všech oblastech života. Namísto hledání sjednocujícího koncensu a obrácení se k budoucnosti, bojujeme. A v čele státu trpíme unaveného člověka, který, zakoukán do minulosti, hlásá, že jsme se nikdy neměli lépe, a zbabělost a nevýkonnost nazývá taktikou. Tohle nepotřebujeme. Potřebujeme prezidenta, který dokáže bez servítků mluvit o tom, co dělat, abychom se v budoucnosti měli ještě lépe, než dnes. Jenomže to by budoucnost země musela zajímat i skvěle placené a nesesaditelné tajné volitele.

Shromáždění občanů na podporu Jana Švejnara




Neděle, 3.února , Hradčanské náměstí, 14:00 hod., socha TGM - za vlajku EU na Pražském hradě !

Úterý, 5.února , Václavské náměstí, socha sv. Václava, 17:00 - za Jana Švejnara !

Pátek, 8.února , Hradčanské náměstí, 9:00 , socha TGM - za Jana Švejnara !

Proč musel být tak rychle zničen spis Klause - dokonce ještě dříve, než to nařídil agent STB a ministr vnitra Richard Sacher !!!
A že byl pan Klaus "odborník", tak to nám ukázal velmi dobře mezi lety 1992 až 1998, kdy se ekonomika státu málem zhroutila, kdy byly úrokové sazby dvouciferné, kdy byla obrovská nezaměstnanost a celá ekonomika v recesi.
Pan Klaus byl "odborník" na financování strany pomocí mrtvých sponzorů, kteří měli pravděpodobně rodné listy vystavené v bytovém družstvu o kterém je řeč nahoře.
Vedení tohoto družstva spolupracovalo s Milanem Šrejberem (odsouzeným za okrádání akcionářů), Ing. Jiřím Schwarzem CSc. a Ing. Miroslavem Ševčíkem CSc. (Liberální institut a podivná investiční společnost VIRIBUS UNITIS a.s.), t.j. kamarády prof. ing. Václava Klause CSc.

Do Konsolidační banky byly převedeny ztráty "vytvořené" pracovníky bank, kteří poskytovali za cca 10% "všimné" úvěry agentům STB a jejich kamarádům. Úvěry poté nebyly spláceny, postupně se přeúvěrovávaly pomocí navazujících úvěrů - aby se zabránilo povinnosti bank vytvářet rezervy (tak to dělala zejména IPB a.s.). Tímto způsobem byly banky přivedeny téměř ke krachu.
Aby nedošlo k tzv. runu občanů na banky, tak se začaly banky "očišťovat" a prodávat za babku zahraničním subjektům, například ČS a.s. byla prodána regionální bance Erste s neznámým počtem akcionářů (je možné, že je vlastněna českými tuneláři).
Dluhy si poté z ČKA (nástupce Konsolidační banky) odkoupili za 5 až 10% původní dlužníci přes nastrčené firmy. Šéfa ČKA Řežábka, který nese největší díl odpovědnosti za podivné praktiky ČKA, které nelze označit jinak, než vědomé a úmyslné okrádání státu, potom prezident Václav Klaus protlačil do Rady ČNB.
ČKA je možné označit za zločineckou organizaci, která ve skutečnosti rozkradla to, co zbylo z bankovního socialismu z poloviny 90. let, kdy jsme měli v čele vlády "ekonoma" Václava Klause.

A k těm ztrátám z kuponové privatizace lze říci jediné - ne na konto soukromých osob, ale opět na konto státu. Řada firem, která "koupila" či "zprivatizovala" státní majetek za tento majetek nikdy nezaplatila. Klasickým příkladem je TOP Hotel na Chodově, kde se pořádají stranické sjezdy ODS.

Souboj průzkumů: Švejnar poráží Klause
Všechny agentury shodně potvrzuji -
pro profesora ŠVEJNARA je 58,2 %
pro KLAUSE je 41.8 %
Pokud by prezidenta volili občané,pak by prezidentské volby vyhrál jednoznačně profesor ŠVEJNAR.