reklama
reklama

Budoucnost evropské integrace

Autor: Ivana Haslingerová | Publikováno: 10.6.2007 | Rubrika: Politika
Ilustrace

Slovenský pravicový think-tank Konzevatívny inštitút Milana Rastislava Štefánika a internetový server EUportal.cz uspořádaly v rámci projektu „Eurorealismus v České a Slovenské republice“ konferenci "ČESKÁ A SLOVENSKÁ REPUBLIKA – BUDOUCNOST EVROPSKÉ INTEGRACE". Konference se konala pod záštitou předsedy europoslaneckého klubu Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu Jana Zahradila v rezidenci pražského primátora Pavla Béma. Jméno europoslance Zahradila skýtalo očekávání, že nepůjde pouze o jednu z mnoha formálních konferencí o budoucnosti EU, ale opravdu o otevřený pohled na EU prizmatem tohoto největšího bojovníka za práva naší země v tomto uskupení, pominu-li pana prezidenta. Ten ve své zdravici konferenci mj. vyjádřil frustraci nad současnými unifikačními a centralizačními trendy vývoje evropské integrace:"Když jsem v prosinci minulého roku zahajoval podobnou konferenci o Evropské unii, The Future of the European Union (Fragmenty o ní referovaly v článku "The Future of the European Union - Where Do We Go Now?, pozn. redakce), hovořil jsem o své frustraci nad současnými unifikačními a centralizačními trendy ve vývoji evropské integrace. S politováním musím říci, že jsem se tohoto pocitu dosud nezbavil a překotné snahy o znovuoživení evropské ústavy mé obavy bohužel jen potvrzují. Doufám, že Vaše konference přispěje k rozpoutání diskuse a zamyšlení nad tím, zda by se evropská integrace od konstruktivistického centralismu a byrokratismu evropeistických elitářů neměla vrátit k myšlence suverénních národních států pod demokratickou kontrolou svobodných občanů těchto států."  Pokud se týká dalšího průběhu konference, ukázalo se, že pan prezident doufal správně. 

Zdravici prezidenta republiky přednesl Jiří Brodský ze Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Náměstkyně primátora hl. m. Prahy Markéta Reedová uvítala přítomné a vyřídila pozdrav primátora Pavla Béma čerstvě přišedšího z Mont Everestu. "Regiony jsou motory EU a měly by být více slyšeny," uvedla mj. Reedová.

Naslouchají  Erich Handl, šéfredaktor časopisu Corporate Life, Pavel Kohout, ekonom, Lukáš Petřík, šéfredaktor serveru EUportal.cz a vedoucíprojektu EUserver, a Jiří Brodský ze Zahraničního odbor Kanceláře prezidenta republiky

 

Úvodní slovo pronesl Lukáš Petřík. Zdůraznil, že v dnešní Unii převládají  centralistické a navíc socialistické tendence, které omezují konkurenceschopnost a národní demokracii ve prospěch nadnárodních direktivních rozhodování: "Demokracie nemůže fungovat mimo národní stát, neboť nadnárodní instituce nemají démos neboli svůj lid, ke kterému se mohou obracet. Rozhodování v Bruselu postrádá legitimitu, kterou mají národní parlamenty. Přesto EU rozhoduje asi 80 % platných zákonů v jednotlivých zemích. Je nutné najít východisko, jak tento evropeistický, antiliberální a centralizační trend zvrátit."

 

První blok konference se zabýval problematikou eura. To, že do programu jednání byla zahrnuta problematika vstupu do eurozóny, ocenil ve své zdravici i prezident Václav Klaus, neboť v souladu s teorií optimálních měnových oblastí sinedovede"představit, že by mohla dlouhodobě existovat měnová unie bez unie fiskální a že by mohla existovat fiskální unie bez unie politické." Na dotaz, zda zajistí euro prosperitu České a Slovenské republice, odpovídali řečníci většinou, že přijetí společné měny může mít fatální důsledky vyvoláním tlaku na harmonizaci přímých daní a fiskálních politik, což povede dalšímu přerozdělování uvnitř EU prostřednictvím strukturálních fondů. Došli k závěru, že stojí proto za úvahu, zda by se ČR nemohla jeho přijetí vyhnout jako Švédsko. Od slovenských ekonomů vzešel návrh deklarace daňové suverenity. Zdá se, že Slováci jsou  poslední dobou vždy o krok před ČR. Podrobně o celém bloku referujeme v článku "Euro je prostředek k dosažení jednoho supernároda"

Druhý blok řešil otázky rozšíření EU, Schengenský prostor a imigrační politiku.

To, že se konference zabývala i otázkami vstupu České a Slovenské republiky do Schengenského prostoru, ocenil i prezident republiky ve své zdravici: "Už Margaret Thatcherová se obávala, že volný pohyb osob bez hraničních kontrol může vést k tomu, že Evropská unie bude požadovat další pravomoci v oblasti imigrační politiky a politiky vnitřní bezpečnosti." Panelisté vesměs zdůraznili, že vedle bezúhonných občanů se v Schengenském prostoru mohou pohybovat i zločinci a teroristé a proto EU bude od členských států požadovat další pravomoci v otázkách vnitřní bezpečnosti a imigrační politiky. Vyjádřili obavu, že lze očekávat, že v duchu evropské solidární politiky bude EU přerozdělovat imigranty dle Bruselem stanovených kvót. Vesměs se řečníci shodli, že za to, abychom ztratili kontrolu nad tím, kdo bude u nás žít, nám volný pohyb nestojí.  Podrobně o tomto panelu referujeme v článku "Migranti do EU nepřichází, ale přímo tečou "

Pohled do působivého sálu rezidence pražského primátora, kde se konference konala

Zahraničně politické perspektivy České a Slovenské republiky řešil třetí panel. Diskusi o tomto tématu také uvítal ve své zdravici konferenci Václav Klaus, neboť: "Diskuse o tak fundamentálních tématech, jako je naše suverenita, národní zájmy, zachování parlamentní demokratické formy vlády v národním státě a obrana ekonomické svobody jako nezbytné podmínky pro svobodu politickou bývá umlčována novým typem evropeistické politické korektnosti." V tomto  zahraničně politickém bloku se věnovali panelisté především otázkám evropské ústavy, protiraketových radarových stanic a euroatlantických vztahů. Shodli se na tom, že politik musí hájit především zájmy své země, na což má mandát od občanů. Padly dokonce názory, že pokud se nepodaří reformovat EU k návratu ke společnosti suverénních národních států, měli bychom z ní vystoupit a vstoupit např. do "Evropského sdružení volného obchodu". Připomněli, že již Margaret Thatcherová  hlásala, že "národní hrdost a národní instituce jsou tou nejlepší průpravou k fungující demokracii. Jakékoliv pokusy odstraňovat rozdíly mezi národy nebo spojovat různé národy s odlišnými tradicemi v jeden umělý stát skončí s největší pravděpodobností neúspěchem, možná krvavým." Podrobný článek pojednávající o tomto tématu lze nalézt kliknutím na: "Samostatnou zahraniční politiku musíme chránit zuby nehty".

 

Zlatou tečku za konferencí učinil  ředitel Politického odboru Kanceláře prezidenta ČR Ladislav Jakl: "Ptali jste se, jak je možné mluvit o demokratickém deficitu EU, když v ní není démos. Jste nemoderní lidé. Ten si přeci vyrobíme.  Stejně jako kdysi festivaly evropských písní, existují i nyní projekty, jak národ vydupat ze země. Mé dítě přineslo ze školy knížku "Evropské dějiny", v níž není ani zmínka o národu. Podle ní europeisté vybuduji nejdřív dům a pak do něj vpustí lidi. Pak přijde démos a my mu máme metat cestu a ne být jako vy, kteří pro toto úsilí nemají pochopení. Nelíbí se Vám antiamerikanismus, ale ten je přece velice racionální. Lépe se na jeho pozadí odpichuje velmocenská politika evropských velmocí. Druhý důvod hovořící pro něj je vyloučit ze hry celou jednu skupinu evropského myšlení s tím, aby si to šli povídat do Ameriky. Rusko je významná velmoc a nesmíme se divit, že růstem destabilizace EU chce sledovat své zájmy. Když i Francie chce své zájmy, musí to přece nějak neutralizovat. Ale teď vážně: V zájmu ČR je mít samostatné vztahy s USA, což se EU samozřejmě velice nelíbí, ale musíme to dokázat."

 

www.fragmenty.cz

reklama
1791 čtenářů | 4 komentáře | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


Re: Budoucnost evropské integrace
(Georg, 10.6.2007 17:52:18)
Odpovědět
Pokud se k této otázce vyjadřuje nejhloupější europoslanec jménem Zahradil,pak je lepší na to vůbec nereagovat.Všichni naší europoslanci považuji Zahradila za člověka,který by neměl hájit zájmy našeho státu navenek,nemá k tomu předpoklady.Vždy totiž utrousí nějakou hovadinu
a pak je ztoho jenom ostuda.Jako před několika měsíci,když řekl,že M.R.Štefánik byl slovenským prezidentem.
Re: Budoucnost evropské integrace
(Soňa, 10.6.2007 23:09:57)
Odpovědět
V tomto směru s Vámi plně souhlasím.Zahradil je loutka,ne politik.
Bush chce vrazit klín mezi Evropany
(Georch, 11.6.2007 22:13:25)
Odpovědět
Je jasné, že návrh Vladimíra Putina využít Rusy ovládanou radarovou stanici v Ázerbajdžánu pro Bushův protiraketový štít, americkou delegaci převezl. Americký poradce pro národní bezpečnost, musel přiznat, že je to "odvážný návrh". Je to daleko víc. Rusko převezlo Spojené státy ohledně toho, proti kterému teroristickému státu - Íránu či Rusku - má být raketový systém skutečně zaměřen. Odděluje domácí americkou potřebu obrany od otázky budování frontových systémů ve východní Evropě, což je neuralgický bod nejen pro Moskvu, ale i pro veřejné mínění v Polsku a v České republice. Přijímá to Bushovu nabídku "spolupráce" na štítu protiraketové obrany a oplácí to stejnou nabídkou.

Rusko nabízí, že "integruje" jeden z nejsilnějších radarů na světě, stanici v Gabale v severním Ázerbajdžánu, do amerického systému. Ze dvou prvků navrhovaných základen ve střední Evropě byli Rusové vždycky více znepokojeni radarem, který měl být vybudován v Brdech, než antiraketami v Polsku. Antirakety nemají žádné hlavice a likvidují přilétající raketu kinetickým střetnutím. Pokud to bude fungovat, a to zdaleka není jisté, má to být, jak když zasáhne jedna kulka druhou kulku.

Avšak radar, který zjišťuje odpálení nepřátelské balistické střely a navádí antirakety proti ní, je znám jako "útočný" radar a má dostatečně velký dosah, aby pokryl Rusko i Írán. Proto Rusko odmítalo přijmout ujišťování Washingtonu, že ten radar není zaměřen proti němu.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Sheffer uvedl v pátek, že Gabala je příliš blízko Íránu, takže se z technických důvodů nehodí, a Pentagon pravděpodobně zaujme totéž stanovisko. Avšak Putinova diplomatická protiofenzíva by mohla vést k oddálení evropských a amerických postojů ohledně protiraketové obrany, ke které se Evropané vždycky stavěli skepticky, protože to je oblíbený projekt amerických neokonzervativců. Hrozba, že Rusko znovu zacílí své jaderné rakety na evropské cíle, stále existuje, a v Evropě musejí sílit pochybnosti ohledně politické a vojenské ceny budování protiraketové obrany, pokud nedojde k dohodě s Ruskem.

Washington zrušil svůj podpis od dohodou zakazující balistické střely, která platila 30 let, aby si mohl vybudovat vlastni protiraketový systém Argumentoval, že je dohoda proti balistickým střelám zastará. Byla možná nedokonalá, ale byla to smlouva a byla součástí celé struktury smluv, jimž teď hrozí postupné zrušení. V rychle vznikající realitě "studeného míru" vyjádřila Moskva svou nespokojenost s dvěma smlouvami, které omezují počet a rozmístění jaderných střel středního doletu a konvenčních zbraní. Není v ničím zájmu, a určitě ne v zájmu Polska, aby se všechny tyto dohody rozložily. Argument Ruska - ať už je či není pravdivý - že štít raketové obrany zlikviduje strategickou rovnováhu v Evropě, by se tak mohl rychle stát realitou. Nemusí se nám líbit, jak se dnes Rusku vládne. Nemusí se nám líbit, jak Rusko hájí své národní zájmy. Ale nemůžeme už předstírat, že Rusko žádný národní zájem nemá. Je tohle mnichovanství? Ne, je to realita.
Bush chce vrazit klín mezi Evropany
(W.Steak, 11.6.2007 22:36:24)
Odpovědět
Na politiku, domácí i mezinárodní je nutné se dívat bez jakéhokoliv falešného sentimentu. Každý stát a každá politická strana usilují především o prosazení vlastních zájmů. Moralistní fráze o západní demokracii, svobodném světě, boji za mír apod. slouží jen k oklamání naivního publika, je-li takové.

Z toho tvrdě pragmatické hlediska je v zájmu jednotlivých evropských zemí i Evropské unie jako celku mít dobré obchodní vztahy s Ruskem a Rusko má zase zájem o přístup na trhy evropských zemí se svými energetickými surovinami. Rusko potřebuje peníze za jejich prodej, Evropa potřebuje tyto suroviny a také se zajímá o rychle rostoucí ruský trh pro své průmyslové výrobky a služby atd.

Objevuje se zde potenciální možnost vzniku gigantického hospodářského seskupení Evropské unie a Ruska zahrnujícího jeden celý evropský kontinent a část Asie s bohatými přírodními zdroji. Ve světě nemilosrdné globální konkurence a rostoucího boje o ovládnutí zdrojů strategických surovin tak zde může vzniknout seskupení, které svou hospodářskou silou předčí sílu USA. To ale vůbec není v zájmu amerických mocenských a hospodářských elit. Vedle zjevných vojenských cílů tak mají americké vojenské základny budované v postkomunistických zemích, tedy také u nás, ještě jeden cíl. Tím cílem je narušit proces evropské integrace, ne-li jej přímo rozbít a vrazit klín podezíravosti a nepřátelství mezi Rusko a Evropu. Jako užitečný idiot se k tomuto hodí právě postkomunistické země. Jednak jsou snadnou manipulovatelné na základě rozněcovaných resentimentů z dob existence SSSR, především však američtí plánovači předpokládají, že jejich vlády a parlamenty jsou tvořeny snadno zkorumpovatelnými a zastrašitelnými politiky. Jako pozůstatek totalitních komunistických režimů pak v nich existuje stejně zastrašená a nevyspělá občanská společnost, o níž předpokládají, že nebude schopna rozeznat svoje vlastní zájmy a zvláště nebude schopna aktivně vystoupit na jejich obranu
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Články autora
Reklama