Abych to zjednodušil: Nejde mi do hlavy, jakým způsobem hodlá právě Paroubek jako lídr ČSSD nalákat houfy mladých lidí do své stáje. Mladí lidé dají na dojem a nemyslím si, že by je zajímaly detaily reformy zdravotnictví důchodů či veřejných financí, i když kdyby je to zajímalo, tak by po 8 letech vládnutí sociální demokracie byla šance na přilákání voličů mizivá. A přiznejme si, že Paroubek se svou vizáží a vystupováním není zrovna Brad Pitt.

 

Největším problémem a zároveň politickou chybou byl pro Paroubka určitě jeho slavný povolební projev. Jestli byl předtím lidem sympatický, jak rázně zavedl pořádek v sociální demokracii, tak v onom projevu se vybarvil jako vzteklé dítě, které svaluje vinu za svou porážku na všechny okolo. A vykládat lidem, kteří byli při pádu komunismu ( tedy socialismu - komunismu u nás přece nikdy nebylo dosaženo, jak praví mudrci) ještě děti a vyrůstali ve světě relativně otevřených možností, že nastává modrá totalita po svobodných volbách, je na pováženou. Každý hlupák si dokáže domyslet, že ódéeska není stranou toužící po totalitě. Důkazem budiž fakt, že po vládní krizi konce devadesátých let byly uspořádány SVOBODNÉ volby a ODS se nesnažila za každou cenu udržet u moci, nezavírala své politické odpůrce, nezavedla cenzuru...

Drtivá většina mladých "podědila" svou politickou orientaci po svých rodičích. Znám však mnohem více pravicově smýšlejících mladý lidí s levicovými rodiči, než levicově smýšlejících lidí s pravicovými rodiči. Čím to asi bude? Velkým plusem pravicových stran ale je, že mladý člověk má život před sebou a nemyslí tedy na záchranný kruh v podobě sociálních jistot, ale věří si a chce se v životě postavit na vlastní nohy. A v tom mu strana, jejímiž hlavními voliči jsou sociálně slabší, státní zaměstnanci a důchodci, moc nepomůže.

Abych ale jen nekonstatoval známé pravdy, dám sociální demokracii i pár rad. Všichni víme, že již zmíněné reformy jsou potřeba. Sociální demokracie má nyní v opozici šanci připravit opravdu efektivní reformy, ísto toho aby jen kritizovala reformy jiných a přejmenovávala je na různé batohy a jiné. Lidé po vás nechtějí, abyste byli opakem ODS. Lidé si prostě vyberou toho lepšího, neuvažují tak bipolárně, jak si asi myslíte. Nebojte se naplno říci, co by se mělo změnit, a řekněte to. Když se to neujme, tak se aspoň zviditelníte. Neřiďte se pouze průzkumy veřejného mínění, v poslaneckých lavicích jste proto, že byste měli něco vymýšlet. Hlasujte podle svého svědomí, a ne podle toho, jak se rozhodne váš poslanecký klub. To snad ani v Kocourkově nekontrolují poslance, jak hlasovali. Nesnažte se dělat z České republiky pupek světa a uvědomte si, že jsme malá země, patřící do euroatlantického společenství a nějaký radar v Brdech nám neublíží. Nevytahujte jako politická témata soukromí politiků ( nebo aspoň nesrovnávejte své soukromí a soukromí ostatních). A nakonec to nejdůležitější: Buďte průkopníci srozumitelné řeči politiků, a ne nicneříkající řeči Pánů zákonodárců.

Přese všechny mé výhrady vám přeji mnoho úspěchů v opoziční politice, v nadcházející volbě prezidenta i příštích parlamentních volbách. Možná přesvědčíte i mě, abych ze mě můj první volební lístek dělal voliče České strany sociálně demokratické.