Julian Záhorovský: Můj život se otočil o sto osmdesát stupňů
Zpěvák Julian Záhorovský, který při letošním hledání české SuperStar skončil na šestém místě, chystá debutové album. Obsahovat bude i jeho vlastní hudební tvorbu. Texty budou výhradně v češtině, které ve zpěvu dává jednoznačnou přednost před angličtinou. O politiku se příliš nezajímá, názory na „témata mladých“ má však srovnané.
Koncem ledna vydáte své debutové album. Kdy přesně a co posluchači mohou očekávat?
Datum vydání plánujeme na 24. leden. V současné době pilně natáčím. Zčásti se na albu podílím i autorsky – jak hudbou, tak texty. S některými písničkami mi pomáhal kamarád, jiné jsou z dílny producenta alba, bývalého klávesisty úspěšné slovenské skupiny Team Bohuše Kantora. Deska bude „andělský“ rock.
V průběhu soutěže Česko hledá SuperStar jste si hodně vybíral české skladby. Troufnu si dokonce říci, že jste, spolu se Šárkou Vaňkovou, udělal kus práce pro popularizaci zpívané češtiny, protože mnozí ostatní dávali přednost angličtině. Najdeme výhradně české texty i na vašem albu?
Ano. Jsme v Česku, proto zpívám víc a raději česky, než anglicky. Chci, aby moji posluchači textům rozuměli. Kolikrát si někdo pobrukuje hit v angličtině a ani netuší, o čem vlastně zpívá.
O čem jsou texty, které jste sám napsal?
Především o lásce a zábavě. Jsou uvolněné a určené hlavně k tomu, aby v lidech vyvolaly dobrý pocit a fajn náladu. Většinu textů mi však na album napsali skuteční profíci. Sám ve svém věku a se svými zkušenostmi zatím nedovedu některé myšlenky formulovat tak dobře, jako lidé, kteří se tím živí.
Působil jste při vzniku textů coby poradce?
Témata jsem dopředu nezadával, nechal jsem je čistě na textařích. Každý text jsem si ale samozřejmě následně pořádně přečetl a případně trochu upravil, aby se mi dobře zpíval.
Rockeři často zpívají i o problémech ve společnosti. Chtěl byste se v budoucnu zaměřit i na takovou tvorbu?
Není to vyloučeno. Nepovažuji se však za typického rockera ve smyslu, že bych chodil jen v kožené bundě a kožených kalhotách, pil pivo a zpíval o problémech celého světa. Jde mi spíš o to, aby si moje písničky mohli posluchači zazpívat a zabrnkat na kytaru.
Jak se vám od dob hledání SuperStar změnil život?
Úplně se mi otočil. Nebudu přehánět, když řeknu, že o celých sto osmdesát stupňů. V autě trávím často tři hodiny naráz, do toho natáčení, vystoupení, občas rozhovory, pracovní obědy, schůzky… Do toho škola, kterou se snažím zvládat.
Baví vás takový kolotoč?
Určitě. Jinak bych se na to dávno vykašlal a vrátil se do poklidného života. Ten mě však už neláká. Hudba je mým koníčkem od útlého dětství. Asi od šesti let jsem hrál na piáno, od jedenácti hraji na kytaru. Od té doby si říkám, že to musím do maturity někam dotáhnout. Jsem rád, že se mé předsevzetí naplňuje a budu dělat vše pro to, aby se mi dařilo i nadále.
Se Šárkou Vaňkovou máte vystoupení, se kterým občas jezdíte po republice. Jaký je ohlas publika?
Se Šárkou se hodně snažíme, aby byli lidé spokojeni a dle reakcí vnímáme, že se nám daří udržet je v dobré náladě. Ještě dvě hodiny po představení se jim podepisujeme… Jsme až překvapeni, jak skvěle nás lidi berou.
V rámci těchto představení nevystupujete s vlastním repertoárem. Chystáte koncertní šňůru spojenou přímo s vydáním alba?
Velmi bych si ji přál. Zatím však nevím nic konkrétního. Rozhodně na ni budu, tak jako vždycky, zpívat živě a s kytarou. Playback není mým šálkem čaje. Když si lidé zaplatí vstupenku, mají slyšet živý zpěv. To si jinak mohou pustit cédéčko na přehrávači a dívat se na plakát konkrétního zpěváka.
Letos proběhly volby do krajských zastupitelstev. Byl jste volit?
Nebyl, politika jde nějak mimo mě.
Je vám jedno, kdo vás zastupuje?
To zase ne. Nějaký přehled mám, ale prioritou je pro mě muzika. Když se do ní zakousnu, neumím se soustředit na nic jiného.
Názory na „témata mladých“ však jistě máte. Legalizoval byste kupříkladu tzv. lehké drogy, se kterými má mnoho mladých lidí zkušenost?
Nikdy jsem nezkusil kouřit ani klasickou cigaretu, natož marihuanu. Takže mě zákaz užívání lehkých drog nijak netíží. Nevím ani, zda je lepší vykouřit dvacet cigaret za den, nebo si dát jednou za čas jointa. Někteří lidé (včetně odborníků) říkají, že tráva je milosrdnější… Mně by však dokonce nevadil ani zákaz kouření klasických cigaret. Vím ale, že by to nebylo řešením. Tak bych alespoň cigarety zdražil.
A co registrované partnerství gayů a lesbiček. Jste pro?
Jednoznačně. Jsou stejnými lidmi jako všichni ostatní, mají stejné povinnosti, tak mají mít i stejná práva. Nechápu, proč by jim měl stát bránit v jejich štěstí.
Co si myslíte o českých poslancích?
Občas zahlédnu přenos z parlamentu, kde jich sedí tak polovina. Myslím si, že to musí každého normálního občana urazit. Jistě jsou mezi nimi čestní lidé, nevím proč jako celek působí tak nevěrohodně...
V poslední době se vynořilo poměrně dost případů, kdy mladí lidé (včetně dětí) brutálně zabíjeli. Setkáváte se s cynismem mladých ve svém okolí?
To ne, ale tyto děsivé zprávy samozřejmě s hrůzou registruji. Snad by pomohly přísnější tresty. Nevím. Nechápu chování agresivních lidí.
Co je podle vás příčinou takové brutality?
Výborná otázka. Ale když to nevědí odborníci – lékaři, psychologové a hlavně zákonodárci, pak já už netuším vůbec. Jen mě občas napadne, co si asi říkají školáci, když jdou hrát na plácek fotbal, o věcech kolem úplatků pro fotbalové rozhodčí a tak. Tam je možná jeden z kořenů. Když vás bude od malička každý den přesvědčovat okolí „hlavně nikomu nevěř“, kam to může dojít… Nechci soudit, ale opravdu si neumím představit, co jde klukovi hlavou chvíli před tím než probodne spolužáka...
Jak strávíte Vánoce?
Zřejmě v nahrávacím studiu. Štědrý den ale samozřejmě s rodiči u nás na ranči, a to se všemi zvyky, které k tomuto svátečnímu dnu patří – s koledami, stromečkem, kaprem… Opět, tak jako každé Vánoce, budu až do večera o hladu. Snad letos konečně uvidím zlaté prase, zatím se mi to nikdy nepodařilo…