EU od 1. 7. předsedá Kypr v čele s komunistickým prezidentem a děravou státní pokladnou. Jak symptomatické!
Od prvního července 2012 půlroční předsednictví Evropské unie převzal Kypr. Na tomto postu vyměnil Dánsko, které vykonávalo svou funkci v podmínkách ostré finanční a ekonomické krize.
Kypr, který byl do EU přijat v roce 2004, poprvé přistupuje k plnění mandátu rotujícího předsednictví organizace.
V průběhu šesti měsíců bude Kypr řídit práci profilových rad ministrů EU, předsedat na ministerských zasedáních v Bruselu a v Lucemburku. Přibližně dvacítka neformálních ministerských setkání se bude konat přímo na Kypru.
Kypr, je jedna z nejmenších zemí EU s necelým milionem obyvatel. Tímto středomořským ostrovem, v jehož čele stojí komunistický prezident Demetris Christofias, nyní otřásá vážná ekonomická krize.
Do Evropské unie vstoupili v roce 2004 a od té doby čekali, až jejich země bude moci hrát důstojnou roli po boku evropských mocností. Když na to konečně došlo, mluví se více o jejich finančních problémech a ne o nastávajícím předsednictví.
Kypr si nemůže půjčovat na finančních trzích od roku 2011, kdy dvě ze tří mezinárodních ratingových agentur srazily jeho hodnocení do spekulativního pásma. Ekonomice ostrovní země ublížil rozbujelý bankovní sektor, který těžce zasáhl masový odpis řeckých dluhopisů.
Bankovní sektor Kypru byl vysoce napojen na problémové Řecko a těžce ho postihly odpisy řeckého dluhu.
Podle agentury Reuters dosáhla kyperská ekonomika hranice, za níž se nevyhnutelně nachází "žádost o finanční pomoc". To bude znamenat, že země půjde cestou Řecka, s nímž je těsně spojena. Avšak řešení finančních problémů předsedající země může, paradoxně, dát nový směr celé unijní politice .
Právě hospodářské problémy na jihu Evropy, jejich přelévání do dalších koutů unie, rostoucí výdaje na obsluhu státních dluhů v některých zemích či obavy o budoucnost eura budou patřit mezi "žhavá" témata, o nichž se za kyperského předsednictví bude hovořit.
Pro Kypr jsou již více než rok zavřené finanční trhy. Výnos desetiletých dluhopisů vstoupl na více než 16 procent. Dlouhodobě neudržitelný je přitom už úrok na úrovni sedmi procent.
Kypr vede jednání o půjčce z Číny nebo Ruska a mluvčí vlády potvrdil, že tato jednání nadále pokračují. Rusko minulý týden naznačilo, že je připraveno poskytnout Kypru úvěr až 4,5 miliardy eur. Půjčku 2,5 miliardy eur z Ruska si Kypr zajistil už loni.
O půjčce z Ruska nebo Číny Nikósie uvažuje proto, že pomoc od EU je provázena přísnými podmínkami. Rusko je důležitým obchodním partnerem Kypru a pomohlo mu již v loňském roce.
Analytici upozorňují, že na Kypru je registrováno mnoho ruských ropných, metalurgických a dalších koncernů, které mají v tamních bankách část svých peněz. Proto se bude Rusko snažit ze všech sil zabránit krachu těchto bank, napsala agentura DPA.
Kyperská republika podepsala s Izraelem dohodu vymezující výhradní ekonomické zóny mezi oběma zeměmi, aby mohly pokračovat společně ve výzkumu podmořských ložisek v tomto regionu. Proti tomu se ale ostře staví nepřátelsky naladěné Turecko, které oznámilo plány na vlastní průzkum ropy a plynu ve Středozemním moři.
Ostrov je od roku 1974 rozdělený na dvě části. Přestože Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem, severní polovinu zabírá separatistický stát kyperských Turků. Dosavadní plány na sjednocení ostrova zatím vždy selhaly.
Od obsazení severní části ostrova Tureckem v roce 1974 je severní turecká kyperská komunita oddělena od jižní řecké kyperské komunity takzvanou Zelenou linií.
U jižního pobřeží Kypru americká firma našla zásoby zemního plynu o objemu 142 až 226 miliard metrů krychlových. To by zemi zajistilo soběstačnost ve spotřebě této suroviny na více než 200 let.
Účelem požadované pomoci Řecku je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice.
Velikost kyperské ekonomiky se pohybuje kolem 17,5 miliardy eur (asi 444,5 miliardy Kč). To je zlomek hrubého domácího produktu celé eurozóny, takže případná pomoc Kypru by neměla pro záchranné fondy eurozóny znamenat velkou zátěž. Například španělská ekonomika je šedesátkrát větší.
Pro mnoho zemi by bylo zahanbující předsedat EU a zároveň žádat své partnery o peníze, podmínky finanční pomoci budou zřejmě velmi tvrdé, protože Kypr se zdráhá zavést mnohá další úsporná opatření.
Čtěte také:
Kdy skončí krize? Až lidé zvědí pravdu, až padnou banky
Nová bankovní daň v EU kvůli Řecku a euru. Jen blbec může jásat
Záchrana Řecka? Jen oddálení nevyhnutelného