Zrušme komunisty! Nikdy není pozdě
Nedávno jsem někde četl, že nyní, po patnácti letech od pádu komunismu, již nemá smysl pokoušet se o zrušení komunistické strany, bylo by to prý “anachronické”. Podobně mi zní i projev pana prezidenta. Přes veškerý respekt, který k němu chovám, si dovolím nesouhlasit.
Myslím, že téma zrušení komunistické strany je stále aktuální. Neměli bychom ztrácet ze zřetele fakt, že pokud jsme pojmenovali (zdaleka ne všechny) zločiny, jichž se “rudí” dopouštěli čtyřicet let u nás a ve světovém měřítku až sedmdesát let, tak sami sebe stavíme do role spolupachatelů, pokud z toho nevyvodíme patřičné závěry. Byl by to i dobrý signál pro další generace, protože nevím, jak jim vysvětlíme, že tu trpíme zločineckou organizaci.
Nepovažuji za projev demokracie a fungujícího liberalismu, že předseda této organizace naplive v parlamentu na posledních patnáct let a vysměje se tak všem, kteří za vlády jeho strany trpěli. Můžeme debatovat, zda má mít svobodu pronášet podobné projevy na bedýnce od okurek v parku. To, že je jemu a jeho straně umožněno, “producírovat” se podobným způsobem ve sněmovně, je důkazem deficitu konzervativních hodnot. Velmi si přeji, aby v sobě nynější pravicová opozice našla v budoucnu sílu nesoustředit se jen na bezesporu důležitou ekonomickou reformu, ale také na prosazování mravních principů. Pokud se tak nestane, nezasloužíme si opravdu nic jiného než na komunistické panoptikum v parlamentu zírat do doby, kdy se i poslední z nich odebere za Stalinem, tedy do pekla.