Gross, Topolánek, Klaus, Havel: Novoroční předsevzetí
Glosy Martina Daneše publikovány ve spolupráci s Danešovým (ob)deníčkem. Více na www.danes.cz.
Stanislav Gross si do nového roku nepřeje nic víc než klid na práci. Lidi, kteří mu jej ne a ne dopřát - Ibla, Škromacha, Kalouska, Topolánka i Klause - by si mělo vzít samo peklo; k privatizačnímu ráji Nové sociální demokracie by tak zbyl jenom krůček.
Mirek Topolánek si přeje, aby mu lidé už přestali říkat „pane premiére“. Je přece obyčejný muž, o čemž svědčí fakt, že se občas navlékne do valašského kroje a zazpívá. Až se pak premiérem stane, zúčtuje s lidmi, kteří mu „pane premiére“ neříkali.
Václav Klaus se těší na třetí rok svého prezidentování. Bude to opravdu náročný rok: čekají jej návštěvy mnoha světových metropolí a také Prah 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9 a 12. Doufá, že se projede buldozerem, na traktoru a stoupne si na stupátko popelářského vozu. Bohužel příliš nevěří v to, že se premiér vrátí na lokomotivu.
Václav Havel si předsevzal, že letos se svou ženou konečně udělají to děťátko. Synovi dají jméno Václav a začnou se těšit na den, kdy vytrhne tuto zem ze spárů technokratů moci.