STUDIE: Antirakety Česko nemohou ochránit
Přestože Ředitel americké Agentury pro raketovou obranu generál Henry A. "Trey" Obering jasně uvedl 25. ledna 2007, že radar v Česku bude sloužit k ochraně radarů v Grónsku a na Aljašce, dále k obraně území Spojených států a posléze i k ochraně spojenců v severozápadní Evropě, premiér Topolánek a jeho triumvirát Parkanová, Vondra a Schwarzenberg dodnes tvrdošíjně hřímají, že „musíme ukázat, že jsme připraveni náš prostor bránit…!“ Je to opakovaná, vědomá, a proto nestydatá lež.
Odborníci, kteří s námi spolupracují od počátku, dokončili na základě těch podkladů, které se jim podařilo sehnat, své výpočty a předkládají je veřejnosti.
Nechtějí omračovat detaily a čísly - jejich úmyslem je přidat se k závěrům německých vědců a k informacím z americké NMD, že XBR radar není technicky schopen v režimu tohoto systému ochránit vlastní území, na němž je postaven a prokázat demagogickou lež vládních politiků o tom, že kdo je proti radaru, je proti obraně vlastního území.
Stanovisko odborného kolektivu:
Situace útoku balistickou raketou
Uvádíme některé úvahy pro hypotetickou situaci útoku balistickou raketou např. někam na čáru Příbram - Praha:
1. Energeticky optimální dráha balistické rakety (apogeum 600 km)
V ideálním případě, při 100% pohotovosti celého protiraketového systému, může být balistická raketa zachycena radarem pravděpodobně nejdříve v intervalu 345 – 375 sekund po startu, ve vzdálenosti 700 – 795 km od místa startu, resp. 2300 – 2205 km od RL (cíle), na výšce 405 – 448 km; pokles do výšky 150 – 130 km nastane sice až v 968. – 975. sekundě letu, ale vzhledem k umístění antiraket na jihovýchodě Polska a vzhledem k tomu, že antirakety musí provést manévr do vstřícného kurzu v rovině letu balistické rakety, bude nejzazší možný bod střetnutí ležet asi 600 km před místem předpokládaného dopadu (2400 km od místa startu), ve výšce asi 380 km; tam balistická raketa doletí cca v 860. sekundě letu.
Na celou obrannou akci (zjištění parametrů dráhy letu balistické rakety, určení prvků letu antiraket, jejich odpálení a navedení) by tak v ideálním případě mohlo být k dispozici cca 480 - 520 sekund.; podle názoru některých příslušníků katedry systémů PVO může být doba potřebná na vyhodnocení situace po zachycení cíle střeleckým radarem, na určení prvků střelby pro antirakety a na jejich odpálení srovnatelná vzhledem k náročnosti úkonů s dobou potřebnou k odpálení protiletadlových raket u bývalých protiletadlových raketových oddílů S-75M Volchov pokud byly v 1. (tj. nejvyšším) stupni pohotovosti, tj. 4 minuty, resp. 240 s (to je ale nejproblematičtější údaj); první antiraketa by tak mohla být odpálena v intervalu 585 – 615 sekund letu balistické rakety, která bude ve vzdálenosti 1490 – 1580 km od místa vypuštění a ve výšce cca 600 km; na vlastní navedení antiraket tak zbývá asi 245 sekund.
Další údaje je nutno pokládat zatím za pouhé odhady. K střetnutí 1. antirakety s balistickou raketou by mohlo dojít přibližně po 200 s letu, ve vzdálenosti 2300 – 2350 km od místa startu, tedy prakticky „tak- tak“. V případě neúspěchu není na opakování střelby čas. Tyto úvahy by si vyžadovaly podepřít simulací procesu navedení; proveditelné to je, ale chce to delší čas a více informací.
2. Energeticky neoptimální, nízká dráha balistické rakety (apogeum 300 km)
V tomto případě může být balistická raketa zachycena radarem pravděpodobně nejdříve v intervalu 403 – 440 sekund po startu, tj. ve vzdálenosti 1120 – 1280 km od místa startu, resp. 1880 - 1720 km od RL (cíle), na výšce 273 – 287 km; opět platí, že vzhledem k umístění antiraket na jihovýchodě Polska a vzhledem k tomu, že antirakety musí provést manévr do vstřícného kurzu v rovině letu balistické rakety, bude nejzazší možný bod střetnutí ležet asi 600 km před místem předpokládaného dopadu (2400 km od místa startu), tentokrát ve výšce pouhých 184 km, kam balistická raketa doletí cca v 685. sekundě letu.
Pokud bude opět platit, že první antiraketa by tak mohla být odpálena 240 sekund po jejím zachycení radarem v Brdech, tj. v intervalu 643 – 680 sekund letu balistické rakety, kdy bude ve vzdálenosti 2215 až 2375 km od místa startu, tak je už pozdě!
Zkusme předpokládat, že celý přípravný proces bude trvat jen 120 sekund. Potom odpálení 1. antirakety bude v intervalu 523 – 560 s, kdy balistická raketa bude ve vzdálenosti 1660 – 1820 km od místa startu a ve výšce cca 280 km. Ke střetnutí by mohlo dojít přibližně po 150 s letu, ve vzdálenosti asi 2300 km od místa startu BR a ve výšce 190 km., tedy prakticky opět „tak-tak“. Na případné opakování střelby není opět čas.
Systém je zřejmě prioritně určen proti raketám které by směřovaly do Velké Británie, USA apod. Není určen k obraně střední Evropy. Chce to ale potvrdit dalšími simulacemi.
Uvedenou nízkou dráhu lze použít za předpokladu, že jsou k dispozici dostatečně výkonné rakety, které se nemusí omezovat na energeticky optimální dráhy pro dosažení potřebného doletu. Írán pravděpodobně nemá v současné době ještě schopnost vypustit raketu středního dosahu po nízké dráze. Ledaže sníží hmotnost bojové hlavice.
Jan Neoral, doplňující komentář:
Výše uvedené budiž výzvou pro vládní politiky, aby konečně přestali lidem donekonečna lhát, že radar je především určen k ochraně České republiky. Je výzvou, aby si zajistili konečně své odborníky, kteří by uváděné závěry přepočítali a řekli, v čem se tito vědci a odborníci mýlí - pokud se ovšem mýlí.
Samozřejmě problém není možno řešit tím, že pan premiér opět prohlásí, že „je to blbost“, a tím zprovodí tuto zprávu odborníků ze světa.
Nezprovodí. Naopak, tato zpráva se vydá prostřednictvím médií do světa. A bude následovat i další.
Autor je starosta obce Trokavec