Recenze: Fontána
Pod tvrzením ,,přijmutí smrti“ si člověk může vybavit leccos. Někdo se pokusí smrti vykličkovat stejně jako na dálnici dopravní zácpě a dopadne stejně jako všichni hrdinové trilogie ,,Nezvratného osudu“. Někdo ji v klidu pozve přes práh domů na čaj o páté, nabrousí jí kosu a dobrovolně s ní odejde v ruku v ruce. Nebo se taky postaví smrti tváří tvář s úmyslem ji porazit a najít takový lék, aby člověk nikdy nezestárl. Pro něco jako je poslední řečená volba se rozhodne i chirurg Tommy (Hugh Jackmann), jehož snoubenka Izzi (Rachel Weisz) má nádor na mozku. Ta mu dá k přečtení svou knihu, která je vlastně jakousi metaforou jejich soužití. Příběh se tak odehrává hned ve třech liniích, tedy ve třech rolích pro Hugha Jackmana – v době španělské inkvizice, kdy coby kapitán ve službách královny hledá bájný strom života – v současnosti, kdy Tommy poté, co podal směs z jakéhosi stromu opici rovněž s nádorem na mozku a její stav se záhadně zlepšil, hledá lék na smrt, aby zachránil Izzi – a v budoucnosti, kdy putuje v jakési bublině a snaží se zachránit usychající strom. Ještě než řada čtenářů odvrátí zrak, že je tohle jen další experimentální slátanina, vyčkejte prosím se svým pohledem ještě pár řádků. Nemůžu popřít, že pro ,,typického“ popcornového diváka, který má nejradši, když na scéně všechno vybuchuje a celý film je mu vysvětlen od začátku až do konce, aniž by si musel něco domýšlet, bude film o ničem. Nebouchne tu ani pouhé kilo semtexu čili pokud patříte mezi tuto skupiny pyromanů, odskočte si raději do sálu, kde poběží ,,Transformers“. Jestli jste, ale divák, který by rád viděl něco nového, protože už jste unaven všemožnými remaky a pokračování, kterými nás v poslední době Hollywood nešetří, je ,,Fontána“ pro Vás tím pravým snímkem. Kdekoho mohlo zastrašit tvrzení, že film běží rovnou ve třech linkách, ale kupodivu se tyto tři dějové linky protínají až příliš jednoduše čili mapu nebo průvodce filmem nebude potřeba. Navíc, pokud jste doposud vnímali Jackmana jen jako Wolwerina z X-menů a Rachel Weisz jako archeoložku z Mumie, tak Vás tady tato dvojice strhne svým nadstandardním hereckým výkonem. Scéna s Izzi v nemocničním pokoji mrazí v zádech a to i když se na film budete dívat z vyhřátého obýváku. Vůbec celý film je to nejsilnější, co se v poslední době na regálech půjčoven objevilo. Žádné umělé hraní na city, žádná rádoby manipulace s divákem -vše je až depresivně uvěřitelné a s úžasnou vizuální stránkou a hudebním doprovodem je to zážitek, který bude mít divák ještě nějaký ten pátek zarytý v šedé kůře mozkové. Ba dokonce ho to možná dovede k tomu, aby si placku dal do přehrávače znovu, což se u filmů z poslední doby stává opravdu výjimečně, chtělo by se říci vůbec. V jednom ze starších rozhovorů se režisér Darren Aronofski svěřil, že by rád žánr sci-fi posunul o něco dál … a povedlo se mu nejen to.
Stejně depresivní jako film je i česká lokalizace přídavných materiálů – není tu totiž vůbec. Distributoři mají asi příbuzné na Skandinávském poloostrově, protože titulky zde jsou jen v jazycích z této oblasti. Ano, tentokrát se zapomenulo i na angličtinu. Kromě klipu ,, Život na lodi“, který poslouží spíše k tomu, aby jste si v obýváku na podložce trochu zameditovali a rozsáhlého interview s holohlavým Jackmanem, Vás čeká zhruba 70 minutový dokument o filmu, který je rozdělen do šesti bloků. Začíná počátečním nápadem, následuje šok v podobě zastavení natáčení (tehdy ještě s Bradem Pittem v hlavním partu) a celé to končí poslední klapkou. Ovšem není to hodina plná sebechvály, jak bývá u podobných dokumentů o natáčení zvykem. Je to hodina, kde místo komentářů hraje temná hudba a dokument je tak stejně jako film něčím ojedinělým, protože v něm člověk nemusí přetáčet nudné pasáže štábu o tom, jak to celé bylo fajn. Až na ty severské titulky, fajn zážitek.
***** z pěti