Zničí Bursík recyklaci odpadu?
Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o obalech, která chce zavést zálohy na PET lahve a nápojové plechovky na jedno použití. Na první pohled je to cesta, jak lidi odnaučit pálit je v kamnech a pohazovat kolem sebe.
Zdánlivě bohulibý nápad ale poškodí všechny a nepomůže nikomu. Pro výrobce, které tím chce Bursík dotlačit k zavedení obalů na opakované použití, by to znamenalo miliardové investice. Obchodníkům by přibyly starosti s páchnoucími hromadami odpadu, který by museli skladovat vedle potravin.Dnes si koupíte nápoje v každé trafice, ale po zavedení záloh by je drobní prodejci přestali nabízet. Starosti s výkupem by se jim prostě nevyplatily. Zákazníci by museli tahat zpět do obchodu objemné tašky. Dnes to mají blíž ke kontejneru na tříděné plasty, v jejichž recyklaci jsme na druhém místě v Evropě. Bursíkův nápad by nás paradoxně srazil na konec žebříčku. Nevěříte?
Skvěle fungující systém dobrovolné recyklace “pohánějí” právě PET lahve. Jsou cennou druhotnou surovinou obce je prodávají a jen díky výtěžku si mohou dovolit i prodělečné kontejnery na jiné druhy odpadu. Pokud ale budou lahve putovat přes obchody, nejlukrativnější komodita zmizí a obce začnou prodělávat. Recyklační systém zkolabuje a místo barevně odlišených kontejnerů zbudou jen popelnice na směsný odpad. Právě proto také proti Bursíkovu “naprosto nesmyslnému” návrhu protestuje Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje.
Od zavedení záloh si ministerstvo životního prostředí slibuje zvýšení recyklace plastů a návrat k lahvím na opakované použití. Jinde už vědí, že obojí je nesmysl. Němci zavedli zálohy v roce 2003 navzdory protestům Evropské unie. Stálo je to asi miliardu eur a deset tisíc pracovních míst (řada menších výrobců nápojů totiž zkrachovala). Recyklace plastů se ale snížila o 9 %. Je to logické – když už chodíte ke kontejneru s petkami, vyplatí se vám schovávat i kelímky od jogurtu, lahvičky od šamponu… Jinak je místo třídění radši hodíte do koše. A lahve na opakované použití? Jejich podíl v Německu po zavedení záloh na jednorázové obaly neustále klesá. A je to dobře. Bursík nám totiž tají, že poškozují přírodu dvakrát víc než jednorázové. K tomuto překvapivému zjištění dospěla v roce 2001 studie Evropské unie. Pokud totiž prázdné lahve složitě svážíte zpátky do plníren a vymýváte, vyplýtváte víc energie, než jí ušetříte. “Vratné lahve nemají být podporovány,” píše se ve studii EU doslova.
Bursík je tedy mistr slepých uliček a sám to moc dobře ví. Ministerstvo životního prostředí si loni nechalo vypracovat odbornou studii institutu IREAS, která měla zjistit, co by nám zavedení záloh na jednorázové obaly přineslo. Přepočítání německých zkušeností na české podmínky ukázalo, že by náklady dosáhly pěti miliard korun (jiné odhady mluví až o třiceti miliardách). Míra recyklace plastů by se ale zvýšila jen nepatrně. „Pozitivní efekty na životní prostředí neodpovídají vynaloženým finančním prostředkům,“ shrnuje studie.
Když to Bursík zjistil, snažil se studii utajit před veřejností (zachoval se tak mimochodem stejně, jako když v lednu cenzuroval analýzu energetické bezpečnosti státu, která se mu nehodila kvůli své podpoře jaderné energie). Po mnoha žádostech studii konečně odtajnil, ale prohlásil ji za „neúplnou a vycházející z chybných podkladů“. Nová studie, kterou se teď Bursík chystá zadat, bude jistě ladit víc se zelenou ideologií než s realitou. Nejde totiž o snahu najít rozumné řešení. Jde o to za každou cenu prosadit dogma.
Psáno pro MF Dnes