Perverze: Grebeníček zase obtěžuje!
Mohu se jistě mýlit, ale mám za to, že ty nejpádnější důvody k tomu, že naše veřejnost má zjevně velmi malou úctu k výročí událostí spojených se sedmnáctým listopadem, jsou v naší poslanecké sněmovně.
Jsem si absolutně jist, že žádný z účastníků všech těch listopadových shromáždění by si tehdy neuměl představit, že za patnáct let bude v poslanecké sněmovně sedět více než čtyřicet komunistických poslanců a že předseda této nenáviděné a zločinecké politické formace bude jedním ze slavnostních řečníků při tomto výročí.
To už není jen nevkus, to je politická perverze toho nejhoršího kalibru a jestli chce poslanecká sněmovna plivat veřejnosti do očí, nemohla to provést lépe. Na tomto skandálním pozadí se pak odehrávají trapné komedie a hry na to, kdo odejde ze sálu a kdo tam zůstane. To je přece opravdu téměř jedno. I když se snažím chápat, že naše dnes už nikoho nezastupující vláda si už nemůže dovolit téměř nic, protože největším nebezpečím pro své další účinkování se stala ona sama a snažím se, seč mohu, chápat i to, že k reálné politice vždy bude patřit i míra rozumné tolerance a určitého nadhledu, tohle už je zkrátka za jakoukoli hranicí.
Jan Werich, jehož minulost jistě také není jen čistou idylou, kdysi pronesl úžasnou větu – a sice, že existují ústa, ze kterých i slovo růže zní jako výkal. To je asi ta nejpřesnější charakteristika projevu soudruha Grebeníčka, proneseného v poslanecké sněmovně na slavnostním shromáždění. Celá tato taškařice byla přenášena celostátní veřejnoprávní televizí, takže počet znechucených občanů se počítá v milionech.
Jsem si také jist a říkám to na potkání celých patnáct let, že se naše společnost nemá šanci se vyhnout „konečnému řešení“. Heslo „Nejsme jako oni“ bylo bohatě naplněno tím, že se podařilo zabránit lynčování a popravám. Tolerování činnosti zločinecké organizace, která naše platné zákony porušuje už jen svým názvem, však nemá nic společného s obecnou humanitou a potřebou civilizovaných řešení.
Nedivme se, že lidé kradou a i jinak porušují zákony, když zločinci mají poslaneckou imunitu. Jsem hluboce přesvědčen, že obrovská část našeho národa stále čeká na to, až konečně dojde k tomu, co mělo být provedeno už dávno. Na zákaz komunistické strany nebude nikdy pozdě a naopak bez něj se důvěra lidí v politiku a věci veřejné nikdy nevrátí.