Domnívám se, že s tím nelze souhlasit. Očerňování a diskvalifikace ideového soupeře předem je oblíbená taktika tzv. liberálů, hlavně ale socialistů, enviromentalistů, multikulturalistů atd. Kdo si dovolí mít jiný názor a poukáže na některé nepříjemné aspekty, hned je označen na rasistu, fašistu, nepřítele přírody a všeho lidu a já nevím za co ještě jiného. Přihodilo se to i Huntingtonovi, ctihodnému profesorovi, jehož některé práce patří již desetiletí ke klasice oboru.

Za co si to vysloužil? Dovolil si na exaktních datech poukázat na vývoj ve složení americké společnosti, který může během několika desetiletí vést k tomu, že se z USA stane společnost kulturně, jazykově, politicko-ideologicky a možná i rasově rozštěpená společnost. Důvodem je vlna mexické imigrace, která začala intenzivněji již v polovině 60.let 20.století díky uvolnění příslušné americké legislativy a která vykazuje narozdíl od jiných imigračních vln naprosto rozdílné charakteristiky.

Kromě mnoha jiných aspektů je důležité to, že oproti všem ostatním relevantním komunitám v USA mexická imigrace vykazuje mnoho varujících signálů. Mezi ty hlavní patří to, že i ve čtvrté generaci zůstává úroveň jejich vzdělání, ekonomického postavení, jazykových dovedností atd. daleko za jinými imigrantskými komunitami, čehož důsledkem je jejich izolovanost a velmi pomalá asimilace do americké společnosti. Výsledkem je pak změna řekněme „ideologického klimatu“ v USA – začíná zjevný odklon od hodnot anglosaské kultury (míněno v nejširším slova smyslu, hlavně ale od institucí politických a právních), která USA dominovala prakticky od dob prvních osadníků až do sklonku 20.století. Autor vše samozřejmě uvádí s množstvím příkladů a bohatých odkazů na historické materiály, na které zde není místo.

Imigranti mexického původu se totiž necítí být Američany, nectí americké hodnoty. Když vše zjednoduším a zestručním, cílem drtivé většiny mexických imigrantů v USA je využívat ekonomické výhody spojené pobytem v USA, na druhé straně však odmítají cokoli, co je spojeno se statutem občana – tedy mít vedle práv a výhod také povinnosti. USA se podle Huntingtona pomalu štěpí na dvě země, což hrozí konflikty. To je potřeba změnit.

V těchto procesech popisovaných Huntingtonem na jeho americké vlasti vidím paralelu i u nás v Evropě (a docela mě překvapilo, že to Huntington nezmiňuje – byť některé pasáže knihy by klidně mohla napsat kupř. M.Thatcherová). I na našem kontinentu je již celá řada (zatím jen) západních zemí postavena před stejný problém. Existuje určitá skupina imigrantů (prakticky jen z arabských zemí, muslimů), kteří nejen v první, ale třeba i v několikáté generaci nepovažují zemi, do které přišli a která jim poskytla ekonomické zázemí a všemožnou ochranu, za svou. Ba naopak, mnohdy k ní pociťují dokonce nepřátelství a aktivně proti ní vystupují. Tyto skupiny jsou takřka hermeticky od domácí společnosti izolovány jazykově, kulturně a pomalu, ale jistě (což je to nehlavnější!!) i politicky – s jejich rostoucím počtem roste i jejich vliv a s postupem času se nám velmi brzo může přihodit to, co vidí Huntington jako velmi aktuální v USA. Může se stát, že brzo nepoznáme svůj vlastní domov.

Co je dnes ještě pouhou varující předpovědí, se může v dohledné budoucnosti stát tvrdou realitou. Mám na mysli to, že jednoho dne se může stát, že bude demokraticky zavedena šaría. Samozřejmě předcházet budou jiné, méně kontroverzní a ne tak explicitně cizí kroky, ale k tomuto výsledku se může dospět. Zdá se vám to přehnané? Už dnes jsou regiony v západní Evropě, kde můžete tento vývoj pozorovat ve skutečnosti.

Samozřejmě nic není černobílé, spoustu problémů v této oblasti je třeba připsat na adresu i nás samých. Domnívám se ale, že je daleko moudřejší a prozíravější mluvit dnes otevřeně o nutných změnách legislativy a dalších potřebných krocích, než se zítra prát v ulicích, bát se atentátů a válečných konfliktů.

Pro natvrdlé znovu zdůrazňuji, že toto není o rasizmu – rozhodně nikoli z mé strany. Nechci se jen dočkat doby, kdy mi za článek tohoto druhu bude jeden hrozit trestním stíháním za hanění hodnot multikulturalizmu a druhý uříznutím hlavy za tu drzost poukázat na to, že někdo chce jen brát a nic nedávat. Jasná pravidla musí platit pro všechny bez výjimky - kdo neakceptuje, že "Tady je Krakonošovo", musí dostat přes prsty jako Trautenberg.

Napsáno pro blog.idnes.cz