Recenze: Ricky Bobby
Když už to vypadá, že se Vás maminka chystá přivést na svět a Vašeho tatínka místo toho, aby hledal nejbližší nemocnici zajímá to, že právě ze své káry vytáhl neuvěřitelných 170 zas hodinu, i senzibil – začátečník by Vám mohl s klidem předpovědět, že budete v budoucnu fušovat do aut. Ricky Bobby do aut fušovat začal a to takovým způsobem, že se postupem času vypracoval mezi absolutní špičku ,,Nascaru“ – svými šílenými kousky nemá nouzi o rostoucí fanouškovskou základnu, vyhrává, co se dá, bere si za ženu jednu ze svých fanynek, která mu s odstupem času porodí dvě pěkně sprosté děti, zkrátka je takříkajíc na vrcholu. Ovšem jen do té doby než se na scéně nebo -li na trati objeví Jean Girard. Zatímco většina řidičů si nebojí dát za volantem dvanáctku či vyšší formát lihovin, tento homosexuální Francouz, který má kromě homosexuálního přítele dokonce i homosexuální koně, pije za volantem kapučíno, je to evropské eso Nascaru a zároveń také náhrada za Rickyho, který, pravda, je sice miláčkem davů, ale díky svým vylomeninám připravuje svůj tým o potřebné body. Když dojde na rozhodující souboj, Ricky havaruje a na čas zmizí z nascarové scény. Máme-li shrnout ve stručnosti jeho život po nehodě, tak jednak dozávodil (trofeje bere útokem Jean), dokamarádil (jeho nejlepší kamarád ho vystěhoval z vlastního domu) a dosouložil (jeho ženu bere útokem opět ten samý nejlepší kamarád). I senzibilovi – začátečníkovi je tedy jasné, že vzápětí musí přijít návrat a s ním spjatý nárok na pomstu. Což o to, návrat sice přijde a dopadne to celé stejně jako každá americká komedie, ovšem je jen otázkou, kolik diváků se dočká závěrečních titulků – hodnotit totiž a hlavně doporučit někomu tento film není vůbec lehké a to hlavně kvůli absurdnímu humoru často přitaženém za pačesy a také kvůli dvou jménům v obsazení: Will Ferell a Sacha Baron Cohen. Pokud Vám ten první přišel v roli módního magnáta v Zoolanderovi odporný a pokud toho druhého znáte jen jako psychopata v převleku za kazachstánského reportéra, ruce pryč od této placky, zbytečně by jste si pošramotili zdraví. Třeba scéna, kdy si Ricky myslí, že po havárii hoří a pobíhá v trenýrkách po závodní dráze, aby uhasil fiktivní oheń a prosí přitom o pomoc Alláha či Toma Druide, může být pro někoho ryze dementní a někdo si při ní může odpálit svou bránici. Ovšem i když jsem se třeba při Zoolanderovi bavil královsky a Borata považuji vůbec za tu nejlepší komedii, co se za poslední době objevila v regálech půjčoven, humor dovedený až na hranice absurdity neudrží Vaší pozornost po celý film a je třeba počítat i s hluchými místy a faktem, že ne každý vtip bude fungovat tak, jak si to scénárista původně přál. Co se týče bonusů, svým počtem by byly kouzelné: kromě standardu vystřižených scén, rozhovorů, upoutávek a třeba komentáře režiséra a jeho přátel tu najdete třeba režisérův videodeník nebo klip o Willu Ferellovi. Co už, ale kouzelné není, ba je to naopak hnusné a v naší rodné hroudě bohužel docela dost časté, je absence českých titulků.
*** z pěti