Přiznám se, že při každodenním monitoringu tisku mnou už dlouho nic neotřáslo tak, jako rozhovor s Jiřím Paroubkem, otištěný předevčírem v Hospodářských novinách, který najdete tady. Předseda ČSSD, zřejmě omámen náhlým záchvatem sebedůležitosti (měl zrovna před schůzkou s George W. Bushem) odhodil svou dočasnou masku bodrého státníka, který chce jen spravedlnost pro všechny, a ukázal se v pravém světle: Tedy jako zpupný, arogantní a sebestředný pitomec. Přesně takový, jako jsme ho znali před posledními volbami do Poslanecké sněmovny a co si budeme vyprávět, hlavně den po nich. K tomu ještě později.

Mistr logiky Paroubek (viz "Nemáme Grónsko, z toho vyplývá, že nemůžeme mít ani radar) našel své velké téma. Totiž radarovou základnu v Čechách. Být dnes ve vládě, byl by s největší pravděpodobností všemi deseti pro její umístění. Ostatně není žádným tajemstvím, že jednání s americkou stranou zahájili právě tehdy vládní sociální demokraté, byť to dnes Paroubek vehementně popírá, protože se mu to nehodí do jeho opozičního krámu. Dnes mu ale blaho občanů leží na srdci tolik, že dští proti vládní iniciativě síru kde může. Rozdmýchává iracionální vášně, krmené neuvěřitelnými fámami, vedle kterých všechny příšery z jezera Loch Ness tiše blednou závistí. Je to voda na mlýn bezmozků, kteří, vystrašeni k podělání, zanechali zdravý rozum kdesi hluboko ve svých zahradních hromadách hnoje a naslouchají komunistům a užitečným idiotům, placeným nejspíš íránskými penězi, typu pana Tamáše, mluvčího to iniciativy Ne základnám. Paroubek i přes to, že by se jakožto vůdce normální středoevropské demokratické strany (ano, vím že to na českou sociální demokracii nejde plně aplikovat) měl zdravým rozumem řídit, se přesto staví na jejich stranu.
Paroubkovi se evidentně zatočila hlava z toho, že se americký prezident rozhodl s ním promluvit. Těžko říct, co k tomu Bushe II. vlastně vedlo. Třeba chtěl toho exota vidět na vlastní oči. Na následující tiskové konferenci byl ostatně Quimby plný dojmů. Jak si vysvětlit jeho výroky, že "Bush byl na setkání se mnou dobře připraven" a že "pochválil i minulé vlády, samozřejmě hlavně tu, kterou jsem vedl já" jinak, než že Paroubkovi definitivně hráblo?

Pokud ano, přiblížil se zřejmě svému elektorátu až na pomyslnou dřeň. Myslím že ani průměrný volič socanů nemůže být TAK blbý (a nedělám si o inteligenci většiny jejich voličů věru žádné iluze), že by mu onehdy v červnu 2006 nezatrnulo, když se Paroubek těsně po oznámení výsledku voleb rozhodl v přímém přenosu vyvolat ducha Klementa Gottwalda. Který je zjevně, alespoň co do rétoriky, jeho největším vzorem.