Komu to bude slušet na známce
Předseda sociální demokracie si chce zavázat své spolustraníky, aby příští rok znovu nevolili Václava Klause prezidentem. Druhá část jeho strategie bude ovšem obtížnější – najít kandidáta, který by dosavadního prezidenta mohl porazit.
Prezidentské volby se nezadržitelně blíží a tak je více než pochopitelné, že „genius podprůměrnosti“ Jiří Paroubek, do morku kosti zhrzený stávajícím prezidentem Klausem, neboť ten jej nepověřil „druhým pokusem“ sestavit vládu a neumožnil mu tak vládnout s bolševiky, udělá vše možné a nemožné, aby se Václav Klaus podruhé prezidentem nestal.
I zapomenuty jsou sliby všech parlamentních stran (včetně ČSSD), že volbu prezidenta učiní přímou (ostatně nikdy nešlo o sliby skutečné, neboť představa, že by se poslanci a senátoři vzdali byť jen jednoho minidílečku své moci, je stejně naivní jako představa, že by si zkrátili svoje příjmy a náhrady).
Ba dá se říct, že u Jiřího Paroubka a ČSSD je zapomenuto vše a vše je podřízeno jednomu jedinému cíli: vygenerovat takového kandidáta, jemuž dají před Václavem Klausem přednost jak lidovci, tak zelení, tak komunisté, tak část ODS.
Mimický zázrak?
Zatím se jim generování jaksi nedaří, neboť jména Špidla, Dienstbier a Benešová, která zatím padla, vzbuzují spíše úsměv ve tváři. Byť připouštím, že ze Špidlova obličeje, toho „dějiště mimických zázraků“, umístěného na známky, by se mohla stát proslulá filatelistická rarita.
Filatelista ve mně však nesmí zvítězit nad pragmatičtějšími částmi mé osobnosti a tak jsem ze svého miniaturního altruistického kousínečku duše vypotil několik vlastních návrhů, abych Velkému Jiřímu, u něhož lze v poslední době předpokládat poněkud „altnerované srdeční ozvy“, trošku ulevil.
Tady jsou:
- Vůbec nejlepší by byl, pochopitelně, Jára da Cimrman, který by jistě zvítězil i v přímé volbě. Velký problém však vidím v tom, že by svojí popularitou mohl v budoucnu ohrozit samotného Paroubka, na druhé straně to, že nejde o osobu reálnou, jako problém pranic nevidím: poslanci už přijali spoustu mnohem blbějších zákonů, než by byl ten, který by něco takového umožňoval.
- Druhou nepominutelnou osobou, která člověka napadne, je jeden z rodičů tohoto velkého českého génia, Zdeněk Svěrák. Je laskavý, mluví jen o nekonfliktních věcech a proto je všeobecně oblíben a každý ho zná. Též jeho vous by na známce působil důstojně až velebně. Otázkou ovšem je, zda by byl ochoten za svoji kandidaturu jít Velkému Jiřímu na ruku a neměl tendenci ztvárnit svoje hradní zkušenosti v další tragikomedii.
- Také Kateřina Neumannová má teď čas a možná by takovou nabídku vzala. Problémem je, co by naše politické prostředí udělalo se sportovkyní, která je přece jen zvyklá alespoň trošičku na elementární zásady fair play. Ale na známce, zvláště v kulichu, by jí to slušelo. A feministky by se zbláznili radostí. (To měkké i ve slově „zbláznili“ není prosím hrubka, jen je nechci provokovat jinou koncovkou, než má mužský rod.
Totální protipól
Jenže u všech těchto kandidátů vidím jeden společný problém: prohrát s takovými ikonami by nebylo pro Václava Klause dostatečným pokořením, a jen o toto jedno jediné přece Jiřímu Paroubkovi jde, o důstojnost prezidentského úřadu a zájmy občanů jistě ne, to nakonec dokázal snad stokrát. A z tohoto hlediska by bylo ideální vybrat osobu, s níž by byla prohra Klausovou děsivou doživotní noční můrou. A myslím, že jsem na takovou přišel: Agáta Hanychová! Jednak je totálním, ale zcela totálním protipólem současného prezidenta a jednak by mohla být přijatelná pro většinu poslanců a senátorů: určitě bývá často po ránu zelená (Bursíkovci), spousta lidí se při jejím spatření pokřižuje (Čunkovci), spousta lidí se zardí do ruda (komunisté a veliká část socialistů), no a jistě se najde také dost volitelů ODS, kterým se prostě tak nějak zalíbí…a v tom bych vsázel nejen na předsedu ODS.
A abych se vrátil ke své filatelistické části osobnosti: olíznout takovouto známku má také něco do sebe....
P.S. Vzhledem k možné budoucí problematické finanční situaci ČSSD nepožaduji za tyto rady na prezidentské kandidáty ani haléř. Cítím se dostatečně odměněn veselým kabaretem, který kolem kandidátů na prezidenta ČSSD dělá a dozajista ještě udělá.
článek vyšel v březnovém čísle časopisu 51pro