Vzpomínka na spisovatele a antikomunistu Jana Beneše
Až zmapují historici období komunistického režimu v českých zemích, čestné místo bude nepochybně vyhrazeno pro spisovatele a novináře Jana Beneše, který zemřel v pátek večer 1.6. 2007. Jeho životní příběh by svým obsahem mohl směle sloužit jako předloha pro filmové drama.
Měl být důstojníkem
Jan Beneš se narodil v roce 26.března 1936 v rodině armádního důstojníka. Jeho otec byl příkladným demokratem a podle komunistických měřítek nepřítelem státu. Proto byl krátce po únorovém puči z armády vyhozen. Otec byl pro syna Jana velkým vzorem a chtěl jít stejnou cestou - v té době krátce studoval na důstojnickém učilišti v Ružomberku. Už v devatenácti letech se dostal do prvního konfliktu s komunistickou mocí. V roce 1958 byl jako voják základní služby odsouzen na dva roky nepodmíněně pro údajnou krádež výstroje. Začátkem 60. let pak pracoval jako kulisák v loutkovém divadle. Ve stejné době začal psát a publikovat. Vydal tři sbírky povídek a velká část nákladu se už v roce 1969 do knihkupectví nedostala.
Pět let za Svědectví
Od roku 1964 Beneš pravidelně psal i pro exilový časopis Svědectví, který ve Francii vydával Pavel Tigrid. Svědectví u členů UV KSČ vyvolávalo záchvaty zuřivého vzteku a za odvahu v časopise publikovat, zasadil totalitní režim Janu Benešovi tvrdý úder. V létě 1966 byl zatčen Státní bezpečností a v následném procesu byl spisovatel odsouzen k pěti letům nepodmíněně za vlastizradu. Na svobodu se Jan Beneš dostal v březnu 1968, když mu milost udělil prezident Antonín Novotný krátce před svou demisí. V roce 1969 se spisovatel rozhodl pro emigraci a za dramatických okolností opustil republiku. Opustit republiku se rozhodl v noci z 9. na 10. října. Tímto dnem tehdy končila platnost všech cestovních dokladů a vydávaly se nové. Sám spisovatel v rozhovoru pro rozhlas na tuto událost vzpomínal slovy: "Chytnul jsem to deset minut před půlnocí. Díky kamarádovi od Pohraniční stráže, který se mnou sloužil na vojně. O několik dní později se už za hranice nedostal nikdo,".
Na deset let přišel o děti
Komunistický režim opět Janu Benešovi "osladil" život. Deset let musel za pomoci mezinárodních organizací bojovat o to, aby komunisté propustili z Československa do zahraničí jeho syna a dceru. V exilu pak více než dvacet let žil v USA. Začínal klasicky: několik let pracoval jako dělník, od roku 1972 až do r. 1974 působil na Harvardské universitě. Téměř šestnáct let pak vyučoval dějepis, zeměpis a češtinu pro zaměstnance CIA, americké diplomaty a pro FBI. Jan Beneš publikoval i v emigraci a proslavil se reportážním románem Zelenou nahoru, který kritici označují jako vrchol jeho tvorby.
Obhájce hrdinů třetího odboje
Několik měsíců po listopadu 1989 se Jan Beneš vrátil do Československa. Otevřeně kritizoval smířlivé postoje k bývalému komunistickému režimu, a veřejně obhajoval bratry Mašínovi, později i Vladimíra Hučína. Nikdy názorově neustoupil ze svých antikomunistických pozic a neváhal své názory prezentovat i činy. V roce 1997 se postaral o skandál mezi českými literáty, když vystoupil z Obce spisovatelů na protest proti minulosti jednoho z jejích funkcionářů. V 90. letech vydal další sbírky povídek a často se věnoval i literatuře faktu.
Přijďte položit květiny
Jan Beneš se letos v březnu dožil 71 let a zvolil dobrovolný odchod na "druhou stranu". O jeho úmrtí informoval sdělovací prostředky rodinný přítel Martin Štumpf, přičemž důvody proč se spisovatel rozhodl předčasně ukončit svůj život neuvedl. Pohřeb Jana Beneše se uskuteční v Břevnovském klášteře, přesný termín bude rodinnými příslušníky sdělen později.
Jiří bob Asher
Jan Beneš (26.3. 1936-1.6. 2007) RIP