Multikulturní propaganda v Čechách
V Austrálii byl multikulturalismus oficiálně zrušen a v západní Evropě pomalu a bolestivě umírá pod náporem násilí “mladíků”. Mezitím v Čechách:
Veletrh neziskových organizací, který pořádá nadace Fórum 2000, bude místem pro dialog mezi kulturami. O mezikulturalismu přijede do Prahy diskutovat britský odborník Phil Wood, který vedl pilotní urbanistický projekt Evropské komise „Iniciativa pro tvůrčí město“.
Rozšiřování Evropské unie, posílení mobility pracovníků na vnitřním trhu EU, nové migrační vlny a globalizace obecně vedou k častějším a těsnějším kontaktům odlišných kultur, vyznání, etnik a jazyků. V tomto kontextu Evropská unie považuje dialog mezi kulturami za nezbytný pro naplňování svých priorit, jimiž jsou respekt a podpora kulturní diverzity, podpora solidarity, sociální spravedlnosti a soudržnosti. Mezikulturní dialog má dále přispívat k vytváření hlubších partnerských vztahů se sousedními zeměmi.
Příští rok, 2008, vyhlásila EU jako „rok mezikulturního dialogu“. Jeho cílem je zvýšit povědomí evropských občanů, zejména mladší generace, o potřebě dialogu mezi kulturami. Evropský rok má dále zdůraznit význam aktivního evropského občanství, které je „otevřené světu, respektuje kulturní diverzitu a je založené na společných hodnotách“.
Právě o mezikulturním dialogu přijede do Prahy diskutovat Phil Wood, britský odborník na multikulturalismus. Wood byl v minulosti vedoucím projektu Komise „Iniciativa pro tvůrčí město“ v britském městě Huddersfield, v současné době je odborným poradcem Rady Evropy v rámci programu Tvorba kulturního kapitálu. Na osmém Veletrhu neziskových organizací bude hovořit o současných trendech rozvíjení mezikulturního dialogu v městském prostředí. Jeho vystoupení nese název „Místo, co vypadá jako my – mladí a mezikulturní město“.
Možná by mohl pohovořit o velkých úspěších britského multikulturalismu, jako například o rostoucí segregace podél náboženských linií - těch mezi islámem a prakticky všemi ostatními náboženstvími (nejde jen o křesťany, ale i o útoky na Židy nebo násilné konverze hinduistů - starých zvyků se těžko zbavuje).
„V monokulturním nebo „asimilačním“ městě se musí každý podílet na kultuře většiny. V multikulturním městě si zase jednotlivé skupiny udržují své vlastní tradice a jen vzácně se ovlivňují navzájem. A mezikulturní město je takové, ve kterém nalezneme širokou škálu rozmanitých etnických a náboženských skupin. Každá z nich může svobodně udržovat své kulturní a náboženské tradice, ale zároveň je součástí sdílené veřejné sféry. Existuje zde snaha stimulovat jednotlivé skupiny k tomu, aby se angažovaly v procesu interakce,“ říká Wood.
Skutečnost má obvykle k tomuto ideálu daleko. Největším problémem moderních měst je rostoucí rozdělení společnosti podle třídní a rasové linie nebo podle výše příjmů. To vede k separaci, ignoraci, nedorozumění, zášti a nevyřešeným konfliktům. Pro lokální i ústřední úřady tento trend představuje v lepším případě obtíž, jež však může vyústit v otevřenou hrozbu.
„Politici musí předvést okolí, že kulturní promísení je jediná cesta, kterou může jít město kupředu. Musí podporovat veřejnou sféru plnou života, ve které je možný dialog, spor a nesouhlas, ale ve které bude vždy prioritou hledání společné základny. Musí přidělit moc a peníze „stavitelům mostů“ a ne „hlídačům bran“, říká na jejich adresu Phil Wood.
Těmi, kdo se pokouší nalézt cestu k harmonickému způsobu života, jsou tak často místo nich mladí zástupci neziskových organizací. Jejich činnost je dle Woodova názoru zapotřebí stejně tak jako existence dynamické obchodní sféry či vlády jako síly udržující stabilitu. Právě mladým lidem totiž připisuje největší potenciál pro vytvoření nové formy občanství, která respektuje odlišnost lidí a zároveň představuje společný multikulturní prostor pro všechny. Na příkladech z Velké Británie a jiných zemí ukáže, jak je jejího vytvoření možné dosáhnout.
“Vláda jako síla udržující stabilitu” je ovšem iluze, která v západní Evropě přežívá již pouze kvůli tomu, že se jí nikdo dosud nerozhodl pořádně prověřit (francouzské nepokoje nicméně skutečný stav odhalily dostatečně).
Podle zprávy “Vystoupení Phila Wooda a je pro veřejnost zdarma přístupné. Bude se konat 4. dubna 2007 od 15:30 hod v Tyršově domě, Újezd 40, Praha 1.” Pokud se tam chce někdo zastavit a podat zprávu, bude to skvělé.
Z podobného soudku: indoktrinace vždy funguje nejlépe, pokud je prováděna od časného dětství. Tomu se u nás věnuje jedna z rostoucího množství organizací propagujících multikulturalismus (často podle svých slov “bojujících proti rasismu”, protože kdo by byl proti boji proti rasismu, že ano?).
U České rady dětí a mládeže si tak můžete (zdarma, jak jinak) pořídit metodickou příručku “Začněme třeba takhle …”, která vás seznámí s radostmi multikulturalismu:
Jaké je to být uprchlíkem?
Jaké národnosti byste chtěli být, kdybyste si mohli vybrat?
…nebo se zkusit vžít do role, kdy jste jediný, kterého ostatní do svého kolektivu nepřijali…
Takové a mnohé další interaktivní hry s tématy lidských práv a multikulturní společnosti sestavila, přeložila a upravila Michaela Čakrtová. Svým obsahem je manuál směřovaný (nejen) na neziskový sektor. Interaktivní hry jsou využitelné jak v deštivých obdobích školních výletu a letních táborů, tak i jako doplnění probíraného tématu pro pedagogy na školách. Autoři vycházeli z faktu, že konkrétních aktivit, na kterých by se dala daná problematika přímo ukázat a studenty tak vedla k lepšímu porozumění a hlubší analýze, není nikdy dost.
Reakce, které jsem prozatím obdržel, by si Česká rada dětí a mládeže pravděpodobně za rámeček nedala. Posuďte sami:
Jasně, o deštivém počasí se třeba můžou holky v rámci hry navzájem obřezat 
Nebo
Tak to je úlet Taky to mohla být hra jak na imigrační přijde matka z hamásu se synkem a samopalem v ruce, s tím že mu nese do nové země i hračky …
Návrhy na další multikulturní hry můžete zanechat v komentářích.
http://info.pravdaoislamu.cz