Psychopati na školách,střelné zbraně a demokratická společnost
Po masakru na univerzitě ve Virginii zůstalo 32 mrtvých. Pachatelem byl pravděpodobně vyšinutý jedinec a důvody jeho počínání nejsou v době vzniku tohoto článku známy. Tato informace nyní plní stránky nejen amerických novin, v televizi jsou dokola vysílány záběry zasahujících policistů. A se stejnou jistotou, s jakou se střídá den a noc, začnou se nyní ve všech médiích objevovat rozhořčené, alarmující a rádoby fundované články prosazující zpřísnění legislativy v oblasti držení střelných zbraní. Je tomu tak pokaždé, když se stane podobná tragédie. Argumentační bázi v tomto případě tvoří především dadaistický postulát „Zbraně jsou špatné, protože zabíjejí lidi a kdyby nebyly zbraně, lidi by na sebe byli hodní a nezabíjeli se mezi sebou“.
Problém tkví samozřejmě někde jinde, než u držení střelných zbraní. V postmoderní společnosti se jako magor chová kdekdo, v Japonsku je oblíbeným sportem hromadná sebevražda přes internet, děti jsou vychovávány více televizí, než rodiči a spousta pubertálních samozvaných filozofů teď nemá tak docela jasno v tom, jestli žije doopravdy, nebo jen v Matrixu. Když potom někomu přeskočí a dotyčný sezná, že lidi vlastně vůbec nemá rád, chybí tu přirozené morální zábrany, které by ho donutily ventilovat svou misantropii méně nebezpečným způsobem.
Takže nepochybně mezi námi chodí spousta potenciálních vyšinutých mstitelů, jenom nevím, proč by se kvůli tomu měli slušní občané odzbrojovat, a ne naopak! Mimochodem, tolik vzývané psychotesty pro střelce nevyřeší vůbec nic, „lesní vrah“ Kalivoda prošel úspěšně policejními(!) psychotesty, střelec Lubina měl zbraň drženou nelegálně, no a když zapátráme dál do minulosti, tak třeba naše nejznámější masová vražedkyně Olga Heppnerová použila jako vražednou zbraň nákladní automobil. Legálně drženou zbraň neměla, ale to jejím obětem nikterak nepomohlo.
Jenže mediálně atraktivní masové vraždy tvoří jen nepatrnou špičku ledovce. Průměrný člověk se daleko spíše setká s „obyčejnou“ násilnou kriminalitou, a v takových případech jsou legálně držené střelné zbraně v rukou řádných, zákonů dbalých občanů spíše přínosem, než nebezpečím. Odpůrci zbraní se jen neradi pouštějí do diskuzí o vztahu běžné pouliční kriminality a možností občanů nosit zbraň na obranu. Z oficiálních statistik totiž vyplývá, že všude, kde došlo k omezení počtů legálních zbraní, také vzápětí skokově vzrostla násilná kriminalita. Například po téměř absolutním zákazu držení zbraní ve Velké Británii stoupla meziročně ve velkých městech kriminalita se střelnou zbraní o téměř 300%! Řada výzkumů mezi pachateli násilné trestné činnosti prokázala, že tito jedinci se ozbrojené oběti bojí více, než toho, že budou lapeni policií a odsouzeni. V boji s běžnou násilnou kriminalitou legálně držená zbraň často zachraňuje životy, mnohdy i bez toho, že by se z ní vystřelilo.
Odpůrci zbraní si také nepřipouštějí důležitý fakt, že většina vražd a zabití bývá spáchána mezi rodinnými příslušníky, či mezi lidmi, kteří se vzájemně znají. V takových případech bývá opravdu občas použita legálně držená zbraň, leč toto nikdy nemůže sloužit jako argument pro restrikce, neboť ke spáchání trestného činu by ve většině případů došlo stejně, jen s použitím jiných prostředků.
Střelné zbraně plní v demokratické společnosti důležitou funkci. Umožňují občanům bránit sebe a své blízké proti nespravedlivému násilí. Z toho pak vyplývá, že občané nemají potřebu volat po omezování svých svobod výměnou za to, že státní aparát zajistí jejich bezpečnost. Všechny autoritativní a totalitární režimy v historii proto své poddané/občany za držení zbraní tvrdě perzekvovaly, jedinými držiteli zbraní ve státě byli posluhovači režimu, čímž se režim pojišťoval proti vzpourám a povstáním.
Pokud to s pojmy jako svoboda, demokracie nebo právní stát myslíme vážně, pak se musíme vyrovnat s tím, že každá svoboda s sebou nese riziko zneužití a že každý jednotlivec je plně odpovědný za své chování. Držení zbraní občany je nepochybně jedním z nejdůležitějších pojmových znaků svobodné společnosti. Kdo tvrdí, že není právem, ale privilegiem, ten vlastně přistupuje na argumentaci totalitních ideologií. Současná česká legislativa v této oblasti je jednou z nejlepších v Evropě, to však evidentně nestačí. Při každé příležitosti se populističtí politici a novináři snaží více či méně otevřeně právo občanů na držení zbraní omezovat.
Jedinou nadějí je větší zapojení odborné veřejnosti do debaty a neustálé trpělivé vysvětlování, že legálně držené střelné zbraně nepředstavují o nic větší hrozbu, než automobily nebo třeba násady od lopat. Zločin můžete spáchat prakticky s kteroukoli movitou věcí, ale předpokládat to automaticky jen u jedné z nich je hanebná demagogie!