reklama
reklama

Recenze: Fontána

Autor: Petr Černý | Publikováno: 29.9.2007 | Rubrika: Recenze
Ilustrace

Pod tvrzením ,,přijmutí smrti“ si člověk může vybavit leccos. Někdo se pokusí smrti vykličkovat stejně jako na dálnici dopravní zácpě a dopadne stejně jako všichni hrdinové trilogie ,,Nezvratného osudu“. Někdo ji v klidu pozve přes práh domů na čaj o páté, nabrousí jí kosu a dobrovolně s ní odejde v ruku v ruce. Nebo se taky postaví smrti tváří tvář s úmyslem ji porazit a najít takový lék, aby člověk nikdy nezestárl. Pro něco jako je poslední řečená volba se rozhodne i chirurg Tommy (Hugh Jackmann), jehož snoubenka Izzi (Rachel Weisz) má nádor na mozku. Ta mu dá k přečtení svou knihu, která je vlastně jakousi metaforou jejich soužití. Příběh se tak odehrává hned ve třech liniích, tedy ve třech rolích pro Hugha Jackmana – v době španělské inkvizice, kdy coby kapitán ve službách královny hledá bájný strom života – v současnosti, kdy Tommy poté, co podal směs z jakéhosi stromu opici rovněž s nádorem na mozku a její stav se záhadně zlepšil, hledá lék na smrt, aby zachránil Izzi – a v budoucnosti, kdy putuje v jakési bublině a snaží se zachránit usychající strom. Ještě než řada čtenářů odvrátí zrak, že je tohle jen další experimentální slátanina, vyčkejte prosím se svým pohledem ještě pár řádků. Nemůžu popřít, že pro ,,typického“ popcornového diváka, který má nejradši, když na scéně všechno vybuchuje a celý film je mu vysvětlen od začátku až do konce, aniž by si musel něco domýšlet, bude film o ničem. Nebouchne tu ani pouhé kilo semtexu čili pokud patříte mezi tuto skupiny pyromanů, odskočte si raději do sálu, kde poběží ,,Transformers“. Jestli jste, ale divák, který by rád viděl něco nového, protože už jste unaven všemožnými remaky a pokračování, kterými nás v poslední době Hollywood nešetří, je ,,Fontána“ pro Vás tím pravým snímkem. Kdekoho mohlo zastrašit tvrzení, že film běží rovnou ve třech linkách, ale kupodivu se tyto tři dějové linky protínají až příliš jednoduše čili mapu nebo průvodce filmem nebude potřeba. Navíc, pokud jste doposud vnímali Jackmana jen jako Wolwerina z X-menů a Rachel Weisz jako archeoložku z Mumie, tak Vás tady tato dvojice strhne svým nadstandardním hereckým výkonem. Scéna s Izzi v nemocničním pokoji mrazí v zádech a to i když se na film budete dívat z vyhřátého obýváku. Vůbec celý film je to nejsilnější, co se v poslední době na regálech půjčoven objevilo. Žádné umělé hraní na city, žádná rádoby manipulace s divákem -vše je až depresivně uvěřitelné a s úžasnou vizuální stránkou a hudebním doprovodem je to zážitek, který bude mít divák ještě nějaký ten pátek zarytý v šedé kůře mozkové. Ba dokonce ho to možná dovede k tomu, aby si placku dal do přehrávače znovu, což se u filmů z poslední doby stává opravdu výjimečně, chtělo by se říci vůbec. V jednom ze starších rozhovorů se režisér Darren Aronofski svěřil, že by rád žánr sci-fi posunul o něco dál … a povedlo se mu nejen to.

Stejně depresivní jako film je i česká lokalizace přídavných materiálů – není tu totiž vůbec. Distributoři mají asi příbuzné na Skandinávském poloostrově, protože titulky zde jsou jen v jazycích z této oblasti. Ano, tentokrát se zapomenulo i na angličtinu. Kromě klipu ,, Život na lodi“, který poslouží spíše k tomu, aby jste si v obýváku na podložce trochu zameditovali a rozsáhlého interview s holohlavým Jackmanem, Vás čeká zhruba 70 minutový dokument o filmu, který je rozdělen do šesti bloků. Začíná počátečním nápadem, následuje šok v podobě zastavení natáčení (tehdy ještě s Bradem Pittem v hlavním partu) a celé to končí poslední klapkou. Ovšem není to hodina plná sebechvály, jak bývá u podobných dokumentů o natáčení zvykem. Je to hodina, kde místo komentářů hraje temná hudba a dokument je tak stejně jako film něčím ojedinělým, protože v něm člověk nemusí přetáčet nudné pasáže štábu o tom, jak to celé bylo fajn. Až na ty severské titulky, fajn zážitek.

***** z pěti

 

reklama
2206 čtenářů | 3 komentáře | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


Parkanová je zbabělá
(Povodňová komise, 30.9.2007 16:12:50)
Odpovědět
Velká chyba Vlasty Parkanové

Když do médií pronikla informace o tom, že se ministerstvo obrany chystá zredukovat 6 stávajících armádních záchranných praporů na 4 či dokonce jen na dva ( nejprve mají být zrušeny v Bučovicích a Jindřichově Hradci), mohlo by se zdát, že jde jen o další pokračování nekonečného seriálu o postupném rušení vojenských posádek. Ale není to tak, a to hned z několika důvodů.

Se zrušením běžné vojenské posádky se většina obcí dokázala vyrovnat. Vyřešila se zaměstnanost a časem také ekonomické využití bývalých armádních areálů. Záchranné prapory ovšem nejsou obyčejnými vojenskými posádkami. V rámci armády samotné totiž nehrají až zase tak důležitou roli. Jejich úkol je jiný, pomáhají civilnímu sektoru ( hasičům, policistům, samosprávám) při zvládnutí živelných pohrom a vážných havárií. Jsou nasazovány jako „nejtěžší váha“, kterou má stát pohotově k dispozici, při povodních, velkých požárech, sesuvech půdy, chemických haváriích nebo třeba hromadných srážkách na dálnici. K tomu jsou jako jediné jednotky v republice vybaveny vysoce specializovanou technikou. Záchranné prapory dnes sídlí v Kutné Hoře, Jindřichově Hradci, Rakovníku, Bučovicích, Hlučíně a v Olomouci. Mají naši republiku rozdělenou do 6 oblastí, v nichž primárně zasahují. Shodou okolností záchranný prapor, který má být zrušen v Jindřichově Hradci má ve svém regionu i obě tuzemské jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech.

Proč armáda tlačí ministryni Parkanovou ke zrušení právě těchto posádek? Samotnou armádu to totiž nejméně bolí. Chybí jí především prostředky na rostoucí angažovanost v zahraničních misích. Ty jsou prestižní záležitostí, na jejímž rozvoji má naše generalita prioritní zájem. Stejně jako na nákupu moderních zbraňových systémů. Nic proti tomu, pokud by to nevedlo k redukci a následnému zrušení poslední funkce, kvůli níž je armáda ještě zajímavá i pro obyčejného daňového poplatníka, který zrovna nesleduje každý den postup jednotek v Afgánistánu. Totiž účinné a rychlé pomoci v případě katastrof. V duchu záměrů vedení armády promluvil na toto téma s odzbrojující upřímností i jeden z poslanců obranného výboru za ODS, když v MFD 1. září uvedl: “ Armáda potřebuje ženijní brigády, které by mohla vysílat na zahraniční mise a tyto prapory slouží jen k civilním zásahům.“ JEN k civilním zásahům.

Záměr šetřit v této oblasti ukazuje na další a možná ještě významnější tendenci současné vlády. Prioritou tzv. reformy bylo snížení daní firmám a nejvyšším příjmovým kategoriím. A i když je bude kompenzovat masivní nárůst nepřímých daní, rozpočtu budou přesto chybět desítky miliard. Vláda bude muset tedy nutně omezit veřejný sektor a snížit úroveň veřejných služeb. Je to logické, výše daní a rozsah veřejného sektoru spolu souvisí. Redukce záchranných praporů je důsledkem rozpočtových škrtů. Povede ke zhoršení služeb státu tam, kde je nejvíce potřeba v celém civilizovaném světě – při záchraně života, zdraví a ochraně soukromého majetku.

Nejsem si jist, že v této oblasti může být veřejný sektor třeba při povodních nahrazen soukromými agenturami, jež budou zachraňovat za poplatek.

Pokud Vlasta Parkanová podlehne tlaku z USA a potažmo naší vlády a začne záchranné prapory bez adekvátní náhrady rušit či redukovat, dopustí se vážné a velké chyby. Její zpěv písně o radaru byl úsměvný přešlap. Ale tady jde o lidské životy.
Vláda národní ostudy
(Pražský pravičák, 30.9.2007 16:45:42)
Odpovědět
Současnou situaci ve společnosti charakterizuje především převažující nepopulárnost vlády Mirka Topolánka. Občany rozhořčuje okaté zneužívání mocenských struktur v zájmu udržení vlády, dvojí metr na korupci, servilní přisluhování Bushově administrativě a úporné odmítání referenda k otázce radarové základny v ČR, vulgarita a amatérismus. Vláda překračuje mandát, který dostala od svých voličů, a pohrdá principy ústavního pořádku i demokratickými právy občanů. Přesto, že se jí podařilo proplout hlasováním o nedůvěře, její politika je ve stále větším rozporu s přáními většiny občanů. Zaslouží si plně název „vláda národní ostudy
Re: Vláda národní ostudy
(Petr Černý, 1.10.2007 14:49:54)
Odpovědět
Trochu mi uniká fakt,proč se Vlast aParkanová objevuje pod recenzí ,,Fontány"
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Reklama